Zemský sněm (Rakouské císařství)
Zemský sněm (německy Landtag) byl jednokomorový provinční parlament, existující v jednotlivých korunních zemích rakouského císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, respektive v takzvaném Předlitavsku.
2 Bukovina
3 Korutanské vévodství
4 Kraňské vévodství
5 Království Dalmácie
6 Halič
7 Rakouské přímoří (korunní země Terst, Istrie a Gorice a Gradiška)
8 Dolní Rakousy
9 Moravské markrabství
10 Salcburské vévodství
11 Slezsko
12 Štýrské vévodství
13 Tyrolské hrabství
14 Horní Rakousy
15 Vorarlbersko
16 Uherské království
17 Království chorvatsko-slavonské
18 Bosna a Hercegovina
Dějiny
Do roku 1848 existovaly v některých zemích monarchie zemské sněmy, ale šlo o stavovská shromáždění neparlamentního typu. Jednotlivé zemské sněmy byly jako parlamentní volené samosprávné orgány zřízeny až na základě Únorové ústavy z roku 1861.[1]
Zemské sněmy existovaly v těchto oblastech:
| Korunní země | Zemský sněm | Obcovací jazyk |
|---|---|---|
| Dolní Rakousy | Dolnorakouský zemský sněm | němčina |
| Horní Rakousy | Hornorakouský zemský sněm | němčina |
| Salcburské vévodství | Salcburský zemský sněm | němčina |
| Štýrské vévodství | Štýrský zemský sněm | němčina |
| Korutanské vévodství | Korutanský zemský sněm | němčina |
| Kraňské vévodství | Kraňský zemský sněm | němčina a slovinština |
| Vévodství města Terst[2] | Terstský zemský sněm | italština |
| Istrie[2] | Istrijský zemský sněm | italština |
| Hrabství Gorice a Gradiška[2] | Zemský sněm Gorice a Gradišky | italština |
| Tyrolské hrabství | Tyrolský zemský sněm | němčina a italština |
| Vorarlbersko | Vorarlberský zemský sněm | němčina |
| České království | Český zemský sněm | němčina a čeština |
| Moravské markrabství | Moravský zemský sněm | němčina a čeština |
| Slezsko | Slezský zemský sněm | |
| Halič | Haličský zemský sněm | polština a ukrajinština |
| Bukovina | Bukovinský zemský sněm | němčina, ukrajinština a rumunština |
| Království chorvatsko-slavonské[3] | Chorvatský zemský sněm | |
| Bosna a Hercegovina[4] | Bosenský zemský sněm |
V roce 1867 vzniká na základě Rakousko-uherského vyrovnání Uherský parlament.
Sněmy byly rozpuštěny v roce 1918 ve prospěch nových parlamentů vzniklých v nástupnických státech Rakouska-Uherska a jako zemské sněmy zůstaly pouze v Rakousku. V Jižním Tyrolsku od roku 1972 existuje parlament autonomní provincie Bolzano z důvodu její autonomie v rámci Itálie.
Reference
- ↑ Říšská ústava 1861, RGBl. Nr. 20/1861, s. 69, viz jednotlivé zemské volební řády v příloze, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?apm=0&aid=rgb&datum=18610004&zoom=2&seite=00000069&ues=0&x=24&y=11
- ↑ a b c Do roku 1861 společně jako: Rakouské přímoří; pak tři samostatné korunní země a sněmy, ale do roku 1918 společná sbírka zákonů.
- ↑ Nebylo součástí Předlitavska, ale Zalitavska.
- ↑ Od roku 1910. Nebylo součástí Předlitavska ani Zalitavska, ale společně spravovanou zemí Rakouska-Uherska.
Literatura
- Rumpler, Helmut - Urbanitsch, Peter (ed.): Die Habsburgermonarchie 1848–1918. Svazek VII/1: Verfassung und Parlamentarismus. Die regionalen Repräsentativkörperschaften. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2000, ISBN 3-7001-2869-X.
Související články
- Korunní země (habsburská monarchie)
- Zemský výbor
- Prosincová ústava
- Zemský sněm (Rakousko)
- Zemský prezident (Rakousko)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zemský sněm na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Rakousko-Uhersko 1910:
- Království a země na říšské radě zastoupené (Předlitavsko): 1. Čechy, 2. Bukovina, 3. Korutany, 4. Kraňsko, 5. Dalmácie, 6. Halič, 7. Pomořany, 8. Dolní Rakousy, 9. Morava, 10. Salcbursko, 11. Rakouské Slezsko, 12 Štýrsko, 13. Tyrolsko, 14. Horní Rakousy, 15. Vorarlbersko;
- Země Koruny uherské (Zalitavsko): 16. Maďarsko, 17. Chorvatsko a Slavonie;
- Rakousko-Uherské kondominium: 18. Bosna a Hercegovina