Zlín Z-50

Zlín Z-50
Zlín Z-50 Flying Bulls
Zlín Z-50 Flying Bulls
Určenísportovní, akrobatický a cvičný letoun
VýrobceMoravan Otrokovice
První let18. července 1975
UživatelČSSR
Maďarsko, Německo, Rumunsko, Španělsko, Spojené království
Výroba1975 - 1994
Vyrobeno kusů80 (83?)
VariantyL, LA, LS, M, LE, LX
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlín Z-50 je československý, resp. český speciální akrobatický letoun. Jedná se o celokovový dolnoplošník s pevným podvozkem, první sériově vyráběný speciální akrobatický letoun na světě.

Vývoj

O vývoji nového akrobatického letounu bylo rozhodnuto v n. p. Moravan v Otrokovicích na podzim roku 1973 s cílem prosadit jej sportovně na 8. mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kyjevě.

Projekt byl připraven pod vedením Ing. Jana Mikuly a bylo k němu přistupováno velmi odborně. Již samotnému projektu předcházela anketa mezi leteckými akrobaty i odborníky v různých oblastech a díky ní byly nastaveny základní požadavky kladené na nový stroj. Při návrhu poté byla poprvé v Československu u této kategorie letadel vypracována matematická optimalizace. Jedním z požadavků bylo použití dostatečně výkonného motoru, který ovšem v tehdejším „východním bloku“ nebyl k dispozici. Byl tedy zvolen americký motor Avco Lycoming AIO-540 D4B5 o výkonu 191 kW (260 k). Kvůli úspoře hmotnosti (a také únavové životnosti) bylo použito průběžné křídlo.

Projekční práce, konstrukce a výroba prvního prototypu trvaly rekordně krátkou dobu a již 28. června 1975 proběhlo první vážení a první kontrola vypočtených předpokladů. Dne 30. června 1975 byla poté uskutečněna první motorová zkouška prototypu a 18. července 1975 první vzlet (OK-070, výrobní číslo 0001, pilot Vlastimil Berg).

Sériová výroba začala v roce 1976 po úspěšné premiéře na MS v Kyjevě, kde Ivan Tuček skončil na třetím místě.

Světové sportovní úspěchy

  • 1976 - 3. místo na 8. MS v letecké akrobacii, Kyjev (SSSR) - pilot Ivan Tuček
  • 1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ivan Tuček
  • 1978 - 3. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ing. Pospíšil
  • 1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - družstvo
  • 1982 - 3. místo na 11. MS v letecké akrobacii, Spitzerberg (Rakousko) - pilot Manfred Strössenreuther (Německo)
  • 1984 - 1. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Petr Jirmus
  • 1984 - 2. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Manfred Strössenreuther
  • 1986 - 1. místo na 13. MS v letecké akrobacii, South Cerney (Spojené království) - pilot Petr Jirmus
  • 1995 - 1. místo v kategorii Advanced (s omezeným výkonem) na MS v letecké akrobacii, Kapské Město (Jihoafrická republika) - pilot Martin Stáhalík

Další vítězství získal Zlín Z-50 i na mistrovstvích Evropy a Československa a dodnes je používán některými sólovými akrobatickými piloty i skupinami (například čeští Flying Bulls nebo polští Żelaźni).

Varianty

Česká akrobatická skupina Flying Bulls
Flying Bulls - Radka Máchová
Polská akrobatická skupina Żelaźni
Zlín Z-50M OK-TRM Aeroklubu ČR

Z-50L

  • První sériová verze z roku 1977 s motorem Lycoming AEIO-540-D4B5 a třílistou vrtulí Hoffmann HO-V123K-F/200AH. Zlín Z-50L byl certifikován v ČSSR Státní leteckou inspekcí pod číslem 77-01 dne 12. 10. 1977. Postaveno 25 ks, přičemž ve výrobním závodě bylo 19 ks následně přestavěno na verzi LA a další 3 na verzi LS.

Z-50LA

  • Verze vyráběná od roku 1980 s upravenou olejovou instalací regulace otáček vrtule (aby nedocházelo k přetáčení motoru). Z-50LA byl certifikován dodatkem č. 1 k č. 77-01 dne 25. 11. 1980. Postaveno 5 kusů.

Z-50LS

  • Verze vyráběná od roku 1982 (prototyp zalétán 29(19?). 6. 1981) s výkonnějším motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D a vrtulí Hoffmann HO-V123K-V/200 AH. Z-50LS byl certifikován dodatkem č. 2 k č. 77-01 dne 10. 5. 1982. Postaveno 35 ks, kdy jeden byl před uvedením do provozu přestavěn na verzi M a poté spět na verzi LS (vč.0054) a další dva byly přestavěny na verzi LX (vč. 0063 a 0067). Technickou zajímavostí je úprava 4 ks dodaných do Maďarska (vč.0033, 0038, 0050 a 0056), kdy byly ve výrobním závodě instalovány přídavné nádrže do kořene křídel (obdobně jak je tomu u verze LX), které mají objem 2x 30 litrů a oproti verzi LX nemají palivoměry. Minimálně z jednoho letadla (v.č.:0056) byly následně opět vyjmuty.

Z-50M

  • Verze vyráběná od roku 1989 (prototyp 0053, OK-080, zalétal 25. 4. 1988 tovární pilot Vladimír Peroutka) s motorem Avia M-137AZ (LOM M-137AZ) a dvoulistou vrtulí Avia V-503A, určená především jako náhrada dosluhujících akrobatických letadel Zlín Z-526AFS Akrobat Speciál. Z-50M byl certifikován dodatkem č. 3 k č. 77-01 dne 28. 2. 1989. Postaveno 6 kusů.

Z-50LE

  • Verze z roku 1990 (prototyp zalétán 16. 3. 1990) s upraveným okrajovým obloukem křídla a sníženou hmotností. Postaveny kusy přestavbou z uskladněných draků Z-50LS (vč.0051 a 0052). Výrobní číslo 0052 bylo následně modifikací křídla a doplněním agregárů znovu přestavěno na verzi LS.

Z-50LX

  • Verze z roku 1991 s motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D, namontovaným vyvíječem kouře (smoke-system) a přidanými palivovými nádržemi v křídlech (2 × 42 litrů). Postaveno 9 kusů, z čehož 2 ks byly přestavěny zpět na Z-50LS (vč.0070 a 0075).

Specifikace

Zlín Z-50L.svg

Technické údaje

  • Posádka: 1 pilot
  • Rozpětí: 8,58 m
  • Plocha křídla: 12,5 m²
  • Plošné zatížení: 58,4 kg/m²
  • Délka: 6,62 m
  • Výška: 1,985 m
  • Prázdná hmotnost:
    • Z-50L: 570 kg
    • Z-50LS: 600 kg
  • Max. vzletová hmotnost :
    • Z-50L: 720 kg
    • Z-50LS: 760 kg
    • Z-50M: 780 kg
  • Pohonná jednotka:
    • Z-50L: 1x Lycoming AEIO-540-D4B5 - 260 k (191 kW)
    • Z-50LS: 1x Lycoming AEIO-540-L1B5D - 300 k (221 kW)
    • Z-50M: 1x Avia M-137AZ - 180 k (132 kW)
  • Objem hlavní nádrže: 60 l

Výkony

  • Cestovní rychlost: 240 km/h
  • Maximální rychlost:
    • Z-50L: 290 km/h
    • Z-50LS: 308 km/h
  • Dolet:
    • Z-50L: 180 km (640 km s odnímatelnými nádržemi na vřetenech)
    • Z-50LS: 170 km
  • Dostup:
    • Z-50L: 7000 m
    • Z-50LS: 8000 m
  • Stoupavost: 15 m/s
  • Násobky:
    • Z-50L: +9g až -6g
    • Z-50LS: +8g až -6g (A), +3,8g až -1,5g (N)

Vyrobená letadla

Výrobní čísloRok výrobyPůvodní verzeAktuální verzePoslední známá imatrikulaceFoto/zdrojPoznámka
00011975LLSOK-070 ČeskoTovární imatrikulace OK-070, zachráněn před sešrotováním panem Kozlem a je součástí jeho soukromé sbírky.
00021975LLAOK-PAJ Česko[1]Dříve OK-072, OK-FSA, OK-IRK, D-EFHJ (Německo). Do roku 2019 jako I-HANS v Itálii. Prodán zpět do ČR a provozován na letišti Luhačovice s imatrikulací D-ETHZ. 31. 5. 2021 opět zapsán do českého leteckého rejstříku.
00031975LL-Třetí prototyp, určen k pozemním únavovým zkouškám ve VZLÚ.
00041976LLAN6660B USA[2]dříve OK-GZA a OK-GRA, katastrofa 20. 12. 1995 [3]
00051976LLSBrazílie[4]Kalifornie, dříve OK-GZB a OK-GRB [5] , N6660C, 10/2013 exportován do Brazílie [6] [7]
00061976LLAN777YZ USA[8]Texas, dříve OK-GRC
00071976LLOK-GZD Česko[9]Stroj zničen 8.10.1976 při natáčení propagačního filmu, zalétávací pilot Petr Šupák zahynul
0008LLASP-AUA Polsko[10]Żelaźni
0009LLASP-AUB Polsko[11]ex-Żelaźni, dnes Muzeum Lotnictwa Polskiego, Krakow
00101977LLAOK-HRE Česko[12]dříve OK-HZE. Těžce poškozen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0017 (OK-IRG). Nepoškozený zbytek letounu použit jako základ pro letoun vystavený v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
00111977LLAI-DRAW Itálie[13]dříve OK-HZD a OK-HRD. Letoun zničen 30.03.2019 [14]
00121977LLAN50ZL USA[15]Washington, dříve YR-ZAT (Rumunsko)
00131977LLAZS-WSZ Jihoafrická republika[16]dříve YR-ZAU
0014LLSZS-VAR Jihoafrická republika[17]dříve D-EINX, ZS-MDF (Jihoafrická republika), ZS-WCG, Letoun zničen při havárii 6. 10. 2017 [18]
0015LLAYR-ZAV Rumunsko[19]Vystaven před letištěm Strejnic (Plojesti).
00161978LLAOK-IRF Česko[20]Vystaven v NTM Praha
0017LLSOK-IRG Česko[21]zničen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0010 (OK-HRE). Nepoškozené části (křidélka a kryty motoru) použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
00181978LLOK-IRH Česko[22]Havárie 28.5.1981, pilotka přežila s těžkými popáleninami, stroj byl (téměř) zničen a vymazán z rejstříku 1984. Ocasní plochy použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG.
00191978LLAOK-IRI Česko[23]zničen na letišti Hosín při tréninkovém letu před Mistrovstvím Evropy 1985
00201978LLSOK-IRJ Česko[24]Zničen - oběť hurikánu Danny v červenci 1997 po MS Advanced v Lawrence, Kansas, USA
0021LLAEC-DLU Španělskozřejmě již neexistuje
00221980LLAOM-EWA Slovensko[25]dříve EC-DLV
0023LLAEC-DLX Španělsko[26]
0024LLAEC-DLY Španělsko[27]katastrofa 8.4.1984 na letišti Teneriffe sever.
00251981LLABrazíliedříve EC-DLZ (Španělsko), G-ZSOL (Velká Británie), N50ZA (USA), 8/2012 exportován do Brazílie [28]
00261981LALAD-EAWN Německo[29]dříve HA-SIA [30] (Maďarsko). Letoun zničen při havárii v roce 1997 [31].
00271981LALAD-ENMM Německo[32]dříve HA-SIB [33] (Maďarsko), aktuálně hangárován v LKSN [34]
00281981LALALV-X332 Argentina[35]dříve HA-SIC [36] , D-EINX, ZS-WCG, PT-ZLI
00291981LALAZS-MBL Jihoafrická republika[37]dříve HA-SID
00301982LALAN666SH USA[38]dříve HA-SIE, ZS-MBW
00311984LSLSZU-ZLN Jihoafrická republika[39]dříve D-EMUJ, EC-FXG, N69MP, 2006 export do JAR
0032LSLSSP-AUC Polsko[40]Żelaźni
0033LSLSHA-SIF Maďarsko[41]
00341985LSLSYR-ZAX Rumunsko[42]Rumunský aeroklub. V roce 2013 generální oprava u ZLIN Aircraft v Otrokovicích. [43]
0035LSLSSP-AUD Polsko[44]Żelaźni
00361985LSLSYR-ZAY Rumunsko[45]Rumunský aeroklub. V roce 2013 generální oprava u ZLIN Aircraft v Otrokovicích. [46]
0037LSLSYR-ZAZ Rumunsko
00381986LSLSN50MX USA[47]Pennsylvania, dříve HA-SIG [48]
0039LSLSYR-ZNA RumunskoPravděpodobně uskladněn na letišti Craiova [49]
00401985LSLSD-EHWH Německo[50]dříve OK-PRH
00411985LSLSZS-WWJ Jihoafrická republika[51]dříve OK-PRK
00421985LSLSZS-WWK Jihoafrická republika[52]dříve OK-PRL [53]
0043LSLSYR-ZNB RumunskoPravděpodobně uskladněn na letišti Craiova [54]
00441988LSLSEC-LGS Španělsko[55]Ex LZ-551 [56]
00451988LSLSZS-OKZ Jihoafrická republika[57]Ex LZ-552 [58]
00461986LSLSN300ZL USA[59]dříve OK-RRC, N300ZL Arizona - registrace v US rejstříku k 16.3. 2019 zrušena [60]
00471986LSLS?[61]Vymazán z rejstříku ÚCL, vlastní Zlín-Avion. Dříve OK-RRD (Aeroklub ČR)
00481988LSLSN50VJ USA[62]Ex LZ-553 [63], nyní Delaware
00491988LSLSLZ-554 Bulharsko13.6.2009 prodáván [64] Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine
00501989LSLSHA-SIH Maďarsko[65]
00511986LSLEN250LE USA[66]Tennessee. Vyrobena jako Z 50LS OK-SRH a drak hned uskladněn v Moravské Třebové.V roce 1989 přestavěna na Z 50 LE OK-078, OK-VZA, OM-VZA, 11/2012 vymazán z US rejstříku [67]
00521986LSLSOK-FAI Česko[68]Vyrobena jako Z 50LS OK-SRI a drak hned uskladněn v Moravské Třebové. Přestavěna v roce 1989 na Z 50 LE OK-072, OK-VZB. Následně znovu přestavěn na Z 50 LS. Aeroklub ČR
00531988MMOK-TRM Česko[69]Aeroklub ČR, dříve OK-080,OK-076,OK-TRM, OM-TRM
00541990LSLSOK-XRE Česko[70]Majitelem je HST TechnoLogic s.r.o., základna je LKVR, dříve OK-TRN, I-SHOW, D-EREB [71][nedostupný zdroj]
00551988LSLSSP-TRO Polsko[72]Dříve OK-TRO
00561991LSLSOK-WRK Česko[73]Dříve HA-SIJ Maďarsko. 3.10.2018 zapsán do českého leteckého rejstříku jako OK-WRK [74]
00571988LSLSD-EWTA Německo[75]dříve DDR-WTA, zničen při katastrofě 1992 [76]
00581988LSLSD-EWTB Německo[77]dříve DDR-WTB, zničen při katastrofě 1998 [78]
00591988MMOK-TRP Česko[79]Zakoupen do sbírek VHU a vystaven v Muzeu ve Kbelích [80]
00601988MMOK-TRQ Česko[81]Aeroklub ČR - Letadlo zapůjčeno do Muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi [82]
00611990LSLSZU-AAU Jihoafrická republika[83]dříve OK-VRG, havárie 21. 2. 2009 [84]
00621991LSLSZU-APJ Jihoafrická republika[85]dříve OK-VRH, ZS-AAU
00631991LSLXN250LS USA[86]Washington, dříve OK-WRI (Devils of UNIMAX) [87]
00641991LSLSD-EWPB Německo[88]dříve OK-WRJ (Devils of UNIMAX) [89]
00651991LSLSD-EZHN Německo[90]dříve OK-WRK (Devils of UNIMAX) [91], nyní se nachází v ČR, hangárován na letišti Plzeň-Líně
00661991LSLSN50XS USA[92]dříve OK-WRL (Devils of UNIMAX) [93], D-EWRK
00671991LSLXBrazílie[94]dříve OK-WRM (Devils of UNIMAX - záložní stroj), N50LX, 2/2011 prodán do Brazílie [95]
00681991LXLXOK-VIC Česko[96]První stroj verze LX postavený podle požadavků Victora Normana, dříve G-MATE
00691995LXLXD-ESHG Německo[97]dříve OM-ARD, OK-SHG, jejím majitelem je Jiří Pospíšil a létá s ní na letišti Rakovník
00701992LXLSZK-ZSO Nový Zéland[98]dříve OK-WRN, SE-KMY (Švédsko), OK-XRG
00711992LXLXOK-XRA Česko[99]Letoun poškozen 1.11.2014 v LKCR [100]; 10/2017 na prodej bez motoru a vrtule [101] Celková GO v roce 2020, letoun mj. obdržel nové zbarvení a opět uveden do provozu.
00721992LXLXOK-XRB Česko[102]ex Flying Bulls Aerobatics Team
00731992LXLXOK-XRC Česko[103]Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [104], opraven a prodán do soukromých rukou, hangárován je v LKMB (11/2016)
00741992LXLXSP-AUE Polsko[105]ex OK-XRD, Flying Bulls. Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [106]. 04/2016 prodán do Polska na letiště Kobylnica. Nyní akrobatická skupina Żelaźni. [107]
00751996LXLSOK-ARX Česko[108]26.10.2020 zapsána do rejstříku ÚCL. Kalifornie, havárie 10.5.2008 [109] Viditelně opravena.
00761995LXLXOK-ARH Česko[110]ex OM-ARH, SEAGLE Air Trenčín. 11/2017 prodána do ČR. Od 13.12.2019 stroj zapsán v českém leteckém rejstříku.
00771997LSLSBrazíliedříve N666XC, 10/2013 exportován do Brazílie [111] [112]
00781992MMOK-XRK Česko[113]05/2016 zakoupen Aeroklubem ČR
00791991MMS5-DET Slovinsko[114]Dříve OK-WRP, ZS-NEJ
00801991MMOK-WRQ Česko[115]Dříve OK-WRQ, ZS-NEK, přestože je registrována v České republice provozuje jí společnost Aero Motor Military Clubu v Trenčíně (Slovenská Republika) (7/2016) [116]

» V tabulce jsou uvedeny informace zjištěné ze zdrojů na internetu (viz Externí odkazy a Google), prázdné kolonky znamenají "nezjištěno".

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zlín Z-50L.svg
Autor: Kaboldy, Licence: CC BY-SA 3.0
Zlín Z-50L
Flying Bulls Aerobatics Team ZlinZ50LX.jpg
Autor: Christian Jansky User:Tschaensky, Licence: CC BY-SA 2.5
Flying Bulls Aerobatics Team during an Air Show in Krems, Austria
AZL Zelazny Goraszka 2007.jpg
Autor: Lukas skywalker, Licence: CC BY 3.0
Aircraft Zlin Z-50 from AZL Żelazny during Góraszka Air Picnic 2007
Zlín Z-50LX.JPG
Autor: Dtom, Licence: CC BY 3.0
Flying Bulls Aerobatics Team Zlín Z-50LX OK-XRA
Zlin Z-50M OK-TRM.jpg
Autor: RadekS, Licence: CC BY 3.0
Zlin Z-50 (Z-50M), OK-TRM
R.Máchová.jpg
Autor: Stiopa, Licence: CC BY-SA 3.0
Česká akrobatická skupina Flying Bulls - Vůdcovství Radka Máchová (lider)