Zirl

Zirl
Zirl od severovýchodu
Zirl od severovýchodu
Zirl – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška622 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresInnsbruck-venkov
Zirl
Zirl
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha57,2 km²
Počet obyvatel8 110 (2020)[1]
Hustota zalidnění141,7 obyv./km²
Správa
StarostaThomas Öfner
Oficiální webwww.mg.zirl.at
E-mailmarktgemeinde@zirl.gv.at
Telefonní předvolba05238
PSČ6170
Označení vozidelIL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zirl je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov, v soudním okrese Telfs. Leží v údolí nad řekou Inn a ve skalách propojených šesti mosty, v masivu severních Alp. Do katastru obce patří také Hochzirl, Martinswand, Ehnbachklamm a 2 637 metrů vysoký Klein Solstein.

K 1. lednu 2021 zde žilo 8 197 obyvatel.

Historie

Martinsbühel kolem roku 1700, rytina Johanna Stridbecka
Martinsbühel, goticko-renesanční stavba na římských základech
Zřícenina hradu Fragenstein

Obcí procházela římská cesta Via Raetia, která spojovala římskou provincii Raetia z Augsburgu přes Brennerský průsmyk v Alpách, Brixen a Trident se severní Itálií a končila ve Veroně. V 1. století n. l. zde byl zřízen vojenský tábor a na plošině v 30 metrech nad řekou Inn založeno římské opevněné sídlo Castell Teriolis, proměněné ve středověku na Martinsberg s hradem Martinsbühelem, jeskyní a kaplí sv. Martina.[2] Křesťané zde měli již roku 570 římského biskupa Martina, všechny historické chrámy však zničily požáry obce, kterých bylo osm.

V roce 1363 sídlo zdědila arcivévodkyně Markéta Pyskatá, po ní je vlastnili Habsburkové, císař Maxmilián I. zde měl lovecký hrad. Dále jej užívali arcivévodové štýrští. V 19. století sídlo získala církev. V roce 1743 připadl Zirl Bavorům, kurfiřt Max Emanuel dal vystavět šance.[3]

Železnice byla do Zirlu přivedena v letech 1910–1912 po proražení tunelů a vybudování dvou železničních mostů. K 1.1.1984 byl Zirl povýšen na trhovou obec. Stoupající počet obyvatel dosvědčuje oblibu klidné rezidenční čtvrti. Obyvatelstvo se tradičně věnuje zemědělství, mj. vinařství, a službám v turistickému ruchu.

Kultura a památky

  • Martinsbühel – opevněné sídlo na Martinsbergu, s kaplí sv. Martina
  • Zřícenina hradu Fragenstein s obytnou věží ze 14. století; hrad založen roku 1209, a vypálen roku 1703 ve válce o španělské dědictví, je v soukromém majetku.
  • Farní kostel sv. Kříže, novorománský z let 1850–1860, fresky a zařízení novogotické
  • Filiální kostel Bolestné Panny Marie, s kalvárií; v letech 1803–1805 postaven na skále na základech barokní kaple; vedou k němu výklenkové kaple
  • Kaple sv. Pankráce raně středověkého původu, dvakrát přestavěná
  • Morová kaple sv. Šebestiána z roku 1634
  • Kamenný římský most o dvou pilířích a 1 oblouku, antická stavba z roku 45 př. n. l.
  • Barokní kašna se sochou sv. Floriána
  • Garberhaus – tyrolský lidový dům ze 17. století
  • Pomník obětem první světové války
  • Heimatmuseum

Poloha

Zirl se nachází na jihozápadním konci pohoří Karwendel asi 10 km západně od Innsbrucku v údolí řeky Inn (Inntal) na jihovýchodním úpatí hory Zirler Berg (1057 m n. m.). Leží na severním břehu řeky Inn na náplavovém kuželu potoků Ehnbach a Schloßbach.[4]

Obec má rozlohu 57,2 km². Z toho 61 % tvoří lesy, tři procenta alpské louky a čtyři procenta zemědělská půda. Z celkové rozlohy je 11 % území obydleno.[5]

Zirl sousedí s obcemi Innsbruck, Inzing, Kematen in Tirol, Pettnau, Ranggen, Reith bei Seefeld, Scharnitz, Seefeld in Tirol, Unterperfuss, Völs.[6]

Znak

Blason: V děleném štítě se vpravo na bílém pozadí láme vpřed červená vinná réva, vlevo na červeném pozadí bílé ovčí nůžky.[7]

Obecní znak, udělený v roce 1947, připomíná vinnou révu, o níž je první zmínka z roku 1335 a která je pro Severní Tyrolsko neobvyklá. Ovčí nůžky pocházejí z pečeti pánů z Fragenštejna, kteří sídlili na hradě Fragenštejn.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirl na německé Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR:, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. Innsbruck: Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum, 2009. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 797028329 S. 46–47. 
  3. Dějiny severního Tyrolska_Zirl
  4. FLÖSS, Benjamin. Zirl in Wort und Bild. Innsbruck: Steiger Verlag, 1983. ISBN 3-85423-021-4. 
  5. Fläche und Flächennutzung bzw. Bevölkerungsdichte. www.statistik.at [online]. Statistik Austria [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  6. Zirl. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. Tirol Atlas [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  7. Tiroler Wappen: Zirl. wappen.tiroler-landesmuseen.at [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  8. WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 29. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Austria location map.svg
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria

Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:

  • N: 49.2° N
  • S: 46.3° N
  • W: 9.4° E
  • E: 17.2° E
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Martinsbühel-1.jpg
Autor: luckyprof, Licence: CC BY-SA 3.0
Burg Martinsbühel
Zirl.01.vm.jpg
Autor: Veit Mueller, Licence: CC BY-SA 3.0
Zirl, Tyrol, Austria
Begebenheiten im Tyrol 00009 Ihntal.jpg

Curioses Staats und Kriegs Theatrum Dermahliger Begebenheiten im Tyrol : durch Unterschiedliche Geographische, Hydrographische, Topographische, Chronologische, Genealogische, Historische &c. Carten, Abrisse, und Tabellen Erlaeutert, Augspurg : Stridbeck, [ca. 1700]

Ihntal
Zirlfragenstein.JPG
Autor: Rappelling (talk), Licence: CC BY-SA 3.0 at
Burgruine Fragenstein, Zirl. Rechts hinten die Saile.