Zhůří

Zhůří
Zhůří
Lokalita
Charakter	osada
Obec	Rejštejn
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′1″ s. š., 13°33′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	0 (2011)[1]
Katastrální území	Zhůří u Rejštejna (3,13 km²)
Nadmořská výška	1150 m n. m.
PSČ	341 93
Počet domů	0 (2011)[1]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zhůří
Další údaje
Kód části obce	140121
Kód k. ú.	740128
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zhůří (německy Haidl^[2]) je osada, část města Rejštejn v okrese Klatovy, běžně označovaná za „zaniklou obec“.^[3] Nachází se asi 6,5 km na jihovýchod od Rejštejna. Prochází zde silnice II/169. Jsou zde evidovány tři adresy.^[4] V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.^[5]

Zhůří leží v katastrálním území Zhůří u Rejštejna o rozloze 3,13 km²^[6] uvnitř Národního parku Šumava.

Historie

Již ve 14. století vedla tímto územím jedna z větví Zlaté stezky.^[7] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720.^[8] Mezi válkami počet klesal od 128 do 113 obyvatel.^[9]

Dne 24. prosince 1937 nad Zhůřím narazilo do svahu Huťské hory letadlo Wibault 282-T společnosti Air France pravidelné linky z Paříže přes Prahu do Bukurešti. Na palubě letadla s imatrikulací F-AMYD byli dva členové posádky (kapitán František Lehký, 36 let, otec dvou dětí, nalétáno 7400 hodin; francouzský radista Pierre Austruc, 24 let, dva roky praxe)^[10] a jeden cestující – státní návladní JUDr. Karel Flanderka, kteří všichni zahynuli.^[11]

Následně byla obec postižena v roce 1946 odsunem všech obyvatel, jelikož byli německé národnosti, a v roce 1952 byla zabrána vojskem, což definitivně přispělo k jejímu úplnému vysídlení od civilního obyvatelstva. Vybudovány byly naopak kasárny, dvě sovětské radarové stanice a vrtulníková základna, vše opuštěno v roce 1990.^[7] Z fondů Evropské unie byla kasárna v roce 2009 zbourána. Náklady na demolici dosáhly 11 865 386 Kč, přičemž 90 % nákladů hradily dotace Evropské unie, zbytek uhradil stát.^[12]

V roce 2015 zakoupil pozemky ve Zhůří developer a bývalý cyklista Roman Kreuziger se záměrem obec obnovit v původním duchu. Proti se postavilo vedení Národního parku Šumava kvůli ochraně zde se vyskytujících a zákonem chráněných rostlin a živočichů a narušení krajinného rázu.^[2] V soudním sporu před klatovským soudem se v jeho zájmu ministerstvo životního prostředí domáhalo dodržení zákonného předkupního práva na tyto pozemky. Soud potvrdil, že zákonné právo nebylo dodrženo, ale z důvodů specifičnosti případu odmítl žalobě vyhovět. Kreuziger měl pro výstavbu nového Zhůří k dispozici jak příslušný vyhovující územní plán města Rejštejn, tak i projekt tří prvních domů od architekta Jaroslava Trávníčka.^[3] Projekt byl ale v roce 2019 byl zastaven na základě negativního posudku vlivu stavby na životní prostředí.^[13]

Pamětihodnosti

• Zhůřská jedle, památný strom
• Pomník obětem leteckého neštěstí na vrchu Huťské hory nad Zhůřím

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zhůří na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Zhůří u Rejštejna na webu ČÚZK
• Zhůří na webu Zaniklé obce