Zikmund Bedřich Khevenhüller

Zikmund Bedřich hrabě Khevenhüller
Zikmund Bedřich Khevenhüller, rytina
Místodržitel v Dolních Rakousích
Ve funkci: 1711 – 1740
Předchůdce	Ferdinand Karel Weltz
Nástupce	Leopold Viktorin Windischgrätz
Zemský hejtman v Korutanech
Ve funkci: 1698 – 1712
Předchůdce	Franz Andreas Orsini-Rosenberg
Nástupce	Jan Petr Goëss
Narození	17. září 1666 Klagenfurt am Wörthersee
Úmrtí	8. prosince 1742 (ve věku 76 let) Vídeň
Choť	Ernestina Uršula Orsini-Rosenbergová
Rodiče	Ehrenreich Khevenhüller a Benigna Rosina Herbersteinová
Děti	Jan Josef Khevenhüller-Metsch Marie Anna Josefa z Ditrichštejna Jan František Antonín Khevenhüller
Příbuzní	Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch, Jan Josef František Quirin Khevenhüller-Metsch, Marie Anna Khevenhüller-Metschová[1], Marie Terezie Khevenhüller-Metschová[2], František Xaver Khevenhüller-Metsch[2] a Johann Emanuel, Graf von Khevenhüller-Metsch[2] (vnoučata)
Profese	politik
Commons	Sigmund Friedrich von Khevenhüller (1666–1742)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund Bedřich hrabě Khevenhüller (Siegmund / Sigismund Friedrich Graf von Khevenhüller) (17. září 1666, Klagenfurt – 8. prosince 1742, Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a dvořan. Dlouhodobě zastával vysoké funkce ve správě rakouských zemí, v letech 1711–1740 byl místodržitelem v Dolních Rakousích. Vlastnil majetek v Korutansku (Hochosterwitz), později přikoupil statky v Dolním Rakousku (Hardegg). V roce 1725 získal říšský hraběcí titul a byl rytířem Řádu zlatého rouna. V další generaci získala rodina knížecí titul a majetek v Čechách.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Khevenhüllerů^[3], narodil se jako starší syn hraběte Jana Ehrenreicha Khevenhüllera (1640–1675), matka Benigna (1647–1713) patřil k rodině Herbersteinů. Studoval na univerzitách v Linci, Salcburku a Praze, v letech 1685–1690 absolvoval kavalírskou cestu po Evropě. Mezitím byl v roce 1686 jmenován císařským komořím a po dosažení zletilosti převzal správu rodových majetků v Korutanech (Landskron, Hochosterwitz). V Korutanech také zahájil svou kariéru ve státních službách, v letech 1698–1712 zde byl zemským hejtmanem. V letech 1711–1740 byl místodržitelem v Dolních Rakousích^[4], mezitím se stal tajným radou a později státním ministrem. V roce 1721 obdržel Řád zlatého rouna^[5] a v roce 1725 byl povýšen do říšského hraběcího stavu (do té doby byl hrabětem jen v rakouských zemích), zároveň získal český inkolát.^[6]

Majetkové a rodinné poměry

Kromě statků v Korutansku koupil v roce 1730 panství Hardegg na rakousko-moravské hranici a krátce poté nechal přestavět zámek Riegersburg. Přestavba probíhala v několika etapách po roce 1730 podle projektu architekta Františka Antonína Pilgrama.^[7]

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla hraběnka Marie Renata Thannhausenová (1675–1698), podruhé se oženil s hraběnkou Marie Ernestinou Orsini-Rosenbergovou (1683–1728). Z obou manželství pocházelo sedm dětí. Z nich dcera Marie Anna (1705–1764) byla manželkou knížete Karla Maxmiliána Ditrichštejna (1702–1784). Starší syn Jan Josef (1706–1776) působil v diplomacii, později v nejvyšších dvorských úřadech a v roce 1763 byl povýšen do knížecího stavu. Mladší syn Jan František Antonín (1707–1762) byl biskupem ve Vídeňském Novém Městě, nejmladší Jan Leopold Petr (1710–1775) byl kanovníkem v Salcburku a Augsburgu.

Odkazy

Reference

Literatura

• Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; heslo Khevenhüller, s. 245–260 dostupné online

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zikmund Bedřich Khevenhüller na Wikimedia Commons
• Zikmund Bedřich Khevenhüller in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Rodokmen Khevenhüllerů