Zemské volby v Čechách 1908

Zemské volby v Čechách 1908
StátČeské královstvíČeské království České království
Druh volebzemské
Volební termín20. února - 5. března 1908
Předchozí volby1901
Následující volby1928
Výsledky
Celkem 242 poslanců v Zemském sněmu
k většině třeba 122
Jiří Kristián LobkowiczJosef ŽďárskýKarel Kramář
Jiří Kristián LobkowiczJosef ŽďárskýKarel Kramář
volební lídrvolební lídrvolební lídr
Konzervativní velkostatekČs. agrárnícimladočeši
5 136 hlasů102 399 hlasů44 304 hlasů
1,3 %25,6 %11,1 %
49  mandátů43  mandátů38  mandátů
▬0▲25▼29
Max Egon z FürstenberguTheodor Zuleger
Max Egon z FürstenberguKarl EppingerTheodor Zuleger
volební lídrvolební lídrvolební lídr
Ústavověrný velkostatekNěm. pokroková stranaNěm. agrárníci
3 066 hlasů18 728 hlasů31 906 hlasů
0,8 %4,7 %8,0 %
21  mandátů19  mandátů15  mandátů
▬0▼7▲12
Mapa výsledků podle jednotlivých kurií

Zemské volby v Čechách 1908 byly volby konané v Českém království od 20. února do 5. března 1908, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.[1] Probíhaly podle kuriového systému. Šlo o historicky poslední volby do zemského sněmu před jeho paralýzou prostřednictvím obstrukcí a následným rozpuštěním roku 1913. Zemský zákonodárný sbor pro Čechy byl obnoven až v roce 1928 zřízením zemských zastupitelstev.

Dobové souvislosti

V roce 1908 už česká politická scéna díky zavedení rovného a všeobecného volebního práva na celostátní úrovni, poprvé realizovaného ve volbách do Říšské rady roku 1907, nabyla rysů systému více politických stran. Původní dominance staročeské a od počátku 90. let 19. století mladočeské strany byla vystřídána soutěží několika silných, stavovsky a ideologicky definovaných politických subjektů, přičemž podobné rozrůzňování probíhalo i v sudetoněmeckém (českoněmeckém) táboře. I historické strany jako mladočeská se musely vyrovnávat s proměnou volebního systému a založit svou agitaci na daleko širší voličské a společenské základně. Národnostní konflikt obou zemských etnik zároveň zůstával nevyřešen a ani opakovaná kola usmiřovacích a vyrovnávacích konferencí na tom nic neměnila. Ideologické a etnické štěpení se prohlubovalo i na celostátní úrovni. Po čtyřletém funkčním období vlády Ernesta von Koerbera zažívalo Předlitavsko období vládní nestability, rychlého střídání kabinetů a častého zablokování Říšské rady obstrukcemi, na což exekutiva reagovala opakovaně vládnutím mimoparlamentním způsobem.[2]

Výsledky voleb

Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již únorová ústava roku 1861. Zvoleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: kurie venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem (volební cenzus). Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři kurie (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo šest nevolených virilistů, kteří mandát nabývali z titulu své funkce.[3][4]

Sněmovní volby potvrdily ústup pozic mladočeské strany, která sice zůstávala díky omezenému volebnímu právu významnou silou, ale v počtu mandátů ji předstihli čeští agrárníci. Podobně se propadala i pozice tradiční hlavní politické strany českoněmeckého tábora, pokrokové strany. I v sudetoněmecké společnosti uspěli agrární kandidáti a kromě toho i radikálně nacionalistické formace antisemitského a všeněmeckého ražení. Naopak slabé byly české i německé strany katolické orientace. Beze změn zůstal poměr sil mezi oběma politickými proudy velkostatkářů, tedy konzervativním a ústavověrným velkostatkem.[1] Velkostatkáři totiž podobně jako v zemských volbách roku 1901 uzavřeli předběžnou dohodu o rozdělení mandátů s tím, že ve sboru svěřeneckých velkostatků připadne všech 16 křesel konzervativnímu velkostatku a ve sboru nesvěřeneckém pak 33 mandátů konzervativnímu a 21 ústavověrnému velkostatku.[5]

Z národnostního hlediska byl sněm složen z 99 etnických Čechů (včetně 1 virilního mandátu rektora české univerzity) a 90 Němců (včetně 21 proněmeckých a provídeňských ústavověrných velkostatkářů a 1 virilního mandátu rektora německé univerzity). 49 poslanců za konzervativní velkostatek bylo národnostně převážně nevyhraněno, do kategorie národnostně nevyhraněných řadily Národní listy v povolební analýze i 4 zbylé virilní hlasy představitelů katolické hierarchie.[6]

Volební účast

KuriePočetÚčast
PoslancůVoličůOdvoliloHlasů
I.Velkostatky704571668 20436.3
II.Obchodní komory1519516551784.6
III.Města72169 023111 054127 11365.7
IV.Venkovské obce79437 085270 925270 92562.0
Dohromady236606 760382 310406 75963.2
Zdroj: [7]

Celkové výsledky

StranaHlasy v první volběPoslanci
Abs.%±Abs.%±
České strany
Českoslovanská strana agrární102 39925.610.2▲4317.825▲
Národní strana svobodomyslná44 30411.120.5▼3815.728▼
Strana katolického lidu34 0768.58.2▲10.41▲
Státoprávní strany[p 1]24 5876.11.1▲52.12▲
Společní čeští kandidáti6 0951.51.5▲10.41▲
Národní strana5 5491.40.2▼41.72▼
Česká strana pokroková3 1260.80.6▲10.41▲
Živnostenští kandidáti1 9900.50.5▲0–0▬
samostatní mladočeši1 7440.40.4▲20.82▲
samostatní státoprávníci1 7080.40.4▲20.82▲
samostatní agrárníci1 5430.40.4▲0–0▬
ženská kandidátka1990.10.1▲0–0▬
samostatní kandidáti3 9641.00.4▲10.41▲
Češi celkem231 28457.61.1▲9840.51▲
Německé strany
Německá agrární strana31 9068.05.9▲156.212▲
Německá radikální strana27 8807.07.0▲156.215▲
Německá pokroková strana18 7284.75.5▼197.97▼
Německá lidová strana10 6562.62.8▼83.36▼
Všeněmecké sjednocení9 4502.411.6▼41.721▼
Společní němečtí kandidáti6 8261.71.7▲0–0▬
Křesťansko-sociální strana6 5081.60.5▲20.81▲
samostatní agrárníci4 3941.11.1▲10.41▲
samostatní radikálové8630.20.2▲10.41▲
Německá lidová strana dělnická1040.00.0▬0–0▬
samostatní kandidáti3 8141.01.0▲31.23▲
Němci celkem121 12930.34.3▼6828.14▼
Národnostně nevyhraněné strany
Sociální demokracie39 4439.85.1▲0–0▬
Velkostatkářské strany
Strana konzervativního velkostatku5 1361.31.2▼4920.20▬
Strana ústavověrného velkostatku3 0660.80.7▼218.70▬
Velkostatkáři celkem8 2022.11.9▼7028.90▬
virilní poslanci–––62.50▬
Neplatné a roztříštěné hlasy6 7011.6––––
Celkem hlasů406 759100–242100–
Celkem odevzdaných lístků382 310100––––
Registrovaní voliči/účast606 76063.2––––
Zdroj: [7][8]
Hlasy
Čs. agrárníci
 
25,6 %
Mladočeši
 
11,1 %
ČSSD
 
9,8 %
Katolíci
 
8,5 %
Něm. agrárníci
 
8,0 %
Něm. radikálové
 
7,0 %
ČSNS
 
6,1 %
Něm. liberálové
 
4,7 %
Něm. lidovci
 
2,6 %
Všeněmci
 
2,4 %
CS
 
1,6 %
Staročeši
 
1,4 %
Konz. velkostatek
 
1,3 %
ostatní
 
9,9 %
Hlasy
Češi
 
57,6 %
Němci
 
30,3 %
ČSSD
 
9,8 %
Velkostatkáři
 
2,1 %
Mandáty
Konz. velkostatek
 
20,2 %
Čs. agrárníci
 
17,8 %
Mladočeši
 
15,7 %
Úst. velkostatek
 
8,7 %
Něm. liberálové
 
7,9 %
Něm. agrárníci
 
6,2 %
Něm. radikálové
 
6,2 %
Něm. lidovci
 
3,3 %
ČSNS
 
2,1 %
Všeněmci
 
1,7 %
Staročeši
 
1,7 %
ostatní
 
8,5 %
Mandáty
Češi
 
40,5 %
Velkostatkáři
 
28,9 %
Němci
 
28,1 %

Výsledky dle jednotlivých kurií

Celkový přehled

Počty mandátů pro strany dle jednotlivých kurií
KurieSKVČsSANSSSUVDFPDAPDRPDVPČSNSADVNSOstatníCelkem
Velkostatky49N/AN/A21N/AN/AN/AN/AN/AN/AN/AN/A70
Obchodní komoryN/AN/A6N/A7N/AN/AN/AN/AN/A2N/A15
MěstaN/AN/A30N/A10N/A106522772
Venkovské obceN/A432N/A21552N/A2N/A879
Čechy celkem49433821191515854415236
Zdroj:[7]

Kurie velkostatku

StranaHlasyMandáty
Počet%Počet±
Strana konzervativního velkostatku5 13662,6490
Strana ústavověrného velkostatku3 06637,4210
Neplatné a roztříštěné hlasy20,0––
Celkem hlasů8 20410070–
Zúčastnilo se voličů166100––
Voliči v seznamu/účast45736,3––
Zdroj: [9]

Kurie obchodních a živnostenských komor

StranaHlasyMandáty
Počet%Počet±
České strany
Národní strana svobodomyslná14630,06+2
Národní strana5811,92-2
Češi celkem20442,080
Německé strany
Německá pokroková strana28258,070
Němci celkem28258,070
Neplatné a roztříštěné hlasy316,0––
Celkem hlasů51710015–
Zúčastnilo se voličů165100––
Voliči v seznamu/účast19584,6––
Zdroj: [9]

Kurie měst a průmyslových míst

StranaHlasyMandáty
Počet%Počet±
České strany
Národní strana svobodomyslná35 52228,430-8
Státoprávní strany[p 1]13 81011,15+4
Národní strana5 1114,12+1
Společní čeští kandidáti3 3712,71+1
Samostatní svobodomyslní1 7441,42+2
Česká strana pokroková1 6861,400
Strana katolického lidu1 5071,200
Samostatní kandidáti8080,600
Samostatní státoprávníci7260,61+1
Živnostenští kandidáti5710,400
ženská kandidátka1990,200
Češi celkem65 05552,141+1
Německé strany
Německá pokroková strana16 75113,410-2
Německá radikální strana15 90912,710+10
Německá lidová strana6 0734,96-2
Společní němečtí kandidáti6 0733,600
Všeněmecké sjednocení2 7372,22-10
Samostatní kandidáti2 2031,82+2
Křesťansko-sociální strana1 5291,21+1
Německá agrární strana1630,100
Němci celkem49 93039,931-1
Národnostně nevyhraněné strany
Sociální demokracie10 0058,000
Neplatné a roztříštěné hlasy1 4541,1––
Celkem hlasů127 11310072–
Zúčastnilo se voličů111 054100––
Voliči v seznamu/účast169 02365,7––
Zdroj: [10]

Kurie venkovských obcí

StranaHlasyMandáty
Počet%Počet±
České strany
Českoslovanská strana agrární102 39938,543+22
Strana katolického lidu32 56912,21+1
Státoprávní strany[p 2]10 7774,10-3
Národní strana svobodomyslná8 6363,22-22
Samostatní kandidáti3 1561,21+1
Společní čeští kandidáti2 7241,000
Samostatní agrárníci1 5430,600
Česká strana pokroková1 4400,51+1
Živnostenští kandidáti1 4190,500
Samostatní státoprávníci9820,41+1
Národní strana3800,10-1
Češi celkem166 02562,3490
Německé strany
Německá agrární strana31 74311,915+12
Německá radikální strana11 9714,55+5
Všeněmecké sjednocení6 7132,52-11
Křesťansko-sociální strana1 9791,910
Německá lidová strana4 5831,72-4
Samostatní agrárníci4 3941,71+1
Společní němečtí kandidáti2 2610,900
Německá pokroková strana1 6950,62-5
Samostatní kandidáti1 6110,61+1
Samostatní radikálové8630,31+1
Německá lidová strana dělnická1040,000
Němci celkem70 91726,6300
Národnostně nevyhraněné strany
Sociální demokracie29 43811,100
Neplatné a roztříštěné hlasy2 8071,0––
Celkem hlasů270 92510079–
Voliči v seznamu/účast437 08562,0––
Zdroj: [11]

Výsledky v král. hlavním městě Praze

StranaHlasyMandáty
Počet%Počet±
České strany
Národní strana svobodomyslná10 12239,18-1
Národní strana5 11119,82+1
Státoprávní strany[p 3]2 5679,900
Česká strana pokroková9043,500
Strana katolického lidu5872,300
Češi celkem19 29174,6100
Německé strany
Společní němečtí kandidáti3 61214,000
Němci celkem3 61214,000
Národnostně nevyhraněné strany
Sociální demokracie2 87811,100
Roztříštěné hlasy950,400
Neplatné hlasy4061,5––
Celkem hlasů26 28210010–
Zúčastnilo se voličů13 187100––
Voliči v seznamu/účast17 12077,0––
Počet občanů/oprávněno volit213 0508,0––
Zdroj: [12]

Dopady voleb

Český zemský sněm zůstával i nadále složen na základě kuriového systému, tedy s výrazně omezeným volebním právem (zcela bez zastoupení i nadále proto zůstávali sociální demokraté). Pro nemožnost dohody české a německé politické reprezentace byl sněm trvale paralyzován a jeho význam jako relevantního politického fóra klesal. V době sněmovních voleb působila v Předlitavsku vláda Maxe Becka. Ta měla ambici dosáhnout urovnání národnostních sporů a utvořit trvalejší provládní většinu. Na Českém zemském sněmu ale po volbách opět probíhaly česko-německé potyčky a obstrukce a vláda reagovala tím, že sněm prakticky nesvolávala.[13] První zasedání sněmu se po březnových volbách uskutečnilo až 15. září 1908. Okamžitě na něm byly předloženy různé stranické návrhy na reformu volebního systému, 8. října 1908 pak vláda předložila vlastní návrh. Němečtí poslanci ale proti navrhovaným změnám přešli do obstrukce a zablokovali jakékoliv jednání tohoto zákonodárného sboru. Kvůli obstrukci bylo znemožněno i formální konstituování sněmu s jeho orgány a výbory.[14] Početní poměry na sněmu vyžadovaly pro schválení případné volební reformy přítomnost minimálně 182 poslanců, z nichž pro návrh muselo hlasovat 122. Ani jedno ze zemských etnik tak nemohlo takovou změnu prosadit proti vůli druhého zemského národa.[6]

15. října 1908 byl sněm odročen a začala vleklá krize jeho akceschopnosti. Čeští poslanci mezitím jako odvetu začali paralyzovat jednání Říšské rady pomocí obstrukcí. Eskalace národnostního napětí pak dokonce vedla v prosinci 1908 vládu k vyhlášení stanného práva v Praze a okolí.[15]

Sněm se již nikdy ve svém plénu nesešel a v roce 1913 ho vláda nechala rozpustit (takzvané Anenské patenty) a nahradit technokratickou zemskou správní komisí.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b
         Státoprávně radikální strana: 2 poslanci
         Radikálně pokroková strana: 1 poslanec
  2. ↑ Česká strana národně sociální, Státoprávně radikální strana a Radikálně pokroková strana
  3. ↑
         Státoprávně radikální strana: 1 479 hlasů (5,7 %)
         Česká strana národně sociální: 1 088 hlasů (4,2 %)

Reference

  1. ↑ a b kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 331. 
  2. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 518–545. Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  3. ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  4. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Složení příštího sněmu král. českého. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 67, s. 3. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Statistická příručka království Českého. Praha: Zemská statistická kancelář království Českého, 1909. Dostupné online. S. 62–63. 
  8. ↑ Statistická příručka království Českého. Praha: Zemská statistická kancelář království Českého, 1913. Dostupné online. S. 54. 
  9. ↑ a b KREJČÍ, Dobroslav. Statistika všeobecných voleb do sněmu Království českého, konaných počátkem r. 1908. Praha: Zemská statistická kancelář království Českého, 1908. Dostupné online. S. 38–39. 
  10. ↑ KREJČÍ, Dobroslav. Statistika všeobecných voleb do sněmu Království českého, konaných počátkem r. 1908. Praha: Zemská statistická kancelář království Českého, 1908. Dostupné online. S. 28. 
  11. ↑ KREJČÍ, Dobroslav. Statistika všeobecných voleb do sněmu Království českého, konaných počátkem r. 1908. Praha: Zemská statistická kancelář království Českého, 1908. Dostupné online. S. 29. 
  12. ↑ KREJČÍ, Dobroslav. Statistika všeobecných voleb do sněmu Království českého, konaných počátkem r. 1908. Praha: Zemská statistická kancelář království Českého, 1908. Dostupné online. S. 40. 
  13. ↑ Česká společnost 1848–1918, s. 542.
  14. ↑ KOŘALKA, Jiří: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-022-1. S. 176. 
  15. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 331–332. 

Související články

  • Seznam poslanců Českého zemského sněmu (1908-1913)

Média použitá na této stránce

Český zemský sněm 1908.svg
 
Národní strana: 4 seats
 
Konzervativní velkostatek: 49 seats
 
Národní strana svobodomyslná: 38 seats
 
Samostatní mladočeši: 2 seats
 
Česká strana pokroková: 1 seat
 
ČSNS a radikálové: 5 seats
 
Samostatní radikálové: 2 seats
 
Čeští agrárníci: 43 seats
 
Společní čeští kandidáti a nezařazení: 2 seats
 
Strana katolického lidu: 1 seat
 
Samostatní něměctí agrárníci: 1 seat
 
Němečtí agrárníci: 15 seats
 
Německá pokroková strana: 19 seats
 
CS: 2 seats
 
Ústavověrný velkostatek: 21 seats
 
Německá lidová strana: 8 seats
 
Bez bližšího určení: 3 seats
 
Samostatní radikálové: 1 seat
 
Němečtí radikálové: 15 seats
 
Všeněmci: 4 seats
 
Virilisté: 6 seats
Theodor Zuleger.jpg
Theodor Zuleger (1858-1929). Československý politik německé národnosti.
Josef Žďárský (1853-1939).jpg
Josef Žďárský (1853-1939), československý politik
Max Egon Fürst zu Fürstenberg.jpg
Autor: Neznámý malíř , Licence: CC BY-SA 3.0
Portrait of Maximilian Egon II, Prince of Fürstenberg (1863-1941), in the historic market hall of Freiburg