Zenon Grocholewski

Jeho Eminence Zenon Grocholewski
Kardinál-kněz Emeritní prefekt Kongregace pro katolickou výchovu
Církev	Římskokatolická církev
Jmenování	15. listopadu 1999
Emeritura	31. března 2015
Předchůdce	Pio Laghi
Nástupce	Giuseppe Versaldi
Titulární kostel	S. Nicola in Carcere
Heslo	„Illum oportet crescere“
Znak	(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Svěcení
Kněžské svěcení	27. května 1963 světitel Antoni Baraniak
Biskupské svěcení	6. ledna 1983 světitel Jan Pavel II. 1. spolusvětitel Eduardo Martínez Somalo 2. spolusvětitel Duraisamy Simon Lourdusamy
Kardinálská kreace	21. února 2001 kreoval Jan Pavel II.
Titul	Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Titulární biskup Agropoli (1982-1991) Sekretář Nejvyššího tribunálu apoštolské signatury (1982-1998) Titulární arcibiskup Agropoli (1991-2001) Předseda Komise pro advokáty (1998–1999) Prefekt Nejvyššího tribunálu apoštolské signatury (1998-1999) Předseda Nejvyššího soudu Vatikánského městského státu (1998-1999) Kardinál-jáhen S. Nicola in Carcere (2001-2011) Prefekt Kongregace pro katolickou výchovu (1999-2015)
Zúčastnil se	papežské konzistoře v únoru 2001 Konkláve v roce 2005 Konkláve v roce 2013
Osobní údaje
Země	Polsko Polsko
Datum narození	11. října 1939
Místo narození	Bródki, Polsko
Datum úmrtí	17. července 2020 (ve věku 80 let)
Místo úmrtí	Řím
Národnost	polská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zenon kardinál Grocholewski (11. října 1939, Bródki – 17. července 2020, Řím ^[1]) byl polský římskokatolický kněz, kardinál, emeritní prefekt Kongregace pro katolickou výchovu a velký kancléř Papežské univerzity Gregoriana. Byl jedním z největších odborníků na kanonické právo.

Kněz a biskup

Narodil se ve vesnici Bródki v nynějším západním Polsku jako syn Stanisława Grocholewskiho a Józefy rozené Stawińské. Po studiích teologie a filosofie na kněžském semináři v Poznani byl 27. května 1963 vysvěcen na kněze. Od roku 1966 žil v Římě, kde nejprve studoval kanonické právo a následně v letech 1972 až 1999 působil u Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury, od roku 1982 jako sekretář a od roku 1999 jako jeho prefekt. Současně s ustanovením do funkce prefekta byl 21. prosince 1982 jmenován titulárním arcibiskupem, biskupské svěcení obdržel 6. ledna 1983.

Kardinál

Dne 15. listopadu 1999 byl jmenován prefektem Kongregace pro katolickou výchovu a z titulu této funkce rovněž velkým kancléřem papežské Gregoriánské univerzity. V roce 2001 se stal kardinálem-jáhnem a 21. února byl povýšen do hodnosti kardinála-kněze. Vedle rodné polštiny hovořil také latinsky, italsky a anglicky, francouzsky a španělsky. Je autorem nebo spoluautorem řady knih a časopiseckých článků. Jeho bibliografie zahrnuje více než 550 publikací ve 12 jazycích.

Dne 31. března 2015 přijal papež František jeho rezignaci na post prefekta Kongregace pro katolickou výchovu s čímž automaticky zanikla funkce velkého kancléře Gregioriany.

Odkazy

Reference

Literatura

GÜTHOFF, Elmar. Zenon Kardinal Grocholewski : Bibliographie und Biographie. Berlin: Peter Lang, 2018. 202 s. ISBN 978-3-631-76523-4. (němčina) 

Související články

• Seznam kardinálů zemřelých v 21. století
• Seznam polských kardinálů
• Seznam kardinálů jmenovaných Janem Pavlem II.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zenon Grocholewski na Wikimedia Commons
• Osoba Zenon Grocholewski ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zenon Grocholewski
• Profil v biografickém slovníku kardinálů Salvadora Mirandy Archivováno 14. 12. 2018 na Wayback Machine.
• Biografické heslo na catholic-hierarchy.org
• Rozhovor v Katolickém týdeníku 5/2014