Zimní palác

Zimní palác v Petrohradu
	(c) Alex 'Florstein' Fedorov, CC BY-SA 4.0 Zimní palác v Petrohradu
Účel stavby
	Zimní rezidence ruského cara, po revoluci sídlo ruské vlády
Základní informace
Sloh	vrcholné baroko, rokoko
Architekti	Bartolomeo Francesco Rastrelli, Domenico Trezzini
Výstavba	1711
Přestavba	1754, 1839
Stavebník	Petr Veliký, Alžběta Ruská, Mikuláš II.
Současný majitel	Ruský stát
Poloha
Adresa	Sankt-Petěrburg, Rusko
Souřadnice	59°56′25″ s. š., 30°18′50″ v. d.
Další informace
Kód památky	7810514003
Web	www.hermitagemuseum.org
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů. V roce 1917 dočasně sloužil palác jako sídlo ruské Prozatímní vlády. Útokem na Zimní palác 7. listopadu 1917 začala bolševická Říjnová revoluce.

Dějiny

Zimní palác je dílem významného barokního architekta Rastrelliho a švýcarsko-italského architekta Domenica Trezziniho. První obyvatelkou paláce byla carevna Kateřina Veliká. Palác je v současnosti součástí budov Ermitáže, jednoho z největších světových muzeí.

Po Únorové revoluci roku 1917 a svržení carství se palác stal sídlem nové ruské prozatímní vlády Alexandra Kerenského. Dne 7. listopadu, dle juliánského kalendáře 25. října, přistoupili bolševici vedení Leninem s podporou Petrohradského sovietu ke státnímu převratu. Rudé gardy po znamení výstřely z křižníku Aurory zaútočily na Zimní palác a bez významného odporu se ho zmocnily. Útok na Zimní palác se stal symbolem Říjnové revoluce a vzniku bolševického státu, budoucího Sovětského svazu. Vizuální podoba této události je známa z propagandistického filmu Říjen: Deset dnů, které otřásly světem, který natočili režiséři Sergej Ejzenštejn a Grigorij Alexandrov k desátému výročí roku 1927.