Zinkit

Zinkit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorec(Zn,Mn2+)O
Identifikace
Barvažlutooranžová, červená, červenohnědá
Vzhled krystalupyramidální
Soustavašesterečná
Tvrdost4
Leskdiamantový
Štěpnostdokonalá
Index lomunω = 2,013
nε = 2,029
Vrypžlutooranžový
Hustota5,64-5,68 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv kyselinách
Ostatnínetaví se

Zinkit (Haidinger, 1845), chemický vzorec (Zn,Mn2+)O (oxid zinečnatý s obsahem cca 6 % Mn), je šesterečný minerál nazývaný dle jeho chemického složení.

Původ

  • metamorfní - primární minerál v metamorfovaném ložisku zinku (New Jersey, USA)
  • druhotný - vzniklý oxidací jiných minerálů v ložiscích zinkových rud
  • vulkanický - produkt vulkanické činnosti

Morfologie

Vzácně se vyskytující hemimorfní krystaly mají tvar pyramidy. Obvykle lístkovité, zrnité nebo celistvé agregáty. Dvojčatí podle {0001}.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4, křehký, hustota 5,64-5,68 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {1010}, částečná podle {0001}, lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: žlutooranžová, červená, červenohnědá. Lesk diamantový, polokovový, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp žlutooranžový.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Zn 73,25 %, Mn 6,84 %, O 19,91 %, běžně příměsi Fe. Rozpouští se v kyselinách, před dmuchavkou se netaví.

Podobné minerály

Parageneze

Získávání

Zinkit se dnes k průmyslovým účelům netěží.

Využití

(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Syntetický krystal zinkitu

Vzácné krystaly trvale vzbuzují pozornost sběratelů. Krystaly mohou být vytvořeny také uměle jako vedlejší produkt tavení zinku. Syntetické krystaly mohou být bezbarvé nebo v odstínech tmavě červené, oranžové, žluté až světle zelené.

Naleziště

Vzácně se vyskytující minerál.

  • Česko – Kutná Hora – staré struskové haldy v údolí říčky Vrchlice
  • Slovensko – v okolí Smolníku v Košickém kraji
  • Německo – Sasko – Schneeberg
  • USA – světový význam měla dnes již vydobytá ložiska zinkitu ve Franklinu a Sterlinu Hillu v New Jersey (USA), kde byl minerál doprovázen bílým nebo růžovým kalcitem, zeleným willemitem, šedým tefroitem a černým franklinitem.
  • a další.

Odkazy

Literatura

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 504–506.
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Ilustrace František Rejl; Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. S. 246. 
  • Minerály a drahokamy : Vyhledávání, určování a sběr minerálů a drahokamů. Příprava vydání Miroslava Procházková; překlad Pavel Povondra; Obálku navrhla Jana Šťastná. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k.s., 2001. 224 s. (Velký průvodce přírodou). ISBN 80-242-0696-X. Kapitola Oxidy a hydroxidy, s. 71. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zincite-252651.jpg
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Zincite
Locality: Poland (Locality at mindat.org)
Size: 11.7 x 10.7 x 7.5 cm.
SYNTHETIC: Examples of this material first made it to Tucson in the late 1980s. Exciting new material (at high prices that would make you shiver) gave way to the realization that these were in fact formed in mine fires and were not natural. Later, somebody replicated the process in the lab and now synthetic zincite like this is grown for decorative use and collectibles as they are so beautiful. Nevertheless, this is a dramatic specimen of (synthetic) zincite, with sparkling, glassy and gemmy, multihued-yellow-green crystals reaching 4 cm in length. Weighs 1056 grams.
Zincite 300-4-FS.jpeg
Autor: Parent Géry, Licence: CC BY-SA 3.0
crystals of zincite : Olawa (Oława), Lower Silesia, Poland