Zhengzhou Open
| Zhengzhou Open | |
|---|---|
| Bank of Communications Zhengzhou Open | |
| Založeno | 2014 |
| Ukončeno | 2023 |
| Místo | Čeng-čou,  Čína |
| Dějiště | Čengčouské tenisové centrum |
| Povrch | tvrdý / venku |
| Soutěže | 28 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra |
| Dotace | 780 637 USD (2023)[1] |
| Období | září |
| WTA Tour | |
| 2014–2016 | okruh ITF |
| 2017–2018 | WTA 125K |
| 2019–2020 | WTA Premier |
| 2021–2023 | WTA 500 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zhengzhou Open, oficiálně Bank of Communications Zhengzhou Open,[1] byl profesionální tenisový turnaj žen hraný v čínském Čeng-čou, hlavním městě čínské provincie Che-nan. Založen byl v roce 2014, kdy se stal součástí ženského okruhu ITF. V letech 2017–2018 patřil do série WTA 125 s dotací 125 000 dolarů. V sezóně 2023 se konal v kategorii WTA 500, která na okruhu WTA Tour v roce 2021 nahradila kategorii WTA Premier.
V roce 2024 přešla licence WTA 500 ze Zhengzhou Open na ningposký Ningbo Open, který jej v kalendáři nahradil v říjnovém 42. týdnu sezóny.[2]
Historie
Turnaj v Čeng-čou byl založen roku 2014 v rámci ženského okruhu ITF, s dotací posledního ročníku 50 tisíc dolarů. V letech 2017 s 2018 se konal pod názvem Zhengzhou Women's Tennis Open v kvalitativně vyšší sérii WTA 125K organizované Ženskou tenisovou asociací. V únoru 2019 WTA oznámila jeho dodatečné zařazení do kalendáře okruhu WTA Tour 2019, když pořadatelé newhavenského Connecticut Open turnaj zrušili pro nezajištění finančních nákladů. Čínský turnaj jej nahradil v kategorii WTA Premier 700 a v zářijovém termínu se stal úvodní událostí čínské části okruhu.[3][4]
Spoluorganizátory se v roce 2019 staly společnost APG, Central Plains Tennis Centre a China Open. Rekonstrukce Čengčouského tenisového centra zahrnula výstavbu hlavní arény pro 8 tisíc diváku, s dokončením v roce 2020.[5][6][7] Do dvouhry nastupovalo dvacet osm singlistek a čtyřhry se účastnilo šestnáct párů.
Čínská část okruhu byla v letech 2020 a 2021 zrušena kvůli pandemii covidu-19. Ženská tenisová asociace od prosince 2021 do dubna 2023 bojkotovala čínské turnaje v důsledku kauzy zmizení čínské tenistky Pcheng Šuaj.[8][9] Čengčouskou událost tak v ročnících 2020, 2021 a 2022 nahradil nově založený Ostrava Open v Česku.
Přehled finále
Dvouhra
| Rok | vítězka | finalistka | výsledek | kategorie |
|---|---|---|---|---|
| 2014 | Čang Kchaj-lin | Sü I-fan | 7–5, 6–4 | ITF – 25 000 USD |
| 2015 | Wang Ja-fan | Tuan Jing-jing | 6–4, 6–4 | |
| 2016 |  Anastasija Pivovarovová | Lu Ťing-ťing | 6–4, 6–4 | ITF – 50 000 USD |
| 2017 | Wang Čchiang | Pcheng Šuaj | 3–6, 7–6(7–3), 1–1skreč | WTA 125K |
| 2018 | Čeng Saj-saj | Wang Ja-fan | 5–7, 6–2, 6–1 | |
| 2019 |  Karolína Plíšková |  Petra Martićová | 6–3, 6–2 | WTA Premier |
| 2020 | zrušeno kvůli pandemii koronaviru a zmizení Pcheng Šuaj | |||
| 2021 | WTA 500 | |||
| 2022 | ||||
| 2023 | Čeng Čchin-wen | Barbora Krejčíková | 2–6, 6–2, 6–4 | |
Čtyřhra
| Rok | vítězky | finalistky | výsledek | kategorie |
|---|---|---|---|---|
| 2014 |  Čan Ťin-wej Liang Čchen | Chan Sin-jün Čang Kchaj-lin | 6–3, 6–3 | ITF – 25 000 USD |
| 2015 |  Han Na-re Čang Su-džong | Liou Čchang  Čang Ling | 6–0, 6–3 | |
| 2016 | Sün Fang-jing Jou Siao-ti |  Akgul Amanmuradovová  Michaela Hončová | 1–6, 6–2, [10–7] | ITF – 50 000 USD |
| 2017 | Chan Sin-jün Ču Lin |  Jacqueline Caková Julia Glušková | 7–5, 6–1 | WTA 125K |
| 2018 | Tuan Jing-jing Wang Ja-fan |  Naomi Broadyová Yanina Wickmayerová | 7–6(7–5), 6–3 | |
| 2019 | Nicole Melicharová Květa Peschkeová | Yanina Wickmayerová Tamara Zidanšeková | 6–1, 7–6(7–2) | WTA Premier |
| 2020 | zrušeno kvůli pandemii koronaviru a zmizení Pcheng Šuaj | |||
| 2021 | WTA 500 | |||
| 2022 | ||||
| 2023 |  Gabriela Dabrowská  Erin Routliffeová |  Šúko Aojamová Ena Šibaharaová | 6–2, 6–4 | |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhengzhou Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Zhengzhou Open 2023 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WTA announces 2024 calendar changes. Women's Tennis Association [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Li Xia. Zhengzhou Open upgraded to WTA Premier tournament. www.xinhuanet.com [online]. XinhuaNet, 2019-03-20 [cit. 2019-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-30. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek TenisPortal.cz. WTA udělalo změny v kalendáři. Po 21 letech končí turnaj v New Havenu [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-04 [cit. 2019-04-27]. Dostupné online.
- ↑ New tennis complex to be built in Zhengzhou [online]. Pan Stadia Arena Management, 2019-02-06 [cit. 2019-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-27. (anglicky)
- ↑ Zhengzhou to build 8,000-seat stadium for new WTA event [online]. The Stadium Business, 2019-02-05 [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WTA to start 2019 Asian swing with new Premier event in Zhengzhou. Reuters [online]. 2019-02-01 [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. WTA končí s bojkotem turnajů v Číně. Sport.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-14.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Do Číny se vrací i ženské turnaje. WTA ruší bojkot zavedený kvůli kauze Shuai Peng. TenisPortal.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
