Zimní olympijské hry 1984

XIV. Zimní olympijské hry hostilo ve dnech 8. až 19. února roku 1984 bosenské město Sarajevo v bývalé Jugoslávii. Olympijských her se zúčastnilo celkem 1272 sportovců (998 mužů a 274 žen) ze 49 zemí světa, bezmála 10 500 dobrovolníků a 7393 akreditovaných novinářů (z toho 5030 sportovních komentátorů).

Byly to první hry pořádané pod vedením Juana Antonia Samaranche.

Dalšími kandidátskými městy byly švédský Göteborg (Falun) a japonské Sapporo.

Byly to první zimní hry konané v zemi s komunistickým režimem a dosud jediné, které pořádalo město s převážně muslimským obyvatelstvem. Olympijský oheň zapálila krasobruslařka Sanda Dubravčićová a zahajovací formuli pronesl předseda prezídia SFRJ Mika Špiljak. Symbolem her byl maskot Vučko (vlk), jehož vytvořil Jože Trobec (* 1948), olympijské medaile vyrobila dílna v Majdanpeku.

Nejúspěšnější sportovkyní sarajevské olympiády byla finská běžkyně na lyžích Marja-Liisa Hämäläinenová, která vyhrála všechny tři individuální závody a přidala bronz ve štafetě. Britští tanečníci Jayne Torvillová a Christopher Dean získali za svůj tanec Bolero dvanáctkrát nejvyšší hodnocení 6,0 (tři za technické provedení a všech devět za umělecký dojem).^[1] Ve slalomu mužů obsadili první dvě místa bratři Phil Mahre a Steve Mahre z USA. Poprvé v historii ZOH vyhrála klasifikaci zemí Německá demokratická republika, hlavně díky rychlobruslařkám, které získaly devět medailí z dvanácti možných. Jure Franko získal v obřím slalomu pro Jugoslávii první medaili ze zimní olympiády.

Poprvé se na olympiádě potkaly výpravy Čínské lidové republiky a Čínské republiky na Tchaj-wanu (pod názvem Chinese Taipei). Prvním zástupcem černé Afriky v historii ZOH se stal senegalský sjezdař Lamine Guèye. V Sarajevu se také poprvé v běhu na lyžích prosadil bruslařský styl, jehož hlavním představitelem byl Gunde Svan.^[2]

Hry byly hodnoceny po organizační stránce jako úspěšné, navzdory hospodářské krizi v tehdejší Jugoslávii a sněhové kalamitě, k níž došlo v průběhu soutěží.^[3] Televizní přenosy z olympiády viděly přes dvě miliardy lidí ve více než stovce zemí.

Olympiádu hostil Stadion Asima Ferhatoviće Hase ve čtvrti Koševo a hala Zetra, sjezdařské soutěže se konaly na svazích pohoří Bjelašnica a Jahorina a klasické disciplíny na Igmanu. Olympijská sportoviště byla vážně poničena v době obléhání Sarajeva, dochází k jejich postupné obnově.^[4]

Zahájení her

Kalendář soutěží

Únor	7. Út	8. St	9. Čt	10. Pá	11. So	12. Ne	13. Po	14. Út	15. St	16. Čt	17. Pá	18. So	19. Ne	Finále
Ceremoniály		ÚC											ZC
Alpské lyžování							1	1		2	1		1	6
Běh na lyžích			1	1		1	1		1	1		1	1	8
Biatlon					1			1			1			3
Boby				●	1						●	1		2
Krasobruslení				●		1	●	1	●	1		1		4
Lední hokej	●		●		●		●		●		●		1	1
Rychlobruslení			1	2		1	1	1	1	1		1		9
Lyžování handicapovaných					1									0
Saně			●	●	●	2			1					3
Severská kombinace					●	1								1
Skoky na lyžích						1						1		3
Celkem disciplín			2	3	2	7	3	4	3	5	2	5	3	39
Kumulativní součet			2	5	7	14	17	21	24	29	31	36	39
Únor	7. Út	8. St	9. Čt	10. Pá	11. So	12. Ne	13. Po	14. Út	15. St	16. Čt	17. Pá	18. So	19. Ne	Finále

Počet medailí podle údajů mezinárodního olympijského výboru

Pořadí	Země	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1	Německá demokratická republika (GDR)	9	9	6	24
2	Sovětský svaz (URS)	6	10	9	25
3	Spojené státy americké (USA)	4	4	0	8
4	Finsko (FIN)	4	3	6	13
5	Švédsko (SWE)	4	2	2	8
6	Norsko (NOR)	3	2	4	9
7	Švýcarsko (SUI)	2	2	1	5
8	Kanada (CAN)	2	1	1	4
8	Západní Německo (FRG)	2	1	1	4
10	Itálie (ITA)	2	0	0	2
11	Velká Británie (GBR)	1	0	0	1
12	Československo (TCH)	0	2	4	6
13	Francie (FRA)	0	1	2	3
14	Japonsko (JPN)	0	1	0	1
14	Jugoslávie (YUG)	0	1	0	1
16	Lichtenštejnsko (LIE)	0	0	2	2
17	Rakousko (AUT)	0	0	1	1
Celkem		39	39	39	117

Československo na ZOH 1984

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zimní olympijské hry 1984 na Wikimedia Commons
• Z historie olympijských her
• Třicet let od Sarajeva
• (anglicky) Oficiální výsledky ZOH 1984 na Olympedia^{[nedostupný zdroj]}