Zemský okres Vévodství lauenburské

Zemský okres Vévodství lauenburské Kreis Herzogtum Lauenburg
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Ratzeburg
Status	zemský okres
Souřadnice	53°35′ s. š., 10°40′ v. d.
Rozloha	1 263 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	189 043 (31.12.2013)
Hustota zalidnění	149,7 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Německo Německo
Spolková země	Šlesvicko-Holštýnsko
Správní středisko	Ratzeburg
Adresa okresního úřadu	Barlachstraße 2 23909 Ratzeburg
Podřízené celky	132 obcí
Starosta	Gerd Krämer
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	RZ
Oficiální web	www.herzogtum-lauenburg.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemský okres Vévodství lauenburské (německy Kreis Herzogtum Lauenburg) se rozkládá na samém jihovýchodě nejsevernější německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko a je nazváno po bývalém vévodství Sasko-Lauenbursko, s nímž je územně prakticky identický. Je ohraničen (od západu a ve směru hodinových ručiček) okresem Stormarn, městem Lübeckem, zemskými okresy Severozápadní Meklenbursko (Nordwest Mecklenburg) a Ludwigslust spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, zemskými okresy Harburg a Lüneburg spolkové země Dolní Sasko, a městskou spolkovou zemí Hamburk.

V okrese se nachází řada historicky významných měst například Lauenburg, Mölln a Ratzeburg, za jejichž prosperitou stála tzv. Stará solná cesta (Alte Salzstraße), jedna z hlavních středověkých obchodních cest, kterou se dopravovala sůl ze solných dolů na jih od řeky Labe na sever do Lübecku. Přeprava soli stála také za výstavbou nejstarší umělé vodní cesty Evropy, kanálu Stecknitz (1398), který byl v roce 1900 nahrazen kanálem Labe-Lübeck. Krajina je charakterizována četnými jezery, která tvoří Přírodní park Lauenburská jezera (Naturpark Lauenburgische Seen). Největší jezero je Ratzeburské jezero, s plochou 16 km². Administrativním centrem okresu je Ratzeburg, největším městem pak Geesthacht.

Zemský okres Vévodství lauenburské je nazváno podle středověkého vévodství Sasko-Lauenbursko, které byla jedním z pozůstatků původního kmenového vévodství Sasko, jež bylo roku 1296 rozděleno na dvě území — Sasko-Wittenberg a Sasko-Lauenburg).

Sasko-Lauenbursko bylo také známé zkráceně jen jako Lauenbursko. Zatímco území Saska-Wittenberska se v průběhu staletí drasticky změnilo, vévodství Lauenburg zůstalo téměř beze změny až do ztráty nezávislosti v roce 1689, kdy bylo zděděno knížaty lüneburskými. Vídeňským kongresem v roce 1815 bylo uděleno nejprve králi pruskému a vzápětí vévodovi holštýnskému jako kompenzace za ztrátu Norska a ztrátu nároků na bývalé Švédské Pomořany s ostrovem Rujánou, které kongres dodatečně přiznal Prusku. Vévoda holštýnský byl totiž rovněž králem dánským, takže v letech 1815 až 1864 bylo Lauenbursko pod dánskou nadvládou. V roce 1864 se stalo kořistí Pruska. Po krátké období bylo vévodství v rámci Pruska ještě nezávislým subjektem, ale v roce 1876 bylo začleněno jako okres do pruské provincie Šlesvicko-Holštýnsko.

1. dubna 1937 území okresu na základě zákona o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách přišlo o vesnici Curslack, naopak však získalo původně hamburské město Geesthacht, původně meklenburské exklávy Panten s osadami Hammer a Mannhagen, Horst, Walksfelde a Domhof Ratzeburg, původně lübecké exklávy Düchelsdorf, Sierksrade, Behlendorf, Hollenbek, Albsfelde, Giesensdorf, Harmsdorf, Nusse, Poggensee, Ritzerau, Groß Schretstaken, Klein Schretstaken a Tramm.

Po skončení druhé světové války bylo Lauenbursko součástí britské okupační zóny. Na základě tzv. Barber-Ljaščenkovy dohody ze 13. listopadu 1945 pak došlo k úpravě hranice britské a sovětské okupační zóny (a současně též hranice Šlesvicka-Holštýnska a Meklenburska), při níž byly k 26. listopadu 1945 výměnou za vesnice Dechow, Groß Thurow, Klein Thurow a Lassahn připojeny k okresu dosud meklenburské obce Ziethen, Mechow, Bäk a Römnitz. Po sjednocení NDR a SRN roku 1990 již nedošlo k obnovení původního průběhu hranice.

Znak se skládá z bílého koně, starobylého symbolu vévodství Lauenburg. Kůň je obklopen bíločerným (barvami Pruska) okrajem.

• Od roku 2003 byl systém hromadné dopravy v kraji začleněn do systému integrované dopravy Hamburger Verkehrsverbund (HVV).
• Hlavními spoji jsou dálnice A1 (Hamburg-Lübeck) na západě, a A 24 (Hamburg-Berlin) na jihu, A 25 (Geesthacht-Hamburg) a 20 (Luebeck-Rostock) na severu.
• Existuje železniční spojení z Hamburku do Büchen a Berlína; a z Lüneburku na Büchen a Lübeck, prostřednictvím Mölln a Ratzeburg. Obě linky jsou provozovány Deutsche Bahn AG.Na trase Bergedorf — Geesthacht je stále v provozu stará obchodní železniční cesta, která nyní slouží jako trasa železničního muzea.
• V labském říčním přístavu v Lauenburgu byl roku 1900 otevřen kanál Labe-Lübeck
• Nejbližší letiště jsou v Lübecku a Hamburku.

Města:

1. Geesthacht
2. Lauenburg/Elbe
3. Mölln
4. Ratzeburg
5. Schwarzenbek

Obce:

nezařazené území: Sachsenwald

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemský okres Vévodství lauenburské na Wikimedia Commons