Zikmund Jan Kapic

Zikmund Jan Kapic, O.Cist.
převor kláštera cisterciáků v Oseku
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutcisterciácký řád
Sliby 
            doživotní18. září 1914
Svěcení
Kněžské svěcení11. července 1915
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • duchovní správce ve Vtelně u Mostu (1936–1939)
  • duchovní správce ve Višňové u Příbrami (1939–1945)
  • převor oseckého kláštera (formálně od r. 1945)
  • administrátor děkanství v Oseku (1945-1950)
  • administrátor v Bílině (1950-1956)
Osobní údaje
Datum narození27. listopadu 1888
Místo narozeníKlenčí pod Čerchovem, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí5. září 1968 (ve věku 79 let)
Místo úmrtíKlenčí pod Čerchovem, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov, Klenčí pod Čerchovem
Národnostčeská
Povoláníkatolický kněz
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund Jan Kapic, O.Cist. (27. listopadu 1888, Klenčí pod Čerchovem[1]5. září 1968 tamtéž) byl český římskokatolický duchovní, osecký cisterciák, po roce 1945 formální převor oseckého kláštera.

Život

Cisterciácký klášter v Oseku

Narodil se v Klenčí pod Čerchovem v listopadu roku 1888. Vstoupil do cisterciáckého řádu v oseckém klášteře v severních Čechách, věčné sliby složil v září roku 1914 a v červenci následujícího roku byl vysvěcen na kněze. Po svěcení zůstal v Oseku, kde působil jako kaplan a katecheta. V letech 1936–1939 spravoval klášteru inkorporovanou farnost ve Vtelně u Mostu. Následně byl pro svůj český původ donucen odejít ze Vtelna (kde mu bylo i vyhrožováno smrtí) do středních Čech. Zde v letech 1939–1945 spravoval farnost Višňová u Příbrami (obec se v seriálu Chalupáři proslavila jako obec Třešňová).[2]

V roce 1945 jej, krátce před svým internováním a odsunem do Německa, jmenoval osecký opat Eberhard Harzer převorem kláštera a snažil se jej prosadit do funkce národního správce klášterního majetku. Tento záměr nevyšel. Stal se tedy administrátorem oseckého děkanství a administrátorem ex currendo ve farnostech Hrob, Jeníkov a Košťany. V okolí svého někdejšího kláštera působil spolu s českým cisterciákem P. Nivardem Krákorou (který administroval původně řádovou farnost v Mariánských Radčicích) a Lužickým Srbem, P. Mickelem. Bydlel nadále v klášteře, který byl propůjčen salesiánům, a na základě formálního titulu převora mu byla přenechávána celebrace bohoslužeb o velkých svátcích. V roce 1950 nebyl jakožto řeholník internován (státní správou byl považován za "neškodného"). Byl však z Oseka přeložen do Bíliny, kde působil až do roku 1956.

V roce 1956 se přestěhoval na důchod do rodného Klenčí pod Čerchovem. Zde 5. září 1968 zemřel a byl zde i pohřben.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Klenčí pod Čerchovem
  2. LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 19. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Osek klášter areál 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Cisterciácký klášter v Oseku u Teplic