Zeno Kaprál

Zeno Kaprál
Narození19. října 1941
Brno
Úmrtí26. října 2020 (ve věku 79 let)
Povoláníbásník, scenárista, učitel a television writer
Tématapoezie a televizní scenáristika
OceněníCena města Brna (2005)
Manžel(ka)Jarmila Kaprálová
DětiDora Kaprálová[1]
Filip Kaprál[1]
PříbuzníAlex Adolf Jelínek (dědeček)[2]
Aleš Kaprál (strýc)[3]
Zeno Kaprál (strýc)[2]
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zeno Kaprál (19. října 1941 Brno – 26. října 2020)[4][5] byl český básník, představitel brněnské bohémské generace šedesátých let a autor spirituální lyriky s důrazem na tradiční formy.

Absolvoval pedagogickou školu v Karlových Varech, pracoval jako zeměměřič, hasič, učitel, knihovník a vychovatel v diagnostickém ústavu, v letech 1966 až 1996 byl zaměstnancem České pojišťovny v Brně.[6]

Časopisecky debutoval v roce 1957 a v roce 1962 vydal první sbírku Ploty. Po nástupu normalizace mohl publikovat poezii pouze v samizdatu. V roce 1992 vyšla kniha textů z tohoto období nazvaná Reinerův výbor podle editora Martina Reinera.[7] Jako externí scenárista spolupracoval s Českou televizí, byl tajemníkem brněnské organizace Obce spisovatelů. Obdržel Cenu Českého literárního fondu (1992) a Cenu města Brna (2005).[8] Žil v Brně a Strmilově.

Jeho dcerou je spisovatelka a publicistka Dora Kaprálová (* 1975). Starší syn Filip Kaprál (* 1972) konvertoval k islámu.[9]

Dílo

  • Ploty (1962)
  • Reinerův výbor (1992)
  • Růžová cesta (1995)
  • Plané palposty (1998)
  • Moje pojišťovna aneb V krajině arkadské (1999, fejetony)
  • Ozvy kázní (2000)
  • Glosy a maximy (2001)
  • Namol střízliv (2002)
  • Zeleň blankytu (2003)
  • Pádlo stálosti (2003)
  • Suché roráty (2004)
  • Strmilovské listy (2007)
  • Hrubá mezihra (2008)
  • Říkadla pro tři holčičky a jednoho kluka (2014)
  • Uvnitř vně (2014)
  • Elegie naruby (2019) [10]
  • Tříděný odpad (2020)[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b 29. října 2022. Dostupné online. [cit. 2022-11-11]
  2. ↑ a b 29. října 2022. Dostupné online. [cit. 2022-11-04]
  3. ↑ Dostupné online. [cit. 2022-11-05]
  4. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 27. 10. 2020]
  5. ↑ a b ŠANDA, Michal. Sloupek Michala Šandy: Poslední partie Zena Kaprála. Novinky.cz, Právo [online]. 2020-11-09 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zeno Kaprál [online]. Christiania [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zeno Kaprál [online]. České literární centrum [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Zeno Kaprál [online]. Encyklopedie města Brna [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ RYCHETSKÝ, Jan. U brněnských muslimů.. Parlamentní listy [online]. 2017-03-31 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Elegie naruby - Zeno Kaprál | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy