Zemskij sobor

Znak Ruského carství

Zemskij sobor (rusky земский собор) je ruské označení pro zemský sněm, první ruský parlament na feudálním základě.

Dějiny

Zemský sobor na obraze Sergeje Ivanova
Kresba ruského umělce Klavdije Lebeděva (1852-1916) «Car Ioann IV. otevírá první Zemský sobor svou pokornou řečí» při zahájení činnosti prvního zemského sněmu v roce 1549.

Ruský zemský sněm fungoval v 16. a 17. století. Mohl ho svolat car, moskevský metropolita nebo duma bojarů. Shromáždění se účastnily tři stavy obyvatelstva:

  1. Šlechta a vysoce postavení státní úředníci, včetně bojarů.
  2. Sobor pravoslavného duchovenstva.
  3. Zástupci měšťanstva, obchodníků a občanů (třetí stav).

První Zemský sobor znovu sjednotil car Ivan Hrozný v roce 1549. Za své vlády tuto instituci mnohokrát svolal a stala se nástrojem pro rozhodování o tvorbě nových zákonů a dalších kontroverzních otázkách.[zdroj?] někdy nižší šlechta a občané navrhovali nové reformy z vlastní iniciativy. Důkazem toho je carova nespokojenost, když ho sněm v roce 1566 požádal o zrušení Opričniny.

Když v roce 1598 vymřela dynastie Rurikovců, byl svolán sobor, který jako nového cara zvolil Borise Godunova.

Další velký sněm v roce 1613, který zahrnoval i rolníky, zvolil Michaila I. Fjodoroviče z dynastie Romanovců. Za jeho vlády byl tento sněm svoláván každoročně, protože vláda Romanovců nebyla příliš pevná, poté však sobor postupně ztrácel vliv s upevňováním carské moci.

Zpočátku byl sobor svoláván příležitostně k ratifikaci již uzavřených mírových smluv, ale po „Věčném míru“ mezi Ruským carstvím a Rzeczí pospolitou v roce 1684 se již nescházel a nakonec přestal být svoláván úplně.

Zemskij sobor z roku 1922

Čtyři roky po smrti posledního ruského imperátora Mikuláše II., 23. července 1922, generál Michail Konstantinovič Diterichs, vrchní velitel Bílé armády v oblastech ruského Dálného východu, svolal Zemský sobor Amurské oblasti (Приамурский Земский Собор). Tento sobor, vyzýval veškeré ruské obyvatelstvo k pokání za svržení cara, znovu nastolil monarchii a do jejího čela jmenoval velkoknížete Mikuláše mladšího - cara všech Rusů. Moskevský patriarcha Tichon (s funkcí velkoknížete, který však nebyl přítomen) byl jmenován čestným předsedou soboru. O dva měsíce později však Amurská oblast padla do rukou bolševiků.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zemskij sobor na italské Wikipedii.

Literatura

  • С. Л. Авалиани. "Литературная история земских соборов". Odessa, 1916.
  • Zemstvo na stránkách ruských filatelistů 

Média použitá na této stránce

Царь Иоанн IV открывает первый Земский собор своею покаянною речью..jpg
Это рисунок русского художника Клавдия Лебедева «Царь Иоанн IV открывает первый Земский собор своею покаянною речью». На картине открытие Первого Земского Собора 1549 года.