Zenerova cena
| Zenerova cena | |
|---|---|
| Udělováno | Výjimečné přínosy v oboru materiálových věd a ve fyzice materiálů |
| Sponzor | Zenerova nadace (Zener Foundation) |
| Uděluje | Výbor Zenerovy ceny |
| Cena | |
| První ročník | 1965 –  Werner O. Köster |
| Současný držitel | 2022 –  J. M. San Juan |
Zenerova cena (anglicky Zener Prize) je mezinárodní ocenění udělované jako uznání vědeckého pokroku na poli materiálových věd a fyziky s důrazem na aplikace v oboru mechanické spektroskopie a vnitřního tlumení. Cena se dříve (v letech 1965–1989) nazývala cenou ICIFUAS a v roce 1993 byla přejmenována založena na počest pionýrských prací v oboru anelasticity[1] Clarence Zenera (1. prosince 1905 – 2. července 1993). Zenerova cena (nazývaná také Zenerovou zlatou medailí, anglicky Zener Gold Medal) je udělována Výborem Zenerovy ceny, které předsedá organizátor Mezinárodní konference o vnitřním tlumení a mechanické spektroskopii (ICIMFS – International Conference on Internal Friction and Mechanical Spectroscopy, dříve v letech 1956–2002 ICIFUAS – Mezinárodní konference o vnitřním tlumeni a tlumení ultrazvuku v pevných látkách, International Conference on Internal Friction and Ultrasonic Attenuation in Solids).[2] Zenerova cena by měla být udělována za významné jednotlivé objevy nebo za podstatné přínosy během celoživotní práce. Do roku 2022 bylo uděleno 24 individuálních Zenerových cen. Každý nositel obdrží Zenerovu zlatou medaili a diplom. Každá Zenerova zlatá medaile je vyražena ze zlata ryzosti 20 karátů a na aversu medaile je vlastní profil Clarence Zenera.
Seznam nositelů Zenerovy ceny
| Pořadí | Rok | Nositel | Země | Pracoviště | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 1965 | Werner Otto Köster[3] | 1896–1989 | Německo | Ústav Maxe Plancka pro výzkum kovů (Max Planck Institute for Metals Research),[4] Stuttgart |
| 2 | 1969 | Warren Perry Mason[5][6] | 1900–1986 |  Spojené státy americké | Bellovy laboratoře, Murray Hill, Manhattan, New Jersey |
| 3 | 1985 | Clarence Melvin Zener[7][8][9][10][11] | 1905–1993 | Spojené státy americké | Carnegie Mellon University, Pittsburgh, Pennsylvania |
| 4 | 1989 | Ting-sui Kê[12][13][14] | 1913–2000 |  Čína | Čínská akademie věd, Ústav fyziky pevných látek,[15] Hefei, Anhui |
| 5 | 1989 | Arthur Stanley Nowick[16][17][18] | 1923–2010 | Spojené státy americké | Kolumbijská univerzita, New York, New York (stát); |
| 6 | 1993 | Piero Giorgio Bordoni[19] | 1915–2009 |  Itálie | Univerzita La Sapienza, Řím |
| 7 | 1993 | Kurt Lücke[20] | 1921–2001 | Německo | Rýnsko-Vestfálská technická univerzita Cáchy, Cáchy (Rheinisch-Westfälische Technische Hochschule Aachen, Aachen) |
| 8 | 1993 | Alfred Seeger[21] | 1927–2015 | Německo | Ústav Maxe Plancka pro výzkum kovů (Max Planck Institute for Metals Research),[4] Stuttgart; Stuttgartská univerzita, Stuttgart |
| 9 | 1993 | Charles Allen Wert[22] | 1919–2003 | Spojené státy americké | Univerzita Illinois v Urbana Champaign, Urbana-Champaign, Illinois |
| 10 | 1996 | Andrew Vincent Granato[23][24][25] | 1926–2015 | Spojené státy americké | Univerzita Illinois v Urbana Champaign, Urbana-Champaign, Illinois |
| 11 | 1999 | Gunther Schoeck [26] | 1928–2015 |  Rakousko | Vídeňská univerzita, Vídeň |
| 12 | 2002 | Willy Benoit[27][28] | (1938) |  Švýcarsko | Švýcarský federální technologický institut v Lausanne (EPFL), Lausanne |
| 13 | 2002 | Masahiro Koiwa[27] | (1938) |  Japonsko | Kjótská univerzita, Kjóto |
| 14 | 2005 | Rosario Cantelli[29] | (1940) | Itálie | Univerzita La Sapienza, Řím |
| 15 | 2005 | Manfred Weller | 1940–2017 | Německo | Ústav Maxe Plancka pro výzkum kovů (Max Planck Institute for Metals Research),[4] Stuttgart |
| 16 | 2008 | Daniel Newson Beshers[30] | (1928) | Spojené státy americké | Kolumbijská univerzita, New York, New York |
| 17 | 2008 | Gaetano Cannelli | (1936) | Itálie | Kalábrijská univerzita, Rende |
| 18 | 2008 | Gilbert Fantozzi | (1942) |  Francie | Institut National des Sciences Appliquées de Lyon (INSA Lyon), Lyon-Villeurbanne |
| 19 | 2011 | Gérard Gremaud[31][32][33] | (1949) | Švýcarsko | Švýcarský federální technologický institut v Lausanne (EPFL), Lausanne |
| 20 | 2011 | Fabio Massimo Mazzolai | (1934) | Itálie | Univerzita Perugia, Perugia |
| 21 | 2014 | Qing-Ping Kong[34][35] | (1930) | Čína | Čínská akademie věd, Ústav fyziky pevných látek,[15] Hefei, Anhui |
| 22 | 2014 | Robert Schaller[36][37][38] | (1948) | Švýcarsko | Švýcarský federální technologický institut v Lausanne (EPFL), Lausanne |
| 23 | 2017 | Leszek Bogumił Magalas[39][40][41] | (1954) |  Polsko | AGH-Technická a přírodovědná univerzita, Krakov Technická a přírodovědná univerzita, Krakov (AGH University of Science and Technology,[42] Krakov) |
| 24 | 2022 | Jose M. San Juan[43][44][45] | (1955) | Španělsko | Universidad del País Vasco (UPV/EHU), Bilbao |
Číslo v druhém sloupci je rok, ve kterém laureát obdržel Zenerovu cenu. Ve třech letech cena ICIFUAS nebyla udělena (1973, 1977 a 1981).[2] Počet laureátů: 24 cen; 21 nositelů Zenerovy zlaté medaile.
Seznam zemí seřazených podle počtu získaných Zenerových cen
| Pořadí | Země | Počet držitelů | Laureáti |
|---|---|---|---|
| 1 | Spojené státy americké | 6 | W.P. Mason, C.M. Zener, A.S. Nowick, C.A. Wert, A.V. Granato, D.N. Beshers |
| 2 | Německo | 4 | W. Köster, K. Lücke, A. Seeger, M. Weller |
| 2 | Itálie | 4 | P.G. Bordoni, R. Cantelli, G. Cannelli, F.M. Mazzolai |
| 3 | Švýcarsko | 3 | W. Benoit, G. Gremaud, R. Schaller |
| 4 | Čína | 2 | T.S. Kê, Q.P. Kong |
| 5 | Rakousko | 1 | G. Schoeck |
| 5 | Francie | 1 | G. Fantozzi |
| 5 | Japonsko | 1 | M. Koiwa |
| 5 | Polsko | 1 | L.B. Magalas |
| 5 | Španělsko | 1 | J. M. San Juan |
Země jsou řazeny v sestupném pořadí podle počtu držitelů.
Seznam zemí podle poměru počtu držitelů Zenerovy ceny na počet obyvatel
Pořadí zemí podle poměru držitelů Zenerovy ceny na počet obyvatel. Protože je počet obyvatel jednotlivých zemí mnohem větší, než je počet laureátů Zenerových cen, čísla v tabulce byla násobena miliónem. To je také důvod, proč čísla ve sloupci nejvíce napravo by měla být čtena jako počet držitelů Zenerovy ceny na 10 miliónů obyvatel.
| Pořadí | Země | Počet laureátů | Počet obyvatel[46] 2015 (mil.) | Laureáti/10 mil. |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Švýcarsko | 3 | 8,320 | 3,605 |
| 2 | Rakousko | 1 | 8,679 | 1,152 |
| 3 | Itálie | 4 | 59,504 | 0,672 |
| 4 | Německo | 4 | 81,708 | 0,489 |
| 5 | Polsko | 1 | 38,265 | 0,261 |
| 6 | Španělsko | 1 | 46,440 | 0,215 |
| 7 | Spojené státy americké | 6 | 319,929 | 0,187 |
| 8 | Francie | 1 | 64,457 | 0,155 |
| 9 | Japonsko | 1 | 127,975 | 0,078 |
| 10 | Čína | 2 | 1 397,029 | 0,014 |
Reference
- ↑ Zener C. M. "Elasticity and anelasticity of metals" (1948). University of Chicago Press, Chicago.
- ↑ a b Magalas L.B. Mechanical spectroscopy, internal friction and ultrasonic attenuation: Collection of works. (PDF Download Available) Materials Science and Engineering A, 521-522 [online]. ResearchGate, 2009 [cit. 2017-10-29]. S. 405–415. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Leak G.M., Köster W. "Archiv der Max-Planck-Gesellschaft, Abt., ZA 35, Nr. 75" (1965).
- ↑ a b c Max Planck Institute for Intelligent Systems [online]. [cit. 2018-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-25. (anglicky)
- ↑ Thurston R.N. In Memoriam. Warren Perry Mason, 1900-1986 [online]. [cit. 2018-06-07]. S. 12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warren Perry Mason [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z [http:/asa.aip.org/encomia/gold/mason.html originálu]. (anglicky)
- ↑ Maguire M. Clarence Zener: A Rare, Strange Genius. Carnegie-Mellon Magazine, winter 1985 [online]. 1985. S. 18–19. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seitz F. On the occasion of the 80th birthday celebration for Clarence Zener: Saturday, November 12, 1985. Journal of Applied Physics, 60 [online]. 1986. S. 1865–1867. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Saxon W. Clarence M. Zener, 87, Physicist And Professor at Carnegie Mellon, The New York Times, July 6, B6 [online]. 6 July 1993 [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wert C. Remembrances of Clarence Zener. Journal of Alloys and Compounds, 211-212 [online]. 1994. S. 1–3. DOI 10.1016/0925-8388(94)90435-9. (anglicky)
- ↑ Wert C. Clarence Zener. Physics Today, 47 [online]. 1994. S. 117–118. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Professor Ting-sui Kê: Founder of the Institute of Solid State Physics in Hefei, China [online]. [cit. 2018-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-27. (anglicky)
- ↑ 1999 TMS Annual Meeting: 1999 Institute of Metals Lecture and Robert F. Mehl Medalist [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zhu Z. Remembrance of Professor Kê. Materials Science and Engineering A, 370 [online]. 2004. S. 6–8. DOI 10.1016/j.msea.2003.08.066. (anglicky)
- ↑ a b Institute of Solid State Physics (ISSP), Chinese Academy of Sciences [online]. [cit. 2018-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-06. (anglicky),
- ↑ A.S. Nowick Honored for Contributions to Study of Internal Dynamics of Solids. MRS Bulletin, December 1989 [online]. 1989. S. 11-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nowick J.S., Nowick S.M. In memoriam: Arthur Stanley Nowick. MRS Bulletin, 35 [online]. 2010. S. 736–737. Dostupné online. DOI 10.1557/mrs2010.520. (anglicky)
- ↑ Obituary for Arthur Nowick [online]. 2010 [cit. 2018-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-22. (anglicky)
- ↑ Piero Giorgio Bordoni [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Granato A.V. Some memories of Kurt Lücke. Materials Science and Engineering A, 370 [online]. 2004. S. 2–5. DOI 10.1016/j.msea.2003.07.007. (anglicky)
- ↑ Kronmüller H., Knowles K.M. Obituary Prof. Dr. Dr.h.c. Alfred Seeger: 31 August 1927–18 October 2015. Philosophical Magazine, 96 [online]. 2016 [cit. 2018-02-26]. S. 1020–1021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-27. DOI 10.1080/14786435.2016.1154765. (anglicky)
- ↑ Granato A.V. Charles Allen Wert (1919–2003). Materials Science and Engineering A, 442 [online]. 2006. S. 3–4. DOI 10.1016/j.msea.2006.06.083. (anglicky)
- ↑ Andrew V. Granato Obituary [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andrew V. Granato Papers, 1954-2013 University of Illinois Archives [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Magalas L.B. (2016). Andrew Granato: A Memorial Tribute. [online]. [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schoeck G. The Bordoni maximum and the Peierls energy: Lecture on receiving the Zener medal. Journal of Alloys and Compounds, 310 [online]. 2000. S. 2-6. DOI 10.1016/S0925-8388(00)01007-0. (anglicky)
- ↑ a b Los Zener Medal Awards premian a los físicos Willy Benoit y Masahiro Koiwa por su labor en el campo de la Fricción Interna [online]. [cit. 2017-10-30]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Professeur Willy Benoit récipiendaire de la Médaille Zener [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
- ↑ Sapienza – Università di Roma. Dipartimento di Fisica. Prizes [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (anglicky)
- ↑ Beshers Wins Zener Medal Award. [online]. 1 June 2008 [cit. 2018-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-24. (anglicky)
- ↑ EPFL researcher wins the Zener Medal: Gérard Gremaud. [online]. 10 November 2011 [cit. 2017-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gremaud G. (2016). Lattice Theory of everything [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gremaud G. Eulerian Theory of Newtonian Deformable Lattices - Dislocation and Disclination Charges in Solids [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Announcement of the 2014 Zener Prize in Materials Science and Physics by Professor Qiang Feng Fang, Chairman of the International Zener Prize Committee, on 25 September 2014 [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-27. (anglicky)
- ↑ Magalas L.B. (2016). Professor Qing-Ping Kong: Zener Medalist. [online]. [cit. 2017-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Zener Prize awarded to Robert Schaller [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-27. (čínsky)
- ↑ Robert Schaller wins the 2014 Zener Medal. [online]. 24 October 2014 [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mari D. (2016). Professor Robert Schaller: Zener Medalist [online]. [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Leszek Magalas first Pole to have been awarded the Zener Gold Medal. [online]. 13 December 2017 [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Grzegorz Kowalczyk. Polak z jedna z najwazniejszych nagrod z fizyki - nagroda Zenera [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ AMC. Pierwszy Polak uhonorowany Nagroda Zenera [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ AGH University of Science and Technology [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ José María San Juan, Gold Zener Medal. UPV/EHU [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Zener medal and talk – 19th International Conference on Internal Friction and Mechanical Spectroscopy [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SAN JUAN J. Professor José María San Juan: Zener Medalist. 2022. vyd. [s.l.]: [s.n.] (anglicky)
- ↑ World Population Prospects - Population Division - United Nations [online]. [cit. 2018-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-27. (anglicky)
.svg)
.svg)
