Zimní olympijské hry 1956
VII. zimní olympijské hry | |
---|---|
Místo konání | ![]() |
Počet zemí | 32 |
Počet sportovců | 821 (687 mužů, 134 žen)[1] |
Soutěže | 24 ve 4 sportech |
Zahájení | 26. ledna 1956 |
Zakončení | 5. února 1956 |
Slib za sportovce | Giuliana Chenal-Minuzzo |
Pochodeň | Guido Caroli[2] |
Stadion | Stadio olimpico del ghiaccio |
← 1952 1960 → |
Zimní olympijské hry 1956 (oficiálně VII. zimní olympijské hry) probíhaly od 26. ledna do 5. února v Italském městě, Cortina d'Ampezzo. Tyto hry byly unikátní z několika důvodů: všechna sportoviště až na jedno byly od sebe velmi málo vzdálené, hry byly první, které se spoléhaly na sponzory, a byly první zimní olympijské hry, které se vysílaly v televizi.[1]
Her se zúčastnilo celkem 32 zemí. Nejpočetnější výpravu vyslal Sovětský svaz. Sověti také získali nejvíce medailí. Tyto ZOH byly jedny z mála her vůbec, na které neměla vliv politická situace v zúčastněných zemích.
Volby pořadatele
Jako první dostal myšlenku na pořádání ZOH v Cortině lyžař Alberto Bornacossa a jeho manželka, Maria, v roce 1925. Přesvědčili Cortinskou městskou radu k podání přihlášky k volbám pořadatelského města pro hry 1944. Během 38. Kongresu MOV Londýně v roce 1939 se Cortina pořadatelským městem stala, ale hry v roce 1944 byly kvůli II. světové válce zrušeny. Na konci války, hraběte Bornacossa okamžitě kontaktoval Mezinárodní olympijský výbor a zažádal o pořadatelství ZOH v roce 1952. To však získalo norské hlavní město Oslo. Tak Cortina zažádala o hry 1956. Další žadatelé byli Montreal s Quebecem, Colorado Springs a Lake Placid. O hostitelském městě se rozhodlo na 43. kongresu MOV v Římě, 29. dubna 1949.[3]
Výsledky voleb pořadatelského města VII. zimních olympijských her. | |||||
---|---|---|---|---|---|
Město | Země | 1. kolo | |||
Cortina d'Ampezzo | ![]() | 31 | |||
Montreal, Quebec | ![]() | 7 | |||
Colorado Springs, Colorado | ![]() | 2 | |||
Lake Placid | ![]() | 1 |
Organizace
Zimní olympiádu v roce 1956 organizoval speciální výbor složený z členů Italského olympijského výboru a italské vlády.[4] Do předchozích her v Oslu roku 1952 byla vyslána zvláštní delegace s jasným úkolem, přivézt co nejvíce užitečných informací. Nejdůležitější věc, kterou zjistili bylo, že sportovní zařízení nesplňovalo olympijské normy. V Cortině např. nebyl zimní stadion, nebo rychlobruslařská dráha. Sjezdovky byly ve velmi špatném stavu, stejně tak skokanský můstek a bobová dráha, dalším problémem byla infrastruktura. Cortina byla ještě v roce 1950 velmi malá vesnice. Aby město zvládlo nápor návštěvníků, musely být vystavěny nové silnice a železniční tratě atd. Musela být také velmi výrazně zlepšena kanalizace.[5] Italská vláda na vylepšení infrastruktury poskytla 460 milionů lir. Organizační výbor byl zodpovědný za sehnání zbytku finančních prostředků na organizaci her.
Tyto hry byly jako první ZOH v historii vysílané v televizi a také první, u kterých zaplatili sponzoři nezanedbatelnou část nákladů.[1] Například, „oficiálním“ autem těchto her byly vozy značky Fiat.[6] Tyto hry byly vysílány ve 22 zemích.[7]
Soutěže a Ceremoniály
Program her v roce 1956 zahrnoval 22 soutěží ve 4 sportech. Soutěží bylo stejně a sportů o dva méně než předchozí olympiáda v Oslu. Sovětský svaz zažádal o zařazení do programu rychlobruslení žen, ale MOV to na 49. kongresu v Athénách roku 1954 zamítl.[3]
Zahajovací ceremoniál
Zahajovacího ceremoniál začal v 11:30 ve čtvrtek 26. ledna 1956. Probíhal na zimním stadionu, který měl kapacitu 12 000 lidí. Nejdříve se na stadionu objevili sportovci. Signor Giovanni Gronchi, premiér Itálie prohlásil hry za zahájené. Těsně po vyřčení zahajovací formule se na stadion přijel rychlobruslař Guido Caroli s olympijským ohněm.[2] Během bruslení na okruhu se přihodilo malé faux pas, zakopl o televizní kabel a spadl. Avšak nebyl zraněn a pochodeň nezhasla. Rychle se dostal dostat zpátky na nohy.[8] Slib za sportovce řekla Giuliana Chenal-Minuzzo. a stala se tak první ženou, která to udělala.[9] Slavnostní zákončení ceremoniálu proběhlo ve 12:27 odchodem sportovců.[2]
Boby
Na VII ZOH byly dvě bobové soutěže, mužský dvoj- a čtyřbob. Každá země mohla mít v jedné soutěži maximálně dva týmy. Každý tým jel čtyřikrát a časy se sčítaly. Dominovali zde Italové, kteří dosud soutěžili na všech bobových soutěžích, ale zatím nezískali ani jednu medaili v Cortině získali celkem tři, jedno zlato a dvě stříbra. Ve dvojbobu získali zlato a stříbro, třetí skončili Švýcaři a čtvrtí Španělové. Ve čtyřbobu, který probíhal o týden později, získali Švýcaři svoje celkově čtvrté olympijské zlato. Stříbro brali Italové a bronz USA.[10]
Lední hokej
Hokejový turnaj v Cortině sloužil také jako mistrovství světa i Evropy. Deset týmů bylo nejprve rozděleno do tří skupin, kde hrál každý s každým. První dva týmy z každé skupiny postoupil do finálové skupiny. Zbývající týmy hráli ve skupině o spodní příčky. Vítězi počátečních skupiny byly: Kanada, Československo a Sovětský svaz. Druzí byli: Německo, Spojené státy, a Švédsko.
Bruslení
Tyto hry byly poslední na kterých se krasobruslařské soutěže pod širým nebem.[1] Krasobruslení ovládli Američané, získali pět medailí, tři získali muži a dvě ženy. Soutěže žen doslova patřily Tenley Albright, i přesto, že krátce před soutěžemi se vážně zranila.[11] V soutěži dvojic bral zlato pár z Rakouska.
Soutěže rychlobruslařů zase zcela ovládli Sověti, získali sedm medailí z dvanácti možných, překonali dva světové a jeden olympijský rekord, další olympijský rekord, a měl alespoň jeden medailistka v každé ze čtyř akcí. Nejlepší sportovec byl Jevgenij Grishin získal dvě zlata a byl to on, kdo překonal ty dva světové rekordy.[12]
Lyžování
Na těchto hrách se v alpském lyžování konalo 6 soutěží, 3 mužské a 3 ženské. V mužských soutěžích vyhrál všechny tři závody Rakušan Toni Sailer a stal se tak prvním lyžařem, který získal na jedné olympiádě tři zlata.[1]
Finové objevili nový styl skoků na lyžích, tzv. „véčko“ který se používá dodnes. Díky tomuto stylu získali zlato a stříbro Antti Hyvärinen a Aulis Källakorpi.[8]
Závěrečný ceremoniál
Závěrečný ceremoniál se konal 5. únor a začal v 5:00 odpoledne. Ve stejném stadionu, ve kterém se konalo zahájení. Nejdříve se konala krasobruslařská exhibice. Poté přišli vlajkonoši poslední Řecko a USA. Řecko, kvůli tomu, že tam OH vznikly a USA, protože příští ZOH se konají tam. Avery Brundage, předseda MOV prohlásil tyto hry za ukončené.[13]
Stadiony
Cortinské hry byly unikátní v tom, že všechny sportovní stánky, kromě rychlobruslení se nacházely relativně blízko od sebe
Kalendář soutěží
ÚC | Úvodní ceremoniál | ● | Soutěžní den disciplíny | 1 | Finále disciplíny | ZC | Závěrečný ceremoniál |
Leden/Únor | 26. Čt | 27. Pá | 28. So | 29. Ne | 30. Po | 31. Út | 1. St | 2. Čt | 3. Pá | 4. So | 5. Ne | Finále |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() | ÚC | ZC | ||||||||||
![]() | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 6 | |||||
![]() | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 6 | |||||
![]() | ● | 1 | ● | 1 | 2 | |||||||
![]() | ● | ● | ● | 1 | 1 | 1 | 3 | |||||
![]() | ● | ● | ● | ● | ● | ● | ● | ● | ● | 1 | 1 | |
![]() | 1 | 1 | 1 | 1 | 4 | |||||||
![]() | ● | 1 | 1 | |||||||||
![]() | 1 | 1 | ||||||||||
Celkem disciplín | 2 | 3 | 2 | 3 | 3 | 3 | 2 | 2 | 3 | 1 | 24 | |
Kumulativní součet | 2 | 5 | 7 | 10 | 13 | 16 | 18 | 20 | 23 | 24 |
Počet medailí podle údajů mezinárodního olympijského výboru
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
1 | ![]() | 7 | 3 | 6 | 16 |
2 | ![]() | 4 | 3 | 4 | 11 |
3 | ![]() | 3 | 3 | 1 | 7 |
4 | ![]() | 3 | 2 | 1 | 6 |
5 | ![]() | 2 | 4 | 4 | 10 |
6 | ![]() | 2 | 3 | 2 | 7 |
7 | ![]() | 2 | 1 | 1 | 4 |
8 | ![]() | 1 | 2 | 0 | 3 |
9 | ![]() | 1 | 0 | 1 | 2 |
10 | ![]() | 0 | 1 | 2 | 3 |
11 | ![]() | 0 | 1 | 0 | 1 |
12 | ![]() | 0 | 0 | 1 | 1 |
12 | ![]() | 0 | 0 | 1 | 1 |
Total | 25 | 23 | 24 | 72 |
---|
Zúčastněné země
Na těchto olympijských hrách soutěžilo celkem 821 sportovců z 32 zemí.[14] Výběry ze Sovětského svazu, Bolívie a Íránu na ZOH soutěžily na ZOH poprvé. Týmy Severní Korey, Lichtenštejnska a Turecka se na zimní olympiádu vrátily po vynechání ZOH 1952. Argentina, Dánsko, Nový Zéland ani Portugalsko na těchto hrách nesoutěžily, přestože v Oslu 1952 byly. Západní Německo (SRN) a Východní Německo (NDR) spolu soutěžili jako Spojený tým Německa, stejně jako na dalších dvou olympiádách, k rozdělení na dva týmy došlo až v Grenoblu 1968.
Československo na ZOH 1956
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Cortina d'Ampezzo 1956 [online]. Mezinárodní olympijský výbor [cit. 2009-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Comitato Olimpico Nazionale Italiano (1956), p. 573
- ↑ a b Findling & Pelle (1996), p. 259
- ↑ Findling & Pelle (1996), p. 258
- ↑ Findling & Pelle p. 259–260
- ↑ Judd (2008), p. 27
- ↑ Toohey & Veal p. 148
- ↑ a b 1956 Cortina d'Ampezzo Winter Games [online]. Sports Reference LLC [cit. 2009-03-13]. Dostupné v archivu.
- ↑ Eternal Flame [PDF online]. The International Olympic Committee [cit. 2009-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Bobsleigh at the 1956 Cortina d'Ampezzo Winter Games [online]. Sports Reference LLC [cit. 2009-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-11.
- ↑ Tenley Albright [online]. Mezinárodní olympijský výbor [cit. 2009-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Comitato Olimpico Nazionale Italiano (1956), p. 641
- ↑ Comitato Olimpico Nazionale Italiano (1956), pp. 691–692
- ↑ Comitato Olimpico Nazionale Italiano (1956), pp.50–69
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zimní olympijské hry 1956 na Wikimedia Commons
- Z historie olympijských her
- První televizní přenosy ze zimní olympiády.
- (anglicky) Oficiální výsledky ZOH 1956 na Olympedia[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Small, easyfied version of Olympic Rings black.svg without gaps fo better use downscaled as icon.
Pictograms of Olympic sports - Alpine skiing
Pictograms of Olympic sports - Cross country skiing
Pictograms of Olympic sports - Bobsleigh
Pictograms of Olympic sports - Figure skating
Pictograms of Olympic sports - Ice hockey
Pictograms of Olympic sports - Speed Skating
Pictograms of Olympic sports - Nordic combined
Pictograms of Olympic sports - Ski jumping
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg/200px-Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg.png)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg/200px-Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg.png)
Finská vlajka
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Bolivia* | |
---|---|
country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
used by | Bolivia |
from | 1851 |
until | Present |
created by | Government of Bolivia |
format | 15:22 |
shape | rectangular |
colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Liechtenstein
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/Flag_of_Romania_%281965-1989%29_%28construction%29.png/200px-Flag_of_Romania_%281965-1989%29_%28construction%29.png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Kingdom of Greece (1863-1924; 1935-1973).
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.