Zirl

Zirl
Zirl od severovýchodu
znak
Poloha
Souřadnice	47°16′24″ s. š., 11°14′29″ v. d.
Nadmořská výška	622 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Tyrolsko
Okres	Innsbruck-venkov
Zirl
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	57,2 km²
Počet obyvatel	8 110 (2020)[1]
Hustota zalidnění	141,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Thomas Öfner
Oficiální web	www.mg.zirl.at
E-mail	marktgemeinde@zirl.gv.at
Telefonní předvolba	05238
PSČ	6170
Označení vozidel	IL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zirl je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov, v soudním okrese Telfs. Leží v údolí nad řekou Inn a ve skalách propojených šesti mosty, v masivu severních Alp. Do katastru obce patří také Hochzirl, Martinswand, Ehnbachklamm a 2 637 metrů vysoký Klein Solstein.

K 1. lednu 2021 zde žilo 8 197 obyvatel.

Historie

Obcí procházela římská cesta Via Raetia, která spojovala římskou provincii Raetia z Augsburgu přes Brennerský průsmyk v Alpách, Brixen a Trident se severní Itálií a končila ve Veroně. V 1. století n. l. zde byl zřízen vojenský tábor a na plošině v 30 metrech nad řekou Inn založeno římské opevněné sídlo Castell Teriolis, proměněné ve středověku na Martinsberg s hradem Martinsbühelem, jeskyní a kaplí sv. Martina.^[2] Křesťané zde měli již roku 570 římského biskupa Martina, všechny historické chrámy však zničily požáry obce, kterých bylo osm.

V roce 1363 sídlo zdědila arcivévodkyně Markéta Pyskatá, po ní je vlastnili Habsburkové, císař Maxmilián I. zde měl lovecký hrad. Dále jej užívali arcivévodové štýrští. V 19. století sídlo získala církev. V roce 1743 připadl Zirl Bavorům, kurfiřt Max Emanuel dal vystavět šance.^[3]

Železnice byla do Zirlu přivedena v letech 1910–1912 po proražení tunelů a vybudování dvou železničních mostů. K 1.1.1984 byl Zirl povýšen na trhovou obec. Stoupající počet obyvatel dosvědčuje oblibu klidné rezidenční čtvrti. Obyvatelstvo se tradičně věnuje zemědělství, mj. vinařství, a službám v turistickému ruchu.

Kultura a památky

• Martinsbühel – opevněné sídlo na Martinsbergu, s kaplí sv. Martina
• Zřícenina hradu Fragenstein s obytnou věží ze 14. století; hrad založen roku 1209, a vypálen roku 1703 ve válce o španělské dědictví, je v soukromém majetku.
• Farní kostel sv. Kříže, novorománský z let 1850–1860, fresky a zařízení novogotické
• Filiální kostel Bolestné Panny Marie, s kalvárií; v letech 1803–1805 postaven na skále na základech barokní kaple; vedou k němu výklenkové kaple
• Kaple sv. Pankráce raně středověkého původu, dvakrát přestavěná
• Morová kaple sv. Šebestiána z roku 1634
• Kamenný římský most o dvou pilířích a 1 oblouku, antická stavba z roku 45 př. n. l.
• Barokní kašna se sochou sv. Floriána
• Garberhaus – tyrolský lidový dům ze 17. století
• Pomník obětem první světové války
• Heimatmuseum

Poloha

Zirl se nachází na jihozápadním konci pohoří Karwendel asi 10 km západně od Innsbrucku v údolí řeky Inn (Inntal) na jihovýchodním úpatí hory Zirler Berg (1057 m n. m.). Leží na severním břehu řeky Inn na náplavovém kuželu potoků Ehnbach a Schloßbach.^[4]

Obec má rozlohu 57,2 km². Z toho 61 % tvoří lesy, tři procenta alpské louky a čtyři procenta zemědělská půda. Z celkové rozlohy je 11 % území obydleno.^[5]

Zirl sousedí s obcemi Innsbruck, Inzing, Kematen in Tirol, Pettnau, Ranggen, Reith bei Seefeld, Scharnitz, Seefeld in Tirol, Unterperfuss, Völs.^[6]

Znak

Blason: V děleném štítě se vpravo na bílém pozadí láme vpřed červená vinná réva, vlevo na červeném pozadí bílé ovčí nůžky.^[7]

Obecní znak, udělený v roce 1947, připomíná vinnou révu, o níž je první zmínka z roku 1335 a která je pro Severní Tyrolsko neobvyklá. Ovčí nůžky pocházejí z pečeti pánů z Fragenštejna, kteří sídlili na hradě Fragenštejn.^[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirl na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zirl na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky obce Archivováno 3. 4. 2022 na Wayback Machine.
• http://geschichte-tirol.com/orte/nordtirol/bezirk-innsbruck-land/140-zirl.html