Zimní olympijské hry 1972

XI. zimní olympijské hry
Místo konáníJaponsko Sapporo, Japonsko
Počet zemí35
Počet sportovců1106 (801 mužů, 205 žen)
Soutěže35 v 6 sportech
Zahájení3. února 1972
Zakončení13. února 1972
Slib za sportovceKeiiči Suzuki
Slib za rozhodčíFumio Asaki
PochodeňHideki Takada
StadionMakomanai Open Stadium
1968
1976

XI. Zimní olympijské hry se uskutečnily ve dnech 3.13. února roku 1972. Jejich dějištěm se stalo Sapporo v Japonsku. Byly to první Zimní olympijské hry uspořádané na asijské půdě. Zúčastnilo se jich 1106 sportovců z 35 zemí.

Volba

Teine Inazumi park. V pozadí dějiště sjezdových disciplín

Sapporo muselo čekat na uspořádání Zimních olympijských her velmi dlouho. Sice již roku 1936 na zasedání MOV v Berlíně bylo Sapporu přiděleno uspořádání zimní části olympiády v roce 1940, zatímco letní část mělo téhož roku hostit Tokio. Po roce 1937, kdy Japonsko začalo otevřenou válku proti Číně, však byly veškeré přípravy na olympijské hry ze strany japonské vlády zastaveny. Díky následně vypuknuvší druhé světové válce se poté neuskutečnily ani olympijské hry v roce 1940, ani v roce 1944.

Podruhé se pokoušelo Sapporo získat pořádání olympijských her v roce 1968, ale přednost dostal francouzský Grenoble. Novou šanci dostalo Sapporo v roce 1966, kdy na dubnovém 64. zasedání MOV v Římě zvítězilo s celkovým počtem 36 hlasů v hlasování o uspořádání Zimních olympijských her v roce 1972. Za Sapporem tak zůstal kanadský Banff se 16 hlasy, americké Salt Lake City a finské Lahti, které dostaly po 4 hlasech.

Emblém

Vzhled oficiálního emblému olympijských her v Sapporu je dílem výtvarníka jménem Kazumasa Nagai. Jeho návrh byl vybrán jako vítězný z návrhů osmi předních japonských designérů. Je zkombinován ze tří částí.

  • Vrchní část představuje symbol Japonska - vycházející slunce.
  • Střední část symbolizuje zimu pomocí sněhové vločky.
  • Spodní část obsahuje olympijský emblém se slovy „Sapporo '72“.

Sportoviště

Stejně jako před osmi lety Tokio Letní olympijské hry i Sapporo se připravilo na hry velmi dobře. Všechny olympijské objekty byly nově postavené a nacházely se mimo vlastní město. Centrem se stalo středisko Makomanai, ležící devět kilometrů na jih od Sappora. Výstavba sportovišť si vyžádala na tehdejší dobu obrovské finanční prostředky. Např. stavbu sjezdových tratí provádělo 12.500 pracovníků a 850 buldozerů za pomoci 8 tun trhavin. Travní semeno pak bylo rozséváno na tratě z helikoptér.

  • Městská sportoviště
    • Makomanai Park
      • Makomanai rychlobruslařský stadion¹ - zahajovací ceremoniál, rychlobruslení
      • Makomanai krytý zimní stadion¹ - lední hokej, krasobruslení, závěrečný ceremoniál
      • Olympijská vesnice¹
      • Tiskové centrum¹
    • Mikaho Indoor Skating Rink¹ - krasobruslení
    • Tsukisamu Indoor Skating Rink¹ - lední hokej
    • Makomanai Běžecký okruh¹ - klasické lyžování
    • Makomanai Biatlonový okruh¹ - biatlon
  • Horská sportoviště
    • Vrch Teine (839 m)¹ - slalomové lyžařské disciplíny, boby, saně
    • Vrch Okurayama² - 90m skokanský můstek
    • Vrch Miyanomori¹ - 70m skokanský můstek
    • Vrch Eniwa (1320 m)¹ - sjezdové lyžařské disciplíny

¹ Nové objekty vystavěné v době příprav na Olympijské hry.

² Existující objekty přestavěné nebo zrekonstruované v době příprav na Olympijské hry.

Olympijský oheň

Olympijský oheň pro Sapporo byl zažehnut v řecké Olympii 28. prosince 1971. O den později byl olympijský oheň letecky dopraven do Japonska na Okinawu. Na Nový rok 1972 byl pak olympijský oheň znovu letecky převezen do Tokia. Zde začala vlastní štafeta s olympijskou pochodní, která se od města Nirasaki rozdělila na dvě části. Jedna probíhala při východním a jedna při západním pobřeží Honšú.

Do Sappora oheň dorazil 29. ledna a následující dne proběhl uvítací a spojovací ceremoniál ohňů z jednotlivých tras na Sněhové festivalu v parku Odotori. 3. února při zahajovacím ceremoniálu dovezla na stadion Makomanai olympijský oheň bruslařka Tsujimaraová, která po obkroužení tří čtvrtin oválu předala pochodeň poslednímu členu štafety - Hideki Takadovi. Tam pak po vyběhnutí 103 schodů zapálil olympijský oheň v srpkovité zlaté míse.

Kalendář soutěží

ÚCÚvodní ceremoniálSoutěžní den disciplíny1Finále disciplínyZCZávěrečný ceremoniál


Únor3.
Čt
4.
5.
So
6.
Ne
7.
Po
8.
Út
9.
St
10.
Čt
11.
12.
So
13.
Ne
Finále
CeremoniályÚCZC
Alpské lyžování1111116
Běh na lyžích11111117
Biatlon112
Boby112
Krasobruslení1 113
Lední hokej11
Rychlobruslení111111118
Saně213
Severská kombinace11
Skoky na lyžích112
Celkem disciplín243623453335
Kumulativní součet26915172024293235

Zúčastněné státy

Mapa zúčastněných zemí

35 zúčastněných států:
     Neúčastní se
     1-9 sportovců
     10-49 sportovců
     50-99 sportovců
     přes 100 sportovců

Olympiády se zúčastnilo 35 zemí ze 4 kontinentů. Nejpočetnější byla výprava Spojených států amerických se 123 sportovci. Naproti tomu po 1 sportovci vyslaly do Sappora Belgie a Maďarsko. Československo reprezentovalo na XI. Zimních olympijských hrách 44 sportovců, z toho 40 mužů a 4 ženy. Při zahajovacím ceremoniálu byl vlajkonošem československé výpravy skokan na lyžích, Jiří Raška.

  • nejmladším sportovcem olympiády byla sovětská krasobruslařka Marina Sanaia (* 7.1.1959).
  • nejstarším sportovcem olympiády byl bobista Spojených států amerických W. Hall (* 12.9.1925).
  • nejvyšším sportovcem her byl švýcarský bobista E. Hubbacher (201 cm).
  • nejnižšími sportovci byli lyžařky H. Takahashi, A. Akasaka z Japonska, Milena Chlumová z Československa a krasobruslařka Linda Connolly z Velké Británie s výškou 150 cm.
  • nejnižší váhu ze sportovců her měla Marina Sanaia (38 kg).
  • největší váhu ze sportovců měl rakouský bobista H. Eichinger (105 kg).

Program her

Program hokejového turnaje je uveden již s ohledem na výsledky kvalifikace, proběhlé ve dnech 3. a 4. února. Zápasy jsou řazeny v daném dni podle časové posloupnosti, ve které probíhaly.

   Zahajovací ceremoniál     Kvalifikace a zápasy ve skupinách     Finále     Závěrečný ceremoniál
Únor 1972
Den3 (Čt)4 (Pá)5 (So)6 (Ne)
Ceremoniály
Běh na lyžích30 km - Muži10 km - Ženy
Biatlon
Boby1 a 2 jízdy - Dvojboby3 a 4 jízdy - Dvojboby
KrasobrusleníPovinné cviky - ŽenyPovinné cviky - ŽenyPovinné cviky - Sport. dv.
Lední hokejČSSR-Japonsko
Švédsko-Jugoslávie
USA-Švýcarsko
SRN-Polsko
Finsko-Norsko
Švédsko-USA
ČSSR-Polsko
SSSR-Finsko
Norsko- Jugoslávie
Švýcarsko-SRN
Rychlobruslení5000 m - Muži500 m - Muži1500 m - Muži
Sáně1 a 2 jízdy - Muži
1 a 2 jízdy - Ženy
3 jízdy - Ženy
Sdružený závodSkoky K70 - JednotlivciBěh 15 km - Jednotlivci
Alpské lyžováníSjezd - Ženy
Skoky na lyžíchStřední můstek (K70)
Den3 (Čt)4 (Pá)5 (So)6 (Ne)
Únor 1972
Den7 (Po)8 (Út)9 (St)10 (Čt)
Ceremoniály
Běh na lyžích15 km - Muži5 km - Ženy50 km - Muži
Biatlon20 km - Muži
Boby
KrasobrusleníVolné jízdy - ŽenyVolné jízdy - Sport. dv.
Povinné cviky - Muži
Povinné cviky - Muži
Lední hokejSSSR-Švédsko
SRN-Jugoslávie
Švýcarsko-Japonsko
ČSSR-USA
Finsko-Polsko
ČSSR-FinskoJugoslávie-Japonsko
Švédsko-Polsko
SRN-Norsko
SSSR-USA
Norsko-Japonsko
SSSR-Polsko
Švýcarsko-Jugoslávie
Finsko-USA
ČSSR-Švédsko
Rychlobruslení10000 m - Muži1500 m - Ženy500 m - Ženy
Sáně3, 4 jízdy – Muži
4 jízdy - Ženy
1, 2 jízda - Dvojice
Sdružený závod
Alpské lyžováníSjezd - MužiObří slalom - ŽenyObří slalom - MužiObří slalom - Muži
Skoky na lyžích
Den7 (Po)8 (Út)9 (St)10 (Čt)
Únor 1972
Den11 (Pá)12 (So)13 (Ne)
Ceremoniály
Běh na lyžích3 x 5 km - Ženy4 x 10 km - Muži
Biatlon4 x 7,5 km - Muži
Boby1 a 2 jízda - Čtyřboby3 a 4 jízda - Čtyřboby
KrasobrusleníVolné jízdy - Muži
Lední hokejŠvýcarsko-Norsko
SRN-Japonsko
Polsko-USA
Švédsko-Finsko
SSSR-ČSSR
Rychlobruslení1000 m - Ženy3000 m - Ženy
Sáně
Sdružený závod
Alpské lyžováníSlalom speciál - ŽenySlalom speciál - MužiSlalom speciál - Muži
Skoky na lyžíchVelký můstek (K90)>
11 (Pá)12 (So)13 (Ne)

Zajímavé momenty

  • Před zahájením olympiády se zdálo, že největším problémem her bude počasí. Např. slavnostní otevření olympijské vesnice doprovázel nepředstavitelný liják a vypadalo to, že olympiáda se bude konat bez přírodního sněhu. Pak se ale počasí umoudřilo a po dobu soutěží byla průměrná teplota −8 °C a výška sněhové pokrývky 88 cm. O tom jak byl termín olympiády přesně vypočítán svědčí i to, že pouhé 4 hodiny po zhasnutí olympijského ohně opět přišel bouřlivý déšť a s ním i prudká obleva, která zlikvidovala celou sněhovou přikrývku.
  • Tři dny před zahájením olympijských her vypukl do té doby zatím největší skandál v osmačtyřicetileté historii zimních olympiád. Čtyřiaosmedesátiletý předseda MOV Avery Brundage se na závěr svého funkčního období rozhodl pokračovat ve svém celoživotním tažení proti profesionalismu i na těchto hrách. Komise MOV pro amatérismus pod vedením Australana Hugh Weira předložila tomuto orgánu seznam zhruba 40 sjezdových lyžařů, o kterých měli nezvratné důkazy o poskytování svého jména pro reklamu. MOV po dlouhém jednání nakonec poměrem hlasů 28:14 odhlasoval vyloučení jediného sportovce – rakouského sjezdaře, mistra světa a velkého favorita Karla Schranze. Rakouská výprava chtěla na protest opustit Sapporo, ale sám Schranz ji přesvědčil, aby zůstala. Poté se rakouský idol vrátil co nejrychleji do Vídně, kde ho manifestačně přivítalo minimálně 100.000 lidí.
  • Podobně dopadli i kanadští hokejisté. Na olympiádu chtěli vyslat tým s několika profesionály ze zámořských soutěží, což zdůvodnili účastí hráčů z východního bloku, tzv. profesionálních amatérů, které platí stát. Pro zamítavý postoj MOV se však nakonec rozhodli olympijských her nezúčastnit. Poprvé v historii zimních olympiád se tak hrál hokejový turnaj bez účasti kanadských hokejistů.
  • Poprvé při zahajovacím aktu mohli pochodovat sportovci z Německé demokratické republiky pod vlastní vlajkou a pod svým přesným názvem.
  • Hrdiny olympijských her se stali nizozemský rychlobruslař Ard Schenk, který vyhrál tři ze čtyř disciplín, když o medaili na 500 m ho připravil pád a sovětská běžkyně na lyžích Galina Kulakovová, která vyhrála obě individuální běžecké disciplíny a poté pomohla jako finišmanka k vítězství i sovětské štafetě. Přitom se do nominace na hry protlačila až na poslední chvíli po dlouhé nemoci.
  • Hrdinkou sjezdového lyžování se stala ani ne 18letá Švýcarka Marie-Therèse Nadigová, která, přestože jí i její trenér předpovídal velkou budoucnost až na příští olympiádě, zvítězila ve sjezdu a obřím slalomu. Dvě zlaté medaile si z her vezl domů také sovětský běžec na lyžích Vjačeslav Veděnin.
  • Ve slalomu mužů došlo k překvapivému vítězství španělského lyžaře Ochoi na úkor velkého favorita, Itala Gustava Thoeniho, který ale získal zlatou medaili v obřím slalomu. Ochoa se tak stal prvním španělským olympijským vítězem v historii zimních olympiád. Dvacet let poté získala jeho sestra Blanca bronz na olympiádě v Albertville, taktéž ve slalomu.
  • Triumfem japonských skokanů skončil závod na středním můstku. První zlato ze zimních olympijských her vybojoval Jukio Kasaja a na stupně vítězů ho doprovodili jeho dva kamarádi z národního týmu.
  • Obrovským překvapením však dopadl závod na velkém můstku, kde ve větrné loterii pomohl nárazový vítr v prvém kole polskému skokanovi Wojciechu Fortunovi ke skoku dlouhému 111 metrů. Sám Fortuna to komentoval slovy: „Prvním skokem jsem dal k.o. soupeřům, druhým ho dám sám sobě.“ Jeho předpověď se málem vyplnila, druhý skok byl dlouhý jen 87,5 metru a málem ho předstihl Švýcar Walter Steiner, který nakonec skončil druhý o pouhou desetinu bodu.
  • Nor Magnar Solberg se stal prvním biatlonistou, který obhájil titul olympijského vítěze z minulé olympiády.
  • V ženském krasobruslení zvítězila díky perfektním povinným jízdám rakouská závodnice Beatrix Schubová, i když ve volných jízdách skončila až sedmá. I tato skutečnost posílila názory, že v krasobruslení je zapotřebí odstranit preferenci povinných cviků. Ještě téhož roku Mezinárodní krasobruslařská federace změnila bodování tak, že obě části se proporčně vyrovnali a do soutěže vstoupil i tzv. krátký program.
  • V Sapporu načala svou sbírku tří zlatých medailí na třech olympiádách po sobě sovětská krasobruslařka Irina Rodninová a vyrovnala se tak legendární norské krasobruslařce Sonje Henieové. Zlato v soutěží sportovních dvojic získala s Alexejem Ulanovem.
  • Jediným prokázaným dopingem na olympiádě bylo zjištění efedrinu u kapitána západoněmecké hokejové reprezentace Aloise Schlodera.
  • Hry v Sapporu byly také posledními hrami, kde se ještě závodilo s celodřevěnými lyžemi.
  • Na těchto olympijských hrách se poprvé v ledním hokeji zároveň nehrálo o titul olympijského šampióna a o tituly mistrů světa a Evropy. Došlo tak v olympijském roce k definitivnímu oddělení těchto turnajů.
  • Po olympijských hrách, těsně před mistrovstvím světa v Praze, odstoupil z funkce kapitána československé hokejové reprezentace Josef Černý. Až po 28 letech prozradil, že se tak rozhodl na protest proti nátlakové akci funkcionářů z vedení olympijské výpravy, kteří si jeho, Jiřího Holíka a Václava Nedomanského pozvali před závěrečným zápasem turnaje se Sovětským svazem na pohovor. Snažili se je přemluvit, aby tento zápas vypustili ve prospěch soupeře, což pozvaní hokejisté odmítli a Sovětský svaz si tak olympijské zlato musel vybojovat vlastními silami, což nakonec také dokázal.

Výsledky

Výsledky podle jednotlivých sportovních odvětví

Prohlédněte si prvních 10 sportovců v následujících sportovních odvětvích (včetně umístění československých reprezentantů):

Počet medailí podle údajů mezinárodního olympijského výboru

     Pořadatelská země (Japonsko)
PořadíZeměZlatoStříbroBronzCelkem
1 Sovětský svaz (URS)85316
2 Německá demokratická republika (GDR)43714
3 Švýcarsko (SUI)43310
4 Nizozemsko (NED)4329
5 Spojené státy americké (USA)3238
6 Západní Německo (FRG)3115
7 Norsko (NOR)25512
8 Itálie (ITA)2215
9 Rakousko (AUT)1225
10 Švédsko (SWE)1124
11 Japonsko (JPN)1113
12 Československo (TCH)1023
13 Polsko (POL)1001
13 Španělsko (ESP)1001
15 Finsko (FIN)0415
16 Francie (FRA)0123
17 Kanada (CAN)0101
Celkem363435105

Nejúspěšnější sportovci na hrách

PosSportovecStátSportovní odvětvíZlatáStříbrnáBronzováCelkem
1-2Galina Kulakovová Sovětský svaz (URS)Běh na lyžích3--3
1-2Ard Schenk Nizozemsko (NED)Rychlobruslení3--3
3Vjačeslav Vedenin Sovětský svaz (URS)Běh na lyžích2-13
4Marie-Therèse Nadigová Švýcarsko (SUI)Alpské lyžování2--2
5Paal Tyldum Norsko (NOR)Běh na lyžích12-3
6-10Dianne Holumová Spojené státy americké (USA)Rychlobruslení11-2
6-10Stien Baasová-Kaiserová Nizozemsko (NED)Rychlobruslení11-2
6-10Alevtina Oljuninová Sovětský svaz (URS)Běh na lyžích11-2
6-10Fjodor Simašev Sovětský svaz (URS)Běh na lyžích11-2
6-10Gustav Thöni Itálie (ITA)Alpské lyžování11-2

Československo na ZOH 1972

Podrobnější informace naleznete v článku Československo na Zimních olympijských hrách 1972.

Literatura

  • Pavol Kršák (1982), Novoveké olympiády - nakladatelství Šport, Bratislava
  • Oldřich Žuman (1973)Olympijské hry 1972 - OLYMPIA, Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings Icon.svg
Small, easyfied version of Olympic Rings black.svg without gaps fo better use downscaled as icon.
Alpine skiing pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Alpine skiing
Cross country skiing pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Cross country skiing
Biathlon pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Biathlon
Bobsleigh pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Bobsleigh
Figure skating pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Figure skating
Ice hockey pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Ice hockey
Speed skating pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Speed Skating
Luge pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Luge
Nordic combined pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Nordic combined
Ski jumping pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Ski jumping
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of South Korea (1949–1984).svg
Flag of South Korea (1949-1984)
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Poland (1927–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Poland (1928–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Japan (1870-1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
TeineInazumiKoen2005-1.jpg
Ski Square in the Teine Inazumi Park. Maeda 1jō 5chōme, Teine Ward, Sapporo, Japan. From the ski square of the Teine Inazumi Park toward southwest. The background is the mountains of Teine. Mount Teine, the highest peak, hides in cloud..
Flag of Greece (1970-1975).svg
Flag of Greece (1970–1975), adopted by the Greek military Junta; Aspect ratio: 7:12
Flag of the Philippines (1936–1985, 1986–1998).svg
Flag of the Philippines in the previous official shade of Cable No. 70077 or National Flag Blue. In use for 60 years, 8 months and 18 days from March 25, 1936, to February 25, 1985 and from February 25, 1986, to February 12, 1998.

Construction sheet approved by the Philippine Heraldry Committee on January 24, 1955.

The exact colors adopted by the Philippine Heraldry Committee in 1955 was as follows:

The red color bearing Cable No. 70180; the blue color, Cable No. 70077; the yellow color, Cable No. 70068; and the white color, Cable No. 70001.
Flag of Liechtenstein (1937–1982).svg
Flag of Liechtenstein 1937—1982.