Zimmermannovy děti

Zimmermannovy děti
Tabulka s křestními jmény a daty narození Zimmermannových dětí vedle hrobu
Účel stavby
hrob
Základní informace
Výstavba	1861
Přestavba	2015 (adopční nájemce: Zdeňka Švejkovská)
Stavebník	Karel Möldner
Současný majitel	Správa Olšanských hřbitovů Praha
Poloha
Adresa	III. úsek hřbitova, 9. oddělení, číslo hrobu 36, Olšanské hřbitovy v Praze 3, Česko Česko
Ulice	Vinohradská
Souřadnice	50°4′50,77″ s. š., 14°27′38,09″ v. d.
Zimmermannovy děti (hrob) Zimmermannovy děti (hrob) na mapě Prahy
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zimmermannovy děti je označení pro hrob na Olšanských hřbitovech v Praze, kam byly pochovány ostatky čtyř dětí^[1] manželů Zimmermannových (Augustina Zimmermanna a jeho manželky Františky Zimmermannové) poté, co je jejich otec Augustin Zimmermann v neděli dne 27. října 1861 na vrchu Žižkově (nyní vrch Vítkov)^[2][3] v zoufalství a pod vlivem tíživé životní situace^[1] vlastní rukou zavraždil své děti a poté sám sebe ze světa taktéž sprovodil.^[1]

Umístění a popis hrobu

Hrob se nachází ve III. úseku hřbitova, v 9. oddělení (číslo hrobu 36)^[1] hned u cesty, která je rovnoběžná s Jičínskou ulicí. Na pomníku v jeho nejvyšším místě je nápadná soška klečícího a modlícího se andělíčka (má sepjaté ruce) a na epitafu na hrobě^[4] je nápis: „Zde odpočívají v Pánu Augustin a Vácslav, Maria a Antonín, dítky, které dne 27. října 1861 s otcem Augustinem Zimmermannem na Žižkově násilnou smrtí život svůj dokonaly.“^[5][2][3] Při čelním pohledu na hrob je na levé straně na zdi vedle náhrobku černá tabulka s bílým nápisem: Děti Augustina Zimmermanna; Augustin * 30. 6. 1854; Vácslav *10. 3. 1856; Mária *6. 12. 1857; Antonín *9. 11. 1860.^[4]

Podrobněji

Rodinné poměry

K pochopení rodinné historie manželů Zimmermannových je třeba se vrátit o několik desítek let zpět a začít od prvního manželství matky tragicky zavražděných Zimmermannových dětí.

Františka Riedlová

Františka (Franciska)^[3] Riedlová se narodila 2. února 1820 v Praze^[5] v domě číslo 136/I.^{[5][p 1]} Byla nemanželskou dcerou svobodné Theresie Riedlové, dcery Františka Riedla, horníka narozeného v Schönfeldu.^[5] Františka Riedlová byla katolického vyznání a jako třicetiletá se vdala za Martina Sýkoru.^[5][5]

Martin Sýkora

Martin Sýkora (někde uváděn jako Martin Sikora.^[5]) pocházel z Nedvězí, hejtmanství a správního soudu Benešovského (dnes část obce Rabyně v okrese Benešov).^[5] V době sňatku s Františkou Riedlovou mu bylo 58 let (byl katolického vyznání) a profesí pak byl mlynářským tovaryšem.^[5] Bydlel v domě číslo 180 v Karlíně (Karolinth), jeho otcem byl mlynář Johann a jeho matkou byla Ludmila (rozená Šrámková).^[5]

Manželství Františky a Martina

Svatba Františky a Martina Sýkorových se odehrála v nejstarším žižkovském kostele svatého Rocha v dnes již zaniklé vsi Olšany a to dne 18. srpna 1850.^[5] Z manželského svazku se dne 2. února 1851 narodil chlapec jménem František (Franz) Sýkora^[5] (narození i křest 5. února 1851 jsou zapsány matrice f. k. sv. Ducha N7, snímek 182, f. 177, bydliště rodičů v té době č.p. 903/I). Jejich manželství trvalo bez šesti dní jen dva roky. Martin Sýkora zemřel 12. srpna 1852 v nemocnici u Milosrdných bratří na Františku a to na následky fraktury hrudní kosti (Brustbeinschaft).^[5][3][2]

Augustin Zimmermann

Mlynářský pomocník Augustin Zimmermann se narodil dne 25. června 1818 v Bílé Vodě ve Vodochodské oblasti.^[5] Jeho otcem byl občan Bílé Vody Václav Zimmermann a jeho matkou byla Theresie Zimmermann.^[5] Otec i matka Augustina Zimmermanna pocházeli oba z Dobré Vody.^[5]

Manželství Františky a Augustina

Ovdovělá Františka Sýkorová s tříletým synem Františkem^[3] se (rok po smrti Martina Sýkory^[3]) znovu ve svých 33 letech provdala za Augustina Zimmermanna. Tomu bylo v době sňatku 35 let, byl katolického vyznání a jako bydliště v době svatby uvedl dům číslo 794/I.^{[5][p 2]} Sňatek manžel Zimmermannových se uskutečnil dne 28. srpna 1853 v kostele svatého Haštala v Praze na Starém Městě.^[5] O něco později (22. prosince 1854) se Augustin Zimmermann stal (podle zápisu u c.k. soudu Starého Města pražského) poručníkem tehdy 3letému nevlastnímu synovi Františku Sýkorovi.^[3]

Zimmermannovy děti

• Necelý rok po svatbě se manželům Zimmermannovým narodil 30. června 1854 na Starém Městě v Praze v domě číslo 808/I^{[p 3]} první potomek – syn Augustin.^[4] Jako prvorozené dítě mužského pohlaví dostal jméno po otci a byl o pár dní později dne 2. července 1854 pokřtěn v kostele svatého Haštala v Haštalské ulici.^[5]

• Zhruba o dva roky později se manželům Zimmermannovým narodil dne 10. března 1856^[4] v domě číslo 885/I^{[p 4]} na Starém Městě v Praze druhorozený syn Václav (Vácslav), který byl tři dny poté (13. března 1856) pokřtěn; tentokráte ale v kostele svatého Ducha v Dušní ulici v Praze na Starém Městě.^[5]

• Dcera Maria spatřila světlo světa asi rok a půl po Václavi a to na Mikuláše dne 6. prosince 1857.^[4][5] Stejně jako Václav se narodila také v domě číslo 885/I^{[p 4]} na Starém Městě a o dva dny později (8. prosince 1857) pak byla pokřtěna ve stejném svatostánku jako Václav – tedy v kostele svatého Ducha.^[5]

• Nejmladším ze sourozenců byl synek Antonín narozený dne 9. listopadu 1860^[4][3] v domě číslo 182/V v Josefově.^{[5][p 5]} Dva dny poté (11. listopadu 1860) byl Antonín pokřtěn v kostele svatého Ducha.^[5]

V době tragické události (rok 1861) byli hoši staří sedm (Augustin), pět (Václav) a jeden rok (Antonín) a dcera Maria měla 4 roky.^[2]

Zimmermannovi v roce 1861

Podle některých dobových periodik byl Augustin Zimmermann obchodník s moukou (Mehlhändler), ale nejspíše (dle jiných písemných zdrojů) vykonával dělnickou profesi mlynářského pomocníka.^[1][2] V průběhu let se rodina Zimmermannových několikrát stěhovala, ale vždy se adresa jejich pobytu nacházela v blízkosti vltavského břehu. ^[5] Nejspíše tomu tak bylo z profesních důvodů, neboť se zde v té době nacházelo mnoho mlýnů, které zpracovávaly obilí.^[3] Dalším důvodem byl i fakt, že mezi Josefovem a Starým Městem byly náklady na bydlení v Praze poměrně levnější než kdekoliv jinde.^[4]

Do domu číslo 182/V^{[p 5]} v Josefově se Augustin Zimmermann s rodinou přihlásil úředně k trvalému pobytu v roce 1860.^[5] V roce 1861 žili Zimmermannovi v bytě ve velkém rohovém dvojdomě číslo 182/V^{[p 5]} v Josefově (v bývalém Židovském městě), který se nacházel v severní části Cikánské ulice.^[2]

Sedmiletý Augustin (*1854) navštěvoval (v letech 1860/1861 resp. 1861/1862) II. třídu Německé hlavní školy^[5] při kostele svatého Jakuba na Starém Městě.^[2][5]

Nevlastní syn Augustina Zimmermanna – desetiletý František Sýkora (*1851) – nebydlel na stejné adrese jako Zimmermannovi, ale (dle informací z pozůstalostního řízení) měl v roce 1861 bydlet v domě číslo 903/I, nedaleko kostela svatého Ducha.^{[5][p 6]}

Příčiny a čin samotný

Špatné životní podmínky,^[4] finanční nesnáze, neharmonické manželské soužití,^[4] výpověď z bytu^{[1][p 7]} a neúspěšné hledání nového místa pro rodinné bydlení (to vše nejspíše zároveň) bylo pravděpodobně příčinou jeho zoufalého činu.^[2] V neděli 27. října 1861 ráno (nebo odpoledne) odešel dělník Augustin Zimmermann se svými čtyřmi dětmi z domova a zamířil na vrch Žižkov do oblasti bývalé Hrabovy zahrady (a altánu stojícím na vrchu Žižkově).^[2] Podle zmínek v dobovém tisku byl vybaven dvěma lahvemi vína (našly se mimo jiné prázdné na místě činu),^[4] jimiž údajně děti opil a snad i uspal,^[4] aby je mohl v zoufalství zavraždit a pak spáchat sebevraždu.^[2] V pondělí dne 28. října 1861 našla žena hlídače železnice těla všech pěti zemřelých v prohlubině zdi (u bývalé Hrabovy zahrady^[5]) táhnoucí se za letohrádkem (altánem^[5]) na vrchu Žižkově.^{[2][p 8]}

Výsledky ohledání

Pitevní zpráva konstatovala, že smrt všech dětí jakož i jejich otce nastala v důsledku vykrvácení z tepen na rukou, které vlastním dětem jejich otec sám způsobil.^[3] Lékařská inspekce těla ale hlavně mozku vraha Augustina Zimmermanna prokázala, že „ubohý otec na mysli pomaten byl, jelikož se cizích částek v mozku nalezlo“.^{[2][p 9]} O tom, kde bylo pochováno tělo sebevraha Augustina Zimmermanna se dobový tisk nezmiňoval.^{[2][p 10]}

Pohřeb obětí

Původně stanovený den pohřbu (čtvrtek 31. říjen 1861)^{[p 11]} byl přeložen na pátek 1. listopadu 1861.^[2] V odpoledních hodinách toho dne se jej účastnilo mnoho tisíc osob, které doprovodily oběti tragédie na jejich cestě ke hřbitovu.^[2] Kolem smutečního vozu šli ve dvou řadách malí hoši nesoucí rozžaté svíce. Za vozem kráčely čtyři bíle oblečené družičky, které nesly na poduškách čtyři věnce.^[2] Na uspořádání tohoto pohřbu uvolnila jeho výsost císař Ferdinand Dobrotivý značnou finanční sumu.^[1][2] Na Olšanských hřbitovech byly ostatky všech čtyřech dětí uloženy do společného hrobu.^[2] Kameník a sochař Karel Möldner zakoupil a ze soucitu daroval náhrobní kámen^[1] i když nebyl s rodinou Zimmermannových nijak příbuzensky svázán.^[5][6][3] Obec Žižkov dodala a zaplatila sošku modlícího se klečícího andělíčka umístěného na náhrobku.^[3][6]

Pozůstalost

Během pozůstalostního řízení dne 8. listopadu 1861 vyplynulo, že Augustin Zimmermann měl bratra Václava (Wenzel), který pocházel z Vodochodské oblasti.^[5] Dále měl Augustin Zímmermann ještě sestru Terezu (Theresia), provdanou Matuchovou z Turska u Smíchova (Smíchovské oblasti).^[5] Čerstvá vdova Františka Zimmermannová přiznala ohledně majetku svého muže, že se tento skládal z částečně výnosných a částečně nevýnosných pohledávek v přibližné výši 300 zlatých.^[5] Vdova obdržela rovněž předměty nalezené u zemřelého, jimiž byly: dýmka, peněženka (s hotovostí ve výši 1 zlatý a 33 krejcarů), břitva a prázdná lahvička. ^[5]

Další osudy vdovy

V listopadu 1861 požádala vdova Františka Zimmermannová o vydání tzv. Domovského listu pro pobyt v Praze.^[5] Žádost byla kladně vyřízena a to již v prosinci 1861.^[5] V té době jí bylo 41 let, byla katolička, střední postavy s černými vlasy a modrýma očima, hovořila česky a německy a byla schopna se čitelně podepsat.^[5] Jako bydliště vdova uvedla v žádosti dům číslo 876/I^{[p 12]} nacházející se v severní části Jánského náměstí.^[5] Do své smrti v roce 1871 pak změnila bydliště celkem ještě sedmkrát.^[5] O čtyři roky později (1865) se ze Starého Města přestěhovala na Nové Město.^[5] Střídavě pak bydlela v nynějších ulicích Ječná, Sokolská, Vyšehradská, na Karlově náměstí a opět v ulici Vyšehradské.^[5] O dalším životě (a způsobu obživy) Františky Zimmermannové se nepodařilo více zjistit.^[4] Svoje čtyři děti i svého manžela přežila o deset let.^[3] Dle zápisu v knize zemřelých vedené u farního kostela svatého Apolináře skonala Františka Zimmermannová ve věku 51 let a to dne 6. září (nebo 7. září) roku 1871 v domě číslo 499 /II (dům býval součástí Všeobecné nemocnice na Novém Městě).^[5] Zápis uvádí, že zemřelá byla vdovou po nádeníkovi, byla katolického vyznání a příčinou úmrtí byla plicní tuberkulóza.^[5] Měla být pohřbena 9. září 1871 na „hřbitově Volšany“, ale stejně jako v případě Augustina Zimmermanna se nepodařilo na Olšanských hřbitovech dohledat přesné místo uložení jejich ostatků.^[5]

Dovětek

• Příběh Zimmermannových dětí popsal ve své publikaci „Olšanské hřbitovy“ Jeronym Lány.^{[1][p 13]}
• V rámci projektu „adopce hrobů“ byl v roce 2015 hrob přidělen adopčnímu nájemci, kterým se stala paní Zdeňka Švejkovská.^[1] Ta nechala v roce 2015 náhrobek zrestaurovat.^[1]

Galerie

• Hrob „Zimmermannovy děti“
• 

  Celkový pohled na hrob

• 

  Vlastní relativně krátký hrob (detail)

• 

  Deska s českým textem na náhrobku (detail)

• 

  Soška andělíčka na vrcholu náhrobku (detail)

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• LÁNY, Jeronym. Olšanské hřbitovy. 3. doplněné vydání. Praha: Správa pražských hřbitovů, 1998. 93 stran; ISBN 80-238-7839-5.
• BEČKOVÁ, Kateřina. Nové Město. Vydání 1. Praha: Schola ludus - Pragensia, 1998; 386 stran; Zmizelá Praha; svazek 1. ISBN 80-900668-9-5.
• BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha: Staré Město. Vydání 1. Praha: Schola ludus - Pragensia, 2005; 350 stran; Zmizelá Praha; svazek 3. ISBN 80-902505-4-8.

Související články

• Seznam osobností pohřbených na Olšanských hřbitovech v Praze
• Sestry Klenkovy
• Svatá holčička

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrob „Zimmermannovy děti“ na Wikimedia Commons
• Olšanský starý hřbitov 7. 9. 2019 (1. díl) [online]. You Tube, 2020-01-12 [cit. 2020-11-27]. Stopáž: 06:43; Zimmermannovy děti v 03:23 až 03:42. Dostupné online.