Zemský okres Vévodství lauenburské

Zemský okres Vévodství lauenburské
Kreis Herzogtum Lauenburg
Zemský okres Vévodství lauenburské – znak
znak
Zemský okres Vévodství lauenburské – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoRatzeburg
Statuszemský okres
Souřadnice
Rozloha1 263 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel189 043 (31.12.2013)
Hustota zalidnění149,7 obyv./km²
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměŠlesvicko-Holštýnsko
Správní střediskoRatzeburg
Adresa okresního úřaduBarlachstraße 2
23909 Ratzeburg
Podřízené celky132 obcí
StarostaGerd Krämer
Mezinárodní identifikace
Označení vozidelRZ
Oficiální webwww.herzogtum-lauenburg.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemský okres Vévodství lauenburské (německy Kreis Herzogtum Lauenburg) se rozkládá na samém jihovýchodě nejsevernější německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko a je nazváno po bývalém vévodství Sasko-Lauenbursko, s nímž je územně prakticky identický. Je ohraničen (od západu a ve směru hodinových ručiček) okresem Stormarn, městem Lübeckem, zemskými okresy Severozápadní Meklenbursko (Nordwest Mecklenburg) a Ludwigslust spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, zemskými okresy Harburg a Lüneburg spolkové země Dolní Sasko, a městskou spolkovou zemí Hamburk.

Zeměpis

V okrese se nachází řada historicky významných měst například Lauenburg, Mölln a Ratzeburg, za jejichž prosperitou stála tzv. Stará solná cesta (Alte Salzstraße), jedna z hlavních středověkých obchodních cest, kterou se dopravovala sůl ze solných dolů na jih od řeky Labe na sever do Lübecku. Přeprava soli stála také za výstavbou nejstarší umělé vodní cesty Evropy, kanálu Stecknitz (1398), který byl v roce 1900 nahrazen kanálem Labe-Lübeck. Krajina je charakterizována četnými jezery, která tvoří Přírodní park Lauenburská jezera (Naturpark Lauenburgische Seen). Největší jezero je Ratzeburské jezero, s plochou 16 km². Administrativním centrem okresu je Ratzeburg, největším městem pak Geesthacht.

Historie

Zemský okres Vévodství lauenburské je nazváno podle středověkého vévodství Sasko-Lauenbursko, které byla jedním z pozůstatků původního kmenového vévodství Sasko, jež bylo roku 1296 rozděleno na dvě území — Sasko-Wittenberg a Sasko-Lauenburg).

Sasko-Lauenbursko bylo také známé zkráceně jen jako Lauenbursko. Zatímco území Saska-Wittenberska se v průběhu staletí drasticky změnilo, vévodství Lauenburg zůstalo téměř beze změny až do ztráty nezávislosti v roce 1689, kdy bylo zděděno knížaty lüneburskými. Vídeňským kongresem v roce 1815 bylo uděleno nejprve králi pruskému a vzápětí vévodovi holštýnskému jako kompenzace za ztrátu Norska a ztrátu nároků na bývalé Švédské Pomořany s ostrovem Rujánou, které kongres dodatečně přiznal Prusku. Vévoda holštýnský byl totiž rovněž králem dánským, takže v letech 1815 až 1864 bylo Lauenbursko pod dánskou nadvládou. V roce 1864 se stalo kořistí Pruska. Po krátké období bylo vévodství v rámci Pruska ještě nezávislým subjektem, ale v roce 1876 bylo začleněno jako okres do pruské provincie Šlesvicko-Holštýnsko.

1. dubna 1937 území okresu na základě zákona o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách přišlo o vesnici Curslack, naopak však získalo původně hamburské město Geesthacht, původně meklenburské exklávy Panten s osadami Hammer a Mannhagen, Horst, Walksfelde a Domhof Ratzeburg, původně lübecké exklávy Düchelsdorf, Sierksrade, Behlendorf, Hollenbek, Albsfelde, Giesensdorf, Harmsdorf, Nusse, Poggensee, Ritzerau, Groß Schretstaken, Klein Schretstaken a Tramm.

Po skončení druhé světové války bylo Lauenbursko součástí britské okupační zóny. Na základě tzv. Barber-Ljaščenkovy dohody ze 13. listopadu 1945 pak došlo k úpravě hranice britské a sovětské okupační zóny (a současně též hranice Šlesvicka-Holštýnska a Meklenburska), při níž byly k 26. listopadu 1945 výměnou za vesnice Dechow, Groß Thurow, Klein Thurow a Lassahn připojeny k okresu dosud meklenburské obce Ziethen, Mechow, Bäk a Römnitz. Po sjednocení NDR a SRN roku 1990 již nedošlo k obnovení původního průběhu hranice.

Znak

Znak se skládá z bílého koně, starobylého symbolu vévodství Lauenburg. Kůň je obklopen bíločerným (barvami Pruska) okrajem.

Doprava

  • Od roku 2003 byl systém hromadné dopravy v kraji začleněn do systému integrované dopravy Hamburger Verkehrsverbund (HVV).
  • Hlavními spoji jsou dálnice A1 (Hamburg-Lübeck) na západě, a A 24 (Hamburg-Berlin) na jihu, A 25 (Geesthacht-Hamburg) a 20 (Luebeck-Rostock) na severu.
  • Existuje železniční spojení z Hamburku do Büchen a Berlína; a z Lüneburku na Büchen a Lübeck, prostřednictvím Mölln a Ratzeburg. Obě linky jsou provozovány Deutsche Bahn AG.Na trase Bergedorf — Geesthacht je stále v provozu stará obchodní železniční cesta, která nyní slouží jako trasa železničního muzea.
  • V labském říčním přístavu v Lauenburgu byl roku 1900 otevřen kanál Labe-Lübeck
  • Nejbližší letiště jsou v Lübecku a Hamburku.

Města a obce

Města:

  1. Geesthacht
  2. Lauenburg/Elbe
  3. Mölln
  4. Ratzeburg
  5. Schwarzenbek

Obce:

  1. Albsfelde
  2. Alt-Mölln
  3. Aumühle
  4. Bäk
  5. Bälau
  6. Basedow
  7. Basthorst
  8. Behlendorf
  9. Berkenthin
  10. Besenthal
  11. Bliestorf
  12. Börnsen
  13. Borstorf
  14. Breitenfelde
  15. Bröthen
  16. Brunsmark
  17. Brunstorf
  18. Büchen
  19. Buchholz
  20. Buchhorst
  21. Dahmker
  22. Dalldorf
  23. Dassendorf
  24. Düchelsdorf
  25. Duvensee
  26. Einhaus
  27. Elmenhorst
  28. Escheburg
  29. Fitzen
  30. Fredeburg
  31. Fuhlenhagen
  32. Giesensdorf
  33. Göldenitz
  34. Göttin
  35. Grabau
  36. Grambek
  37. Grinau
  38. Groß Boden
  39. Groß Disnack
  40. Groß Grönau
  41. Groß Pampau
  42. Groß Sarau
  43. Groß Schenkenberg
  44. Grove
  45. Gudow
  46. Gülzow
  47. Güster
  48. Hamfelde
  49. Hamwarde
  50. Harmsdorf
  51. Havekost
  52. Hohenhorn
  53. Hollenbek
  54. Hornbek
  55. Horst
  56. Juliusburg
  57. Kankelau
  58. Kasseburg
  59. Kastorf
  60. Kittlitz
  61. Klein Pampau
  62. Klein Zecher
  63. Klempau
  64. Klinkrade
  65. Koberg
  66. Kollow
  67. Köthel
  68. Kröppelshagen-Fahrendorf
  69. Krukow
  70. Krummesse
  71. Krüzen
  72. Kuddewörde
  73. Kühsen
  74. Kulpin
  75. Labenz
  76. Langenlehsten
  77. Lankau
  78. Lanze
  79. Lehmrade
  80. Linau
  81. Lüchow
  82. Lütau
  83. Mechow
  84. Möhnsen
  85. Mühlenrade
  86. Müssen
  87. Mustin
  88. Niendorf a. d. St.
  89. Niendorf bei Berkenthin
  90. Nusse
  91. Panten
  92. Pogeez
  93. Poggensee
  94. Ritzerau
  95. Römnitz
  96. Rondeshagen
  97. Roseburg
  98. Sahms
  99. Salem
  100. Sandesneben
  101. Schiphorst
  102. Schmilau
  103. Schnakenbek
  104. Schönberg
  105. Schretstaken
  106. Schulendorf
  107. Schürensöhlen
  108. Seedorf
  109. Siebenbäumen
  110. Siebeneichen
  111. Sierksrade
  112. Sirksfelde
  113. Steinhorst
  114. Sterley
  115. Stubben
  116. Talkau
  117. Tramm
  118. Walksfelde
  119. Wangelau
  120. Wentorf (Amt Sandesneben)
  121. Wentorf bei Hamburg
  122. Wiershop
  123. Witzeeze
  124. Wohltorf
  125. Woltersdorf
  126. Worth
  127. Ziethen

nezařazené území: Sachsenwald

Externí odkazy

Média použitá na této stránce