Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu

Zikmund hrabě z Thun-Hohensteinu
Hrabě Zikmund Thun-Hohenstein jako místodržitel v Salcburku (přibližně 1880)
Salcburský místodržitel
Ve funkci: 1872 – 7. září 1897
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Adolf z Auerspergu
Nástupce	Clement Saint-Julien
5. moravský místodržitel
Ve funkci: 1870 – 1872
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Adolf von Poche
Nástupce	Philipp Weber von Ebenhof
Zástupce nejvyššího maršálka Českého království
Ve funkci: 1870 – ?
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1869
Panovník	František Josef I.
C. k. tajný rada
Panovník	František Josef I.
C. k. komorník
Panovník	František Josef I.
Narození	11. června 1827 Klášterec nad Ohří Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	7. září 1897 (ve věku 70 let) Salcburk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Komunální hřbitov v Salcburku
Choť	(1855) Matylda Nosticová (1831–1910)
Rodiče	Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu (1794–1868) Františka z Thun-Hohensteinu (1796–1883)
Děti	Josef (1856–1932) Felix Leopold (1859–1941)
Příbuzní	bratr: Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (1817–1883) bratr: Quido z Thun-Hohensteinu (1823–1904)
Zaměstnání	politik
Profese	politik a úředník
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	Řád železné koruny 1. třídy (1870), Řád červené orlice, čestné občanství v Salcburku, Telči a Klášterci nad Ohří
Commons	Sigmund von Thun und Hohenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund Ignác Karel hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Sigmund/Siegmund Ignaz Karl Graf von und zu Thun-Hohenstein, 11. června 1827 Klášterec nad Ohří – 7. září 1897 Salcburk) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů, působil jako politik a státní úředník. Původně sloužil v armádě, po krátké epizodě na české politické scéně se stal státním úředníkem a zastával funkce místodržitele na Moravě (1870–1872) a v Salcburku (1872–1897).

Narodil se jako čtvrtý syn českého vlastence a politika, hraběte Josefa Matyáše z Thun-Hohensteinu (1794–1868) z klášterecké rodové větve.

Původně sloužil v armádě, vyznamenal se během potlačení revoluce v Uhrách v roce 1849, do výslužby odešel v hodnosti majora. V letech 1867–1869 byl poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii a do roku 1870 zároveň zástupcem nejvyššího maršálka Českého království. V letech 1870–1872 byl místodržitelem na Moravě a poté až do smrti místodržitelem v Salcburku (1872–1897), kde zároveň zastával funkci zemského finančního ředitele. Byl též c. k. tajným radou a komořím, získal čestné občanství v Salcburku, Telči nebo v rodném Klášterci. Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny a také několika zahraničních vyznamenání.

V roce 1855 se na zámku v Měšicích oženil s hraběnkou Matyldou Nosticovou (1831–1910), dcerou Ervína z Nostic-Rienecku. Měli spolu tři syny, z nichž prostřední Ervín (1858–1870) zemřel v dětství. Nejstarší syn Josef (1856–1932) působil taktéž ve státních službách a byl zemským prezidentem ve Slezsku, nejmladší Felix Leopold (1859–1941) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála.

Zikmundův nejstarší bratr Josef Osvald (1817–1883) byl majitelem velkostatku Klášterec nad Ohří, v Klášterci byl také dlouholetým starostou. Další bratr Quido z Thun-Hohensteinu (1823–1904) byl významným rakouským diplomatem a později velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách.

• KURTANIČ, Josef A.: Thun-Hohenstein. Klášterecká větev; Klášterec nad Ohří, 2008; 73 s. ISBN 978-80-254-4262-3
• VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2011; s. 291–292 ISBN 978-80-7286-183-5

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu na Wikimedia Commons
• Rodokmen klášterecké větve Thun-Hohensteinů dostupné online