Zikmund Jáchym z Trauttmansdorffu
Zikmund Jáchym z Trauttmansdorffu | |
---|---|
Narození | 1636 Totzenbach |
Úmrtí | 1. dubna 1706 Vídeň |
Choť | Marie Anna z Herbersteinu |
Děti | Ferdinand Zikmund Leopold z Trauttmansdorffu |
Rodiče | Adam Maxmilián z Trauttmansdorffu a Marie Engelburt Hagerová z Allensteigu |
Příbuzní | František Honorius z Trauttmansdorffu a Hektor Seyfried z Trauttmannsdorffu (sourozenci) |
Vojenská kariéra | |
multimediální obsah na Commons |
Hrabě Zikmund Jáchym z Trauttmansdorffu (německy Siegmund Joachim von Trauttmansdorff, 1636, nebo 1641, Totzenbach / Haspelwald - 1. dubna 1706, Vídeň) byl rakouský šlechtic, sloužil v císařské armádě a jiných vojenských službách, naposledy v hodnosti polního maršála.
Život
Zikmund Jáchym se narodil jako nejstarší syn Adama Maxmiliána, svobodného pána z Trauttmansdorffu a jeho maneželky Engelburt (rozené baronky Hagerové z Altensteigu). Jeho bratr František Honorius byl diplomat. Měl další bratry Ferdinanda Maxmiliána, Adama Karla a Hektora Seyfrieda.
Až ve věku třiceti let vstoupil do služeb císařské armády. Velmi rychle postupoval v hodnostech a brzy se stal plukovníkem dragounského pluku.
V roce 1683 vstoupil do služeb saských služeb v hodnosti generálmajora, když saský kurfiřt dal císaři k dispozici vojsko pro turecké války.[1] Zasloužil se o osvobození Vídně. Jeho bratr Ferdinand Maxmilián při obraně města padl.
Krátce nato se Zikmund Jáchym vrátil do císařských služeb. Ujal se smíšeného vojska německých a chorvatských vojáků a porazil Osmany v několika střetech v Bosně. Byl těžce zraněn v bitvě u Vidinu v roce 1689.
Po zotavení odešel z císařských služeb a vstoupil do služeb Benátské republiky. V boji společně s Rakouskem a Polskem proti Osmanům velel s úspěchem benátským jednotkám v Dalmácii.
Poté se Trauttmansdorfa na čas vrátil do císařských služeb a poté si jej u císaře vyžádal nový polský král Bedřich August II. Saský. V hodnosti generálporučíka táhl v roce 1698 se saskými vojsky do Polska. Bojů se švédským králem Karlem XII. se již neúčastnil, neboť jej císař Leopold I. v roce 1700 povolal zpět.
Nyní v hodnosti polního maršála byl vyslán do Itálie, kde v roce 1702 bojoval společně s generálem Guidem ze Starhembergu v bitvě u Luzzary. V zimě 1703-1704 kontroloval hranici Parmy.
Poté, co si Evžen Savojský na císaři vymohl výnos, který zakazoval majitelům pluků prodávat důstojnická místa, Trauttmansdorff se nepodřídil, načež Evžen v roce 1704 zařídil jeho propuštění z aktivní vojenské služby. Trauttmansdorff nejprve odjel do Benátek a poté se vrátil do Vídně, kde dne 1. dubna 1706.
Manželství a rodina
Zikmund Jáchym se oženil s Marií Annou hraběnkou z Herbersteinu. Jeho jediným potomkem byl Ferdinand Zikmund Leopold z Trauttmansdorffu (1676-1734).
Literatura
- G. A. Schweigerd: Österreichs Helden und Heerführer. Bd.2 Grimma, 1853 S. 641–644
- BLKÖ:Trauttmannsdorff, Sigmund Joachim – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (německy)
- Hans-Joachim Böttcher: Die Türkenkriege im Spiegel sächsischer Biographien, Gabriele Schäfer Verlag Herne 2019, ISBN 978-3-944487-63-2, S. 76.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siegmund Joachim von Trauttmansdorff na německé Wikipedii.
- ↑ Im Gegensatz dazu wird er in der Rangliste Nr. 2 der Sächsischen Armee ab 19. September 1682 als Generalwachtmeister geführt, der im Dezember 1686 abdankte.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zikmund Jáchym z Trauttmansdorffu na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Kwerdenker, Licence: CC BY-SA 3.0
Büste in der Gedenkstätte Heldenberg (Niederösterreich)
Motiv:Sigmund Joachim Graf Trauttmansdorff (um 1641–1706)