Zimní olympijské hry

Olympijská pochodeň na Zimních olympijských hrách v Soči 2014

Zimní olympijské hry (též zimní olympiáda, zkráceně ZOH) jsou jedna z nejdůležitějších zimních sportovních událostí. Konají se každé čtyři roky.

Vše začalo v roce 1924 ve francouzském Chamonix, kam byli sezváni sportovci na Týden zimních sportů. Toto klání bylo zpětně roku 1925 označeno za I. zimní olympijské hry. Další hry následovaly vždy po čtyřech letech, ve stejných letech jako letní olympiáda. V letech 1940 a 1944 se ZOH měly konat v japonském Sapporu a v italské Cortině d'Ampezzo, ale obě tyto akce byly zrušeny kvůli probíhající druhé světové válce. Roku 1976 měl původně pořádat hry americký Denver, jenže ten to odmítl prostřednictvím státního referenda. Pořadatelstvím her byl tedy pověřen rakouský Innsbruck, který stále ještě udržoval infrastrukturu od ZOH 1964. Do roku 1992, kdy proběhla 16. zimní olympiáda, se zimní hry konaly vždy v týž rok jako hry letní. Poté bylo rozhodnuto periodu zimních her posunout o polovinu vůči hrám letním, a tak se 17. ZOH konaly už v roce 1994. Další hry se opět konají ve čtyřletém cyklu.

Zimní olympiádu zatím hostilo 13 států: čtyřikrát Spojené státy americké, třikrát Francie, dvakrát Itálie, Japonsko, Kanada, Norsko, Rakousko a Švýcarsko a jednou Čína, Jižní Korea, Jugoslávie, Německo a Rusko.

Zatím poslední hry byly uspořádány v únoru 2022 v čínském Pekingu, který se tak stal vůbec prvním městem, jež hostilo letní i zimní olympijské hry.[1]

Přehled

Mapa lokalit zimních olympijských her. Země, které hostily zimní olympijské hry jednou jsou označeny zeleně, zatímco země, které hostily dva- nebo vícekrát jsou označeny modře.
ČísloZOHDatum herPořadatelMěstoPočet zemíMužiŽenyCelkemPočet disciplínPočet sportůČeskoslovensko/Česko
1.ZOH 192425. ledna5. únoraFrancieFrancie FrancieChamonix1624513258166[1] Archivováno 23. 9. 2011 na Wayback Machine, [2]
2.ZOH 192811. února19. únoraŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoSvatý Mořic2543727464144[3], [4]
3.ZOH 19324. února15. únoraUS flag 48 stars.svg USALake Placid1722032252144[5], [6]
4.ZOH 19366. února16. únoraFlag of Nazi Germany (1933-1945).svg NěmeckoGarmisch-Partenkirchen2856680646174[7], [8]
ZOH 1940JaponskoJaponsko JaponskoSapporo
ZOH 1944Flag of Italy (1861-1946).svg ItálieCortina d'Ampezzo
5.ZOH 194830. ledna8. únoraŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoSvatý Mořic2859277669224[9], [10]
6.ZOH 195214. února25. únoraNorskoNorsko NorskoOslo30585109694224[11], [12]
7.ZOH 195626. ledna5. únoraItálieItálie ItálieCortina d'Ampezzo32689132821244[13], [14]
8.ZOH 196018. února28. únoraUS flag 49 stars.svg USASquaw Valley30521144665274[15] Archivováno 12. 11. 2012 na Wayback Machine, [16]
9.ZOH 196429. ledna9. únoraRakouskoRakousko RakouskoInnsbruck368912001091346[17], [18]
10.ZOH 19686. února18. únoraFrancieFrancie FrancieGrenoble379472111158356[19] Archivováno 7. 9. 2016 na Wayback Machine, [20]
11.ZOH 19723. února13. únoraJaponskoJaponsko JaponskoSapporo358002061006356[21] Archivováno 12. 11. 2012 na Wayback Machine, [22]
12.ZOH 19764. února15. únoraRakouskoRakousko RakouskoInnsbruck378922311123376[23], [24]
13.ZOH 198013. února24. únoraUSA USALake Placid378392331072386[25], [26]
14.ZOH 19848. února19. únoraJugoslávieJugoslávie JugoslávieSarajevo499982741272396[27] Archivováno 28. 2. 2010 na Wayback Machine, [28]
15.ZOH 198813. února28. únoraKanadaKanada KanadaCalgary5711083151423466[29], [30]
16.ZOH 19928. února23. únoraFrancieFrancie FrancieAlbertville6413134881801576[31] Archivováno 27. 3. 2009 na Wayback Machine, [32]
17.ZOH 199412. února27. únoraNorskoNorsko NorskoLillehammer6712175221739616[33] Archivováno 27. 3. 2009 na Wayback Machine, [34]
18.ZOH 19987. února22. únoraJaponskoJaponsko JaponskoNagano7215147882302687[35] Archivováno 27. 3. 2009 na Wayback Machine, [36]
19.ZOH 20028. února24. únoraUSAUSA USASalt Lake City7815138862399787[37] Archivováno 27. 3. 2009 na Wayback Machine, [38]
20.ZOH 200610. února26. únoraItálieItálie ItálieTurín8015489602508847[39] Archivováno 30. 6. 2009 na Wayback Machine, [40]
21.ZOH 201012. února28. únoraKanadaKanada KanadaVancouver82152210442566867[41] Archivováno 11. 1. 2012 na Wayback Machine, [42]
22.ZOH 20147. února23. únoraRuskoRusko RuskoSoči88171411592873987[43] Archivováno 27. 4. 2014 na Wayback Machine, [44]
23.ZOH 20189. února25. únoraJižní KoreaJižní Korea Jižní KoreaPchjongčchang921680124229221027[45]
24.ZOH 20224. února20. únoraČínaČína ČínaPeking91287110915
25.ZOH 20266. února22. únoraItálieItálie ItálieMilán
Cortina d'Ampezzo

Olympijské sporty

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam olympijských sportů#Zimní olympijské sporty.

Na Zimních olympijských hrách 2018 proběhly soutěže v následujících sportech:

Přehled medailí podle zemí

Seznam nejúspěšnějších zemí v historii ZOH seřazený podle počtu získaných medailí. V tabulce jsou uvedeny země, které získaly nejméně 10 medailí.

PořadíZeměZOHZlatoStříbroBronzCelkem
1. Norsko1924–2018132125111368
2. Spojené státy americké1924–201810511090305
3. Německo1928–20181009465259
4. Rakousko1924–2018648187232
5. Kanada1924–2018736461199
6. Sovětský svaz1956–1988785759194
7. Finsko1924–2018436361167
8. Švédsko1924–2018574655158
9. Švýcarsko1924–2018554652153
10. Nizozemsko1928–2018454441130
11. Rusko1994–2014494035124
12. Itálie1924–2018403648124
13. Francie1924–2018363553124
14. Německá demokratická republika1968–1988393635110
15. Jižní Korea1948–201831251470
16. Čína1980–201813282162
17. Japonsko1928–201814222258
18. Západní Německo1968–198811151339
19. Velká Británie1924–20181141631
20. Česko1994–20189111131
21. Československo1924–1992281525
22. Sjednocený tým199296823
23. Polsko1924–201877822
24. Bělorusko1994–201885518
25. Olympijští sportovci z Ruska201826917
26. Slovinsko1992–2018251017
27. Austrálie1924–201855515
28. Chorvatsko1992–201846111
29. Lichtenštejnsko1936–201822610

Nejúspěšnější sportovci

Seznam nejúspěšnějších sportovců v historii zimních olympijských her podle celkového počtu získaných medailí. V tabulce jsou uvedeni všichni závodníci, kteří na ZOH získali nejméně osm medailí.

PořadíSportovecZeměPohlavíSportZOHZlatá olympijská medaileStříbrná olympijská medaileBronzová olympijská medaileOlympijské medaile
1.Bjørgenová, MaritMarit Bjørgenová NorskoŽběh na lyžích2002–201884315
2.Bjørndalen, Ole EinarOle Einar Bjørndalen NorskoMbiatlon1998–201484113
3.Wüstová, IreenIreen Wüstová NizozemskoŽrychlobruslení2006–202265213
4.Dæhlie, BjørnBjørn Dæhlie NorskoMběh na lyžích1992–199884012
5.Fontanaová, AriannaArianna Fontanaová ItálieŽshort track2006–202224511
6.Smetaninová, RaisaRaisa Smetaninová Sovětský svaz
Sjednocený tým
Žběh na lyžích1976–199245110
7.Belmondová, StefaniaStefania Belmondová ItálieŽběh na lyžích1992–200223510
8.Jegorovová, LjubovLjubov Jegorovová Sjednocený tým
Rusko
Žběh na lyžích1992–19946309
9.Pechsteinová, ClaudiaClaudia Pechsteinová NěmeckoŽrychlobruslení1992–20065229
10.Jernberg, SixtenSixten Jernberg ŠvédskoMběh na lyžích1956–19644329
11.Kramer, SvenSven Kramer NizozemskoMrychlobruslení2006–20184239
12.Kallaová, CharlotteCharlotte Kallaová ŠvédskoŽběh na lyžích2010–20183609
13.Dislová, UschiUschi Dislová NěmeckoŽbiatlon1992–20062439
14.An, ViktorViktor An Jižní Korea
Rusko
Mshort track2006–20146028
15.Bø, Johannes ThingnesJohannes Thingnes Bø NorskoMbiatlon2018–20225218
16.Groß, RiccoRicco Groß NěmeckoMbiatlon1992–20064318
Svendsen, Emil HegleEmil Hegle Svendsen NorskoMbiatlon2010–20184318
18.Aamodt, Kjetil AndréKjetil André Aamodt NorskoMalpské lyžování1992–20064228
Fischer, SvenSven Fischer NěmeckoMbiatlon1994–20064228
Kulakovová, GalinaGalina Kulakovová Sovětský svazŽběh na lyžích1968–19804228
21.Enkeová, KarinKarin Enkeová Německá demokratická republikaŽrychlobruslení1980–19883418
Niemannová-Stirnemannová, GundaGunda Niemannová-Stirnemannová NěmeckoŽrychlobruslení1992–19983418
23.Ohno, ApoloApolo Ohno Spojené státy americkéMshort track2002–20102248
Eckhoffová, TirilTiril Eckhoffová NorskoŽbiatlon2014–20222248

Historie a krátký přehled zimních olympijských her

1. ZOH 1924 Chamonix (Francie)

První ukončenou disciplínou zimních olympijských her byl rychlobruslařský závod mužů na 500 m a vůbec prvním zlatým medailistou ZOH se stal Američan Charles Jewtraw. Fin Clas Thunberg získal 3 medaile v rychlobruslení a Nor Thorleif Haug 3 zlaté medaile v lyžování.

2. ZOH 1928 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Na programu her se objevila nová disciplína – skeleton. Fin Clas Thunberg přidal ke 3 zlatým medailím s Chamonix další 2 zlaté v rychlobruslení. Senzaci způsobila Norka Sonja Henie, která vyhrála krasobruslařskou soutěž ve svých 15 letech a o primát nejmladší olympijské vítězky přišla až v roce 1998.

3. ZOH 1932 Lake Placid (USA)

Sonja Henie obhájila svou zlatou medaili ze Svatého Mořice. Členem vítězného amerického čtyřbobu byl Eddie Eagan, který již získal zlatou olympijskou medaili na letních hrách v roce 1920 v Antverpách v boxu a je tak jediným olympionikem, který získal zlatou medaili na zimních i letních olympijských hrách.

4. ZOH 1936 Garmisch-Partenkirchen (Německo)

Poprvé byly na program her zařazeny soutěže v alpském lyžování. Rychlobruslař Ivar Ballangrud z Norska získal 3 zlaté medaile. Velká Británie vyhrála turnaj v ledním hokeji a sesadila Kanadu, která dosud zvítězila na všech hrách. Československo, jehož výpravu vedl František Widimský, vyslalo na hry celkem 55 sportovců, z toho pět žen.

5. ZOH 1948 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Olympijské hry v roce 1940 se měly konat v japonském Sapporu. Válka s Čínou však přinutila Japonsko se pořádání her v roce 1938 vzdát, alternativou měl být německý Garmisch-Partenkirchen, ale začátek II. světové války v roce 1939 vedl k tomu, že byly hry zrušeny. Nekonaly se ani hry v roce 1944 a na tradici navázaly až hry ve Svatém Mořici v roce 1948. Ze soutěží byli vyloučeni sportovci z Německa a Japonska. Pouze 2 sportovci dokázali získat 2 zlaté medaile – francouzský sjezdař Oreiller a švédský lyžař Lundström.

6. ZOH 1952 Oslo (Norsko)

Norský rychlobruslař Andersen získal v domácím prostředí 3 zlaté medaile. Poprvé se objevil mezi disciplínami ZOH obří slalom. Poprvé byly pořádány soutěže v běhu na lyžích žen. Nejúspěšnějším účastníkem byl se třemi zlatými medailemi norský rychlobruslař Hjalmar Andersen.

7. ZOH 1956 Cortina d’Ampezzo (Itálie)

Poslední hry, na kterých se konaly krasobruslařské soutěže pod širým nebem. První hry, které byly vysílány prostřednictvím televize. Hry byly ve znamení dominance závodníků ze Sovětského svazu. Hry v italské Cortině vstoupily do dějin fenomenálním výkonem rakouského sjezdaře Antona Sailera, který ve sjezdovém lyžování vyhrál všechny tři disciplíny – sjezd, slalom i obří slalom – a zastínil výkony finského běžce na lyžích Veikko Hakulinena a rychlobruslaře SSSR Jevgenije Grišina.

8. ZOH 1960 Squaw Valley (USA)

Jediné ZOH, na kterých se nekonaly soutěže v jízdě na bobech. Američtí pořadatelé odmítli vystavět bobovou dráhu s odvoláním na nízký počet přihlášených závodníků. Na programu her se poprvé objevil biatlon. Poprvé se konaly také ženské soutěže v rychlobruslení. Hokejový turnaj vyhrály nečekaně USA, které dokázaly porazit Kanadu i Sovětský svaz. Organizací ceremoniálů byl pověřen Walt Disney.

9. ZOH 1964 Innsbruck (Rakousko)

Hry v Innsbrucku byly poznamenány nedostatkem sněhu. Rakouská armáda svážela sníh a led odkud se dalo. Lidija Skoblikovová získala 4 zlaté medaile v rychlobruslení a stala se tak prvním sportovcem, který dokázal získat 4 zlaté medaile na jedné zimní olympiádě. Poprvé se na hrách představila jízda na saních.

10. ZOH 1968 Grenoble (Francie),

Kuriózní skandál se odehrál při závodech v mužském slalomu. Vítězem se stal Francouz Jean-Claude Killy. Jeho rival Schranz po protestu na zkřížení tratě neznámým mužem dostal možnost opakované jízdy, ve které Francouze porazil. Rozhodčí však po protestu z francouzské strany přiřkli nakonec vítězství stejně Killymu. Skandál se odehrál při sáňkařských závodech žen, kde byly 3 závodnice z NDR diskvalifikovány pro zahřívání svých saní. Jiří Raška ve skoku na lyžích na středním můstku vybojoval pro Československo historicky první zlatou medaili, k níž ve skoku na velkém můstku přidal ještě medaili stříbrnou. Bronzovou medailí přispěla do kolekce úspěchů též krasobruslařka Hana Mašková.

11. ZOH 1972 Sapporo (Japonsko)

Galina Kulakova ze SSSR získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. Nizozemec Ard Schenk získal 3 zlaté medaile v rychlobruslení. Skokan na lyžích Kasaya vybojoval první zimní zlatou olympijskou medaili pro Japonsko. Ondrej Nepela získal pro Československo historicky první zlatou medaili v krasobruslení.

12. ZOH 1976 Innsbruck (Rakousko)

Původně měly být hry pořádány v americkém Denveru. Po jeho odřeknutí se stal podruhé v historii pořadatelem Innsbruck. V krasobruslení se poprvé objevila soutěž tanečních párů. Rosi Mittermaierová ze Spolkové republiky Německo, která ve sjezdařských displínách žen získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, a Raisa Smetaninová z SSSR, která stejnou kolekci medailí dobyla v ženských běžeckých disciplínách.

13. ZOH 1980 Lake Placid (USA)

Americký rychlobruslař Eric Heiden získal všech 5 možných zlatých medailí v rychlobruslařských soutěžích. Ruský biatlonista Tichonov vyhrál zlatou medaili na čtvrtých olympijských hrách v řadě. V běhu na lyžích získal 3 zlaté medaile Nikolaj Zimjatov. Tým USA vyhrál nečekaně turnaj v ledním hokeji. Své hrdiny našly v Ericu Haidenovi z USA, který zvítězil ve všech pěti rychlobruslařských disciplínách mužů, v lyžaři Ulrichu Wehlingovi z NDR, který potřetí za sebou vyhrál závod v severské kombinaci. V točivých sjezdařských soutěžích kralovali lyžaři Ingemar Stenmark ze Švédska a Hanni Wenzelová z Lichtenštejnska.

14. ZOH 1984 Sarajevo (Jugoslávie)

Domácí lyžař Jure Franko vybojoval první zlatou medaili na ZOH pro Jugoslávii. Marja-Liisa Hämäläinen získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. První a druhé místo ve slalomu vybojovala dvojčata z USA – Phil a Steve Mahreovi. Historicky první olympijskou medaili v alpském lyžování pro Československo vybojovala Olga Charvátová.

15. ZOH 1988 Calgary (Kanada)

Na program her zařazen super obří slalom a kombinace. 3 zlaté medaile vybojoval finský skokan na lyžích Matti Nykänen, což mu umožnilo i premiérové zařazení závodu družstev ve skocích na lyžích. Rychlobruslařské soutěže se konaly poprvé v hale. Yvonne van Gennipová získala 3 zlaté medaile v rychlobruslení, Christa Rothenburgerová získala zlatou medaili v závodě na 500 m a o půl roku později vybojovala i stříbrnou medaili v cyklistice na LOH. Stala se tak prvním a doposud i jediným sportovcem/sportovkyní, který dokázal získat olympijskou medaili na LOH i ZOH v témže roce.

16. ZOH 1992 Albertville (Francie)

Poslední ZOH, které se konaly ve stejném roce jako hry letní. Na programu her poprvé závody v short tracku a akrobatickém lyžování. Norští lyžaři Bjørn Dæhlie a Vegard Ulvang získali po 3 zlatých medailích. Finský skokan Toni Nieminen se v 16 letech stal nejmladším mužským olympijským vítězem v historii ZOH.

17. ZOH 1994 Lillehammer (Norsko)

Domácí rychlobruslař Johann Olav Koss získal 3 zlaté medaile a každou v novém světovém rekordu. Italská lyžařka Manuela Di Centaová vybojovala 5 olympijských medailí.

18. ZOH 1998 Nagano (Japonsko)

Premiérové zařazení snowboardingu na program her. Turnaje v ledním hokeji se poprvé zúčastnili nejlepší hráči světa včetně profesionálů a vítězem se stala Česká republika. Bjørn Dæhlie získal další 3 zlaté medaile a celkem tak dovršil svojí sbírku na 12 olympijských medailí – z toho 8 zlatých. Krasobruslařka Tara Lipinská vyhrála svou soutěž v 15 letech a stala se tak nejmladším olympijským vítězem v historii. K hrdinům her se vedle fenomenálního Dæhlieho z Norska zařadili zejména běžkyně na lyžích Larisa Lazutinová z Ruska a sáňkař Georg Hackl z Německa, který získal třetí zlatou olympijskou medaili v řadě za sebou.

19. ZOH 2002 Salt Lake City (USA)

Na program her se vrátil skeleton a nově se objevily závody v jízdě na bobech žen. Norský biatlonista Ole Einar Bjørndalen získal všechny 4 možné zlaté medaile. Finský sdruženář Samppa Lajunen zase vyhrál všechny 3 sdruženářské závody. 3 zlaté medaile vybojovala také chorvatská lyžařka Janica Kostelićová, která k nim přidala ještě jednu stříbrnou. Stříbrnou medaili v jízdě na saních získal Georg Hackl a stal se tak prvním sportovcem, který má ze své soutěže medaili z 5 po sobě jdoucích ZOH. Yang Yang v short tracku vybojoval první zlato ze ZOH pro Čínu. Aleš Valenta v akrobatických skocích na lyžích skočil jako první v historii trojité salto s pěti vruty a stal se olympijským vítězem.

20. ZOH 2006 Turín (Itálie)

Na turnaji v ledním hokeji získala Česká republika bronz. Kateřina Neumannová vybojovala zlatou medaili v běhu na lyžích – 30 km volně s časem 1.22:25,4 a stříbrnou medaili v běhu na lyžích – 15 km kombinace s časem 42:50,6. Stříbro získal ještě Lukáš Bauer v běhu na lyžích – 15 km klasicky s časem 38:15,8. Nejvíce medailí získali němečtí sportovci (29).

21. ZOH 2010 Vancouver (Kanada)

Martina Sáblíková překvapivě triumfovala na kratší trati dlouhé 3000 metrů. Na stupních vítězů pak stanula Sáblíková v průběhu her ještě dvakrát. Své rychlobruslařské umění potvrdila i ve své parádní disciplíně na trati 5000 metrů. Dobruslila si na ní pro druhé zlato. Další medaile pro Českou republiku pocházely z běhu na lyžích. Lukáš Bauer vybojoval bronz strhujícím finišem v závodě na 15 kilometrů volnou technikou a třetí místo obsadilo i české kvarteto běžců na lyžích ve složení Martin Jakš, Lukáš Bauer, Jiří Magál a Martin Koukal v závodě štafet. Rovněž s bronzem se vrátila domů i slalomářka Šárka Záhrobská. Pro svou první olympijskou medaili za třetí místo ve slalomu si dojela i přes špatné podmínky. České sjezdové lyžování se tak z olympijské medaile radovalo po 26 letech, neboť naposledy získala bronz ve sjezdu v Sarajevu Olga Charvátová-Křížová. Velkým zklamáním pro Čechy bylo čtvrtfinálové vyřazení českých hokejistů. Sen o úspěchu podobného ražení jako v Naganu vzal za své, když Češi prohráli s Finskem 0:2.

22. ZOH 2014 Sochi (Rusko)


23. ZOH 2018 Pchjongčchang (Jižní Korea)


24. ZOH 2022 Peking (Čína)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Winter Olympic Games na anglické Wikipedii.

  1. Další úspěšná čínská kandidatura. Peking po letních OH uspořádá také zimní hry!. Sport.cz [online]. 2015-07-31 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Nazi Germany (1933-1945).svg
Flag of the NSDAP during 1920 to 1945. Used to accompany File:Flag of German Reich (1933–1935).svg as National and commercial flag during 1933 to 1935.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Gold medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a gold medal, based on Olympic rings.svg.
US flag 49 stars.svg
US Flag with 49 stars. In use 4 July 1959–3 July 1960. It was defined in Executive Order 10798.
Flag of Italy (1861-1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
GoldSilverBronze medals.svg
Autor: Gerbilo, Licence: CC BY-SA 3.0
Stacked olympic medals
Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
Bronze medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a bronze medal, based on Olympic rings.svg.
Opening of XXII Winter Olympic Games (2338-13).jpg
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
At the Opening Ceremony for the XXII Olympic Winter Games.
Silver medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Draw of a silver medal, based in Olympic rings.svg.
The joining of the rings is not correct drawn.