Zikmund Vilém von Königsegg-Rothenfels

Zikmund Vilém hrabě Königsegg-Rothenfels
Erb rodu Königseggů
Erb rodu Königseggů
Císařský vyslanec v Dánsku
Ve funkci:
1691 – 1697
Narození1663
Úmrtí1709 (ve věku 45–46 let)
RodičeLeopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu
ProfeseDvorní rada a vyslanec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund Vilém Filip říšský hrabě z Königsegg-Rothenfelsu (německy Sigismund Wilhelm Philipp Reichsgraf von Königsegg-Rothenfels) (26. února 1663 Vídeň – 8. května 1709 Vídeň) byl německý šlechtic a diplomat ve službách Habsburků, v letech 1691–1697 byl císařským vyslancem v Dánsku. Díky sňatku byl spolumajitelem několika panství v Čechách (Humpolec, Herálec).

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu původem ze Švábska,[1][2] narodil se jako druhorozený syn říšského vicekancléře hraběte Leopolda Viléma z Königsegg-Rothenfelsu (1630–1694) a jeho manželky Marie Polyxeny ze Schärfenbergu. Již v roce 1681 byl jmenován členem říšské dvorské rady, formálně byl do úřadu uveden v roce 1689.[3] Mezitím se stal císařským komořím a později tajným radou. V roce 1690 byl pověřen mimořádnou diplomatickou misí do Anglie, kde gratuloval Vilémovi III. k nástupu na trůn (v Londýně pobýval od února do dubna 1690).[4] V letech 1691–1697 zastával funkci císařského vyslance v Dánsku (kvůli nepřízni počasí do Kodaně přicestoval až počátkem roku 1692). V dánském hlavním městě obýval rezidenci v ulici Købmagergade vybudovanou předchozím vyslancem Františkem Antonínem Berkou.[5] Do roku 1694 byl Zikmund Königsegg přímým podřízeným svého otce, z dochované korespondence spíše než důležitá diplomatická jednání vyplývá početná účast na dvorských slavnostech u dánského královského dvora.[6]

Jeho manželkou byla hraběnka Josefína Johana Filipína ze Solmsu (1663-1722),[7] která byla dědičkou panství Herálec a Humpolec s hradem Orlík.[8][9] Díky tomu získal Zikmund Vilém potvrzení hraběcího titulu pro České království a obdržel také český inkolát. Jejich manželství zůstalo bez potomstva. Ještě před manželovou smrtí prodala Josefína svá česká panství císařskému diplomatovi Michaelu Achácovi Kirchnerovi (1708).[10][11]

Jeho nejstarší bratr Hugo František (1660–1720) byl biskupem v Litoměřicích (1711–1720), další bratr František Antonín (1672–1744) byl velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách (1738–1744). Ze sourozenců nejvíce vynikl mladší bratr Josef Lothar (1673–1751), který se uplatnil jako diplomat, v armádě dosáhl hodnosti polního maršála a zastával funkci prezidenta Dvorské válečné rady.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rodina Königseggů dostupné online
  2. ↑ Rodokmen rodiny Königseggů na webu almanachdegotha dostupné online
  3. ↑ Gschließer, Oswald von: Der Reichshofrat, Vídeň, 1942; s. 111 dostupné online
  4. ↑ KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, NLN, Praha, 2018; s. 250 ISBN 978-80-7422-574-1
  5. ↑ KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, NLN, Praha, 2018; s. 106, 233 ISBN 978-80-7422-574-1
  6. ↑ BAKEŠ, Martin: Diplomatem v půlnoční zemi. Zástupci Habsburků ve Švédském království mezi lety 1650 a 1730; Academia Praha, 2020; s. 363, 366, 455 ISBN 978-80-200-3040-5
  7. ↑ Rodokmen rodu Solmsů dostupné online
  8. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 61 ISBN 80-85983-14-1
  9. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 348–349 ISBN 80-85983-14-1
  10. ↑ Historie zámku Herálec dostupné online
  11. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 110–111

Literatura

Média použitá na této stránce

Königsegg Scheibler37ps.jpg

Scheibler'sches Wappenbuch, älterer Teil

Königsegg