Zjevení Panny Marie v Laus

Sochy Panny Marie a Benedikta Rencurelová u místa zjevení

Zjevení Panny Marie v Laus je označení pro křesťanský fenomén, který započal roku 1664. Vizionářce Benediktě Rencurelové (Benoîte Rencurel) se opakovaně zjevovala Panna Maria s výzvou k modlitbě za hříšníky v rozmezí let 1664-1718. Události byly od počátku sledovány církevními i státními orgány. Církevní schválení událostí v Laus probíhalo postupně, dokončeno bylo v roce 2008[1] a slavnostně oznámeno gapským biskupem Mons. di Falcem.[2] V Laus se ve 21. století nachází poutní místo Svatyně Panny Marie z Laus. Na místě se odehrálo několik náhlých uzdravení a obrácení se na víru.[3][4]

Popis událostí

Saint-Étienne-le-Laus[p 1] se nachází v hornatém terénu v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur a v obci žije necelých 300 obyvatel. V průběhu 17. století[p 2] se místní obyvatelstvo živilo zejména pastvou dobytka. V okolních kopcích, nedaleko Laus je pásla i Benedikta Rencurelová.

Benedikta pásla ovce u obce Saint-Étienne d'Avançon. Od května 1664 se jí na pastvinách[p 3] po dobu čtyř měsíců každý den zjevovala Panna Maria, která se jí představila jako Útočiště hříšníků, tedy že je přímluvkyní pro ty, kteří zhřešili a litují svých činů.[2] Žádala o modlitby za hříšníky. V roce 1673 se Benediktě zjevil ukřižovaný Ježíš Kristus. Zjevení pak dále pokračovala až do Benediktiny smrti. Od doby prvního zjevení Krista až do smrti měla Benedikta stigmata.[5] Při setkání s Benediktou se děly události náhlých uzdravení a náboženských konverzí.[6] V historickém kontextu měla zjevení přimět odpadlé věřící, kteří uvěřili jansenistické herezi. V aktuálním kontextu se jedná o poutní místo, kde prosícím duším přislíbila Panna Maria možnosti uzdravení nemoci nebo nalezení víry.[4]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Saint-Étienne d'Avançon byl v roce 1914 přejmenován na Saint-Étienne-le-Laus.
  2. Ve Francii je 17. století nazývání jako Velké století.
  3. Na pastvinách v provincii Dauphiné (nacházející se v současném departementu Hautes-Alpes). Po smrti otce v roce 1654 musela pracovat jako pastýřka, od roku 1659 dokonce pro dva majitele stád současně.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apparitions mariales du Laus na francouzské Wikipedii.

  1. Kolik mariánských zjevení uznala církev? [online]. radiovaticana.cz [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  2. a b Petite vie de Benoîte Rencurel [online]. croire.la-croix.com [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. Our Lady of Laus Refuge of Sinners [online]. catholictradition.org [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Our Lady of Laus Refuge of Sinners France 1664-1718 [online]. piercedhearts.org [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Lessons From Our Lady of the Good Encounter [online]. tfp.org [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Církev uznala zjevení Panny Marie ze 17. století [online]. cirkev.cz [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Notre-dame-du-Laus (basilique - 2).JPG
Autor: AntonyB, Licence: CC BY-SA 3.0
Photo prise à Notre-Dame-du-Laus
Nd-du-laus-puy-maurel.JPG
Autor: Etienne Baudon, Licence: CC BY-SA 4.0
Notre-Dame du Laus vu du puy Maurel
Benoîte Rencurel.jpg
Autor: AntonyB, Licence: CC BY-SA 3.0
Benoîte Rencurel, témoin d'une apparition mariale. Tableau exposé au sanctuaire Notre-Dame du Laus.
Notre-Dame du Laus (Pindreau - 2).JPG
Autor: moi-même, Licence: GFDL

Photos prises à Notre-Dame du Laus

Vierge Marie et Benoite Rencurel