Zhoř (okres Brno-venkov)

Zhoř
Pohled na Zhoř
Pohled na Zhoř
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTišnov
Obec s rozšířenou působnostíTišnov
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel76 (2024)[1]
Rozloha2,09 km²[2]
Katastrální územíZhoř u Rohozce
Nadmořská výška495 m n. m.
PSČ679 23
Počet domů23 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduZhoř 24
679 23 Lomnice
obec@zhor-bv.cz
StarostaPetr Klepárník
Oficiální web: www.zhor-bv.cz
Další údaje
Kód obce582735
Kód části obce192911
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zhoř (německy Zhorz) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se na okraji Boskovické brázdy a přírodního parku Lysicko, přibližně 8 kilometrů severovýchodně od Tišnova, v katastrálním území Zhoř u Rohozce. Žije zde 76[1] obyvatel.

Název

Název vesnice je totožný se starým obecným jménem zhoř (ženského rodu) – „vypálená půda“ (odvozeným od slovesa shořeti). Toto jméno, jímž se označovaly vsi, které vznikly na půdě získané vypálením lesa či křovin, bylo typické pro oblast západního Tišnovska, Velkomezeříčska a Jihlavska a mělo stejný význam jako žďár, ale je starší. V pozdějších dobách jmenný rod kolísal (v místní mluvě je mužského rodu).[4]

Historie

Střed obce

Území obce spadá do oblasti kolonizované od 13. století v návaznosti na založení tišnovského kláštera, jejímž přirozeným centrem je městys Lomnice.

První písemná zmínka o obci Zhoř pochází z roku 1348. Byla zemědělskou osadou o malém množství domů a několika desítkách obyvatel. V roce 1880 to bylo 114 obyvatel. Po celou dobu si Zhoř uchovala ráz zemědělské krajiny.

Nejsou zde žádné významné historické památky a ani velké stavby pro průmysl či zemědělství. Do druhé poloviny 20. století bylo všechno obyvatelstvo katolické. Proto zde byla v roce 1872 postavena kaplička zasvěcená Cyrilu a Metodějovi. U kaple byl v roce 1892 postaven kamenný kříž a v roce 1900 malá kaplička pod lípou u silnice k Rašovu, zasvěcená Panně Marii Lurdské. Další tři kříže byly postaveny u cest od Zhoře směrem k Rašovu, Brťovu a na rozcestí polních cest.

Od roku 1850 do druhého desetiletí 20. století byla Zhoř součástí Rašova.[5] Od roku 1896 patřila Zhoř do nově vzniklého okresu Tišnov, od roku 1961 pod okres Blansko. Od roku 2007 patří pod okres Brno-venkov.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[6][7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel11311410911011310410610396877355596374
Počet domů181818192020202119181820202123

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

Kaple svatého Cyrila a Metoděje
  • Kaple svatého Cyrila a Metoděje

Příroda

Okolí Zhoře

Krajina okolí Zhoře si zachovává především zemědělský ráz. Vyskytují se zde rostliny typické pro dané klimatické podmínky. Na travnatých plochách traviny z čeledi lipnicovitých, na podmáčených plochách pak často z čeledi pryskyřníkovitých. Původní lesní porost smíšeného lesa, především dubů a buků, byl činností člověka výrazně pozměněn. Převážná většina lesa je tvořena smrkem ztepilým a borovicí lesní. Jen na podmáčených plochách se drží typické druhy vrb a olší. Vitalita dřevin je dobrá vlivem lesního hospodářství a obnovováním lesa. Na území se vyskytují charakteristické druhy živočichů bez výrazně chráněných druhů.

Zemědělská plocha byla dříve mechanicky obdělávaná pro pěstování obilovin a okopanin, dnes je téměř celá zatravněná, což má vhodný protierozní důsledek. Slouží k produkci sena a spásání dobytkem. Vodní plocha je zde velmi malá, ale výraznou část krajiny tvoří podmáčené louky a mokřady. Ty slouží pro úkryt živočichů, bohatý výskyt fauny a flory.

Biogeografické členění

Třešňová alej u Zhoře

Území obce spadá do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynská podprovincie, Sýkořského biogeografického regionu.

Geomorfologické členění

Intravilán obce se nachází na samém okraji Žernovnické hrásti v rámci geomorfologického celku Boskovické brázdy v České vysočině. Západní a severní část katastru obce spadá do Sýkořské hornatiny v Hornosvratecké vrchovině.[8]

Pedologické poměry

Převažujícím půdním typem je kambizem typická a její kyselé varianty, které přechází do půd hnědých až obdělávaných kultizemí. V údolích blízko vodních toků, se pak nachází půdy mírně oglejené. Tyto půdy jsou hluboké až středně hluboké. Na výsušných lokalitách, mělkých půdách, pak rankery a litozemě.[9]

Hydrologické poměry

Oblast spadá pod hlavní povodí řeky Moravy, do dílčí části řeky Svratky. Odvodňována je potokem Lubě, který v katastru Zhoře pramení. Malá část území je také odvodňována potokem Křížovským. Je zde Zhořský mokřad se zachovalými mokřadními bioty. Schopnost krajiny zadržet vodu je velmi malá.

Klimatické podmínky

Oblast spadá do klimatické oblasti MT 7 (Quitt 1971). Klima mírně teplé oblasti.

Nejbližší klimatická stanice Tišnov-Hájek.[10]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 792, 793. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  7. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  8. J. Demek: Geomorfologické členění, mapy.nature.cz
  9. Česká geologická služba: Lokalizační aplikace, [2014]
  10. Údaje z meteorologické stanice Tišnov Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine., [2014]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Třešňová alej.JPG
Autor: Rarke, Licence: CC BY-SA 3.0
Polní cesta s třešňovou alejí
Kaple svatého Cyrila a Metoděje.jpg
Autor: Rarke, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na kapli svatého Cyrila a Metoděje
Okolní příroda.jpg
Autor: Rarke, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled do okolní krajiny
Střed obce Zhoř.jpg
Autor: Rarke, Licence: CC BY-SA 3.0
Střed obce s autobusovou zastávkou a obecním úřadem
Obec Zhoř, červen 2018.jpg
Autor: Cleposh, Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Zhoř, červen 2018