Zlínský kraj

Zlínský kraj
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Zlínský kraj – znakZlínský kraj – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajeZlín
Region soudržnostiStřední Morava
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
NUTS 3CZ072
ISO 3166-2CZ-72
RZZ
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha3 963,06 km²[1]
Počet obyvatel572 432 (2022)[2]
Hustota zalidnění144,4 obyv./km²
Nejvyšší bodČertův mlýn
(1 206 m n. m.)
Počet okresů4
Počet ORP13
Počet POÚ25
Počet obcí307
z toho 30 měst
a 6 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu
tř. Tomáše Bati 21
761 90 Zlín
podatelna@kr-zlinsky.cz
HejtmanRadim Holiš (ANO)
Oficiální web: www.kr-zlinsky.cz
Zlínský kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje141
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa kraje

Zlínský kraj je vyšší územní samosprávný celek, jeden ze 14 krajů České republiky. Vznikl v roce 2000 a jeho sídelním městem je Zlín. Nachází se ve východní až jihovýchodní části České republiky a zároveň i Moravy, jako jediný ze všech krajů Česka leží výhradně na území Moravy. Kraj tvoří území čtyř okresů o rozloze 3963 km², jedná se o okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě se Slovenskem (Žilinský a Trenčínský kraj). Ve Zlínském kraji žije přibližně 572 tisíc[2] obyvatel a nachází se zde 307 obcí, z toho 30 měst a 6 městysů.

Přírodní podmínky

Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem a s Moravskoslezským krajem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m). Na ně navazují Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1072 m) a posléze Moravskoslezské Beskydy. Zde se nachází i nejvyšší bod Zlínského kraje – Čertův mlýn (1205 m), který leží na hranici se sousedním Moravskoslezským krajem. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.

Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře. Okrajové části na východě patří do povodí řeky Váh (např. povodí řeky Vlára), který se vlévá do Dunaje.

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.

Obyvatelstvo

Při příležitosti sčítání lidu 2021 se ve Zlínském kraji zjistilo 564 331 osob (při sčítání lidu v roce 2011 579 944 osob). Samostatně nebo v kombinaci se zde k české národnosti přihlásilo 324 192 osob (v roce 2011 339 164), k moravské národnosti se jich přihlásilo celkem 92 213 lidí (v roce 2011 115 604).[3][4]

Administrativní členění

Území Zlínského kraje je vymezeno územími správních obvodů obcí s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín.

Na území Zlínského kraje se nachází okresy Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.

OkresPočet obyvatel
(1. 1. 2020)[5]
Rozloha[6]
[km²]
Hust. zal.Počet obcíLAU 1
Kroměříž (KM)105 343796132 obyv./km²79CZ0721
Uherské Hradiště (UH)142 226991144 obyv./km²78CZ0722
Vsetín (VS)143 3341 131125 obyv./km²59CZ0723
Zlín (ZL)191 6521 045185 obyv./km²91CZ0724

Seznam obcí

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam obcí v Česku#Zlínský kraj.

Ve Zlínském kraji se nalézá 307 obcí, z toho 30 měst a 6 městysů. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.

Seznam měst podle počtu obyvatel

Ve Zlínském kraji se nachází 30 měst.

MěstaPočet obyvatel
(1. 1. 2020)[7]
Okres
Zlín74 935Zlín
Kroměříž28 620Kroměříž
Vsetín25 974Vsetín
Uherské Hradiště25 247Uherské Hradiště
Valašské Meziříčí22 306Vsetín
Otrokovice17 879Zlín
Uherský Brod16 441Uherské Hradiště
Rožnov pod Radhoštěm16 398Vsetín
Holešov11 579Kroměříž
Bystřice pod Hostýnem8 144Kroměříž
Napajedla7 171Zlín
Hulín6 762Kroměříž
Staré Město6 661Uherské Hradiště
Slavičín6 386Zlín
Kunovice5 579Uherské Hradiště
Zubří5 547Vsetín
Brumov-Bylnice5 528Zlín
Luhačovice5 059Zlín
Valašské Klobouky4 946Zlín
Vizovice4 857Zlín
Chropyně4 853Kroměříž
Bojkovice4 382Uherské Hradiště
Hluk4 372Uherské Hradiště
Uherský Ostroh4 217Uherské Hradiště
Fryšták3 684Zlín
Slušovice2 968Zlín
Morkovice-Slížany2 942Kroměříž
Koryčany2 751Kroměříž
Kelč2 706Vsetín
Karolinka2 529Vsetín

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

(c) radvan, CC BY 3.0
Pohled na Lidečko a Horní Lideč ve Zlínském kraji

Mezi lety 1949–1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území nynějšího okresu Hodonín a okrajové oblasti nynějšího okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech okresu Přerov). Roku 2000 pak na části územního Jihomoravského kraje (okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (okres Vsetín) vznikl nynější Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto krajem více ztotožnili,[8] nakonec však zůstal původní název.

Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.

Hospodářství

Ve Zlínském kraji převažuje průmysl, zemědělství je rozmístěno v nížinách v moravských úvalech.

Průmysl

Podrobnější informace naleznete v článku Průmysl Zlínského kraje.

Průmysl strojírenský, gumárenský, chemický, dřevozpracující a potravinářský. Ekonomicky patřil Zlínský kraj k  těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnovaly či krachovaly. K 31. prosinci 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83 %.[9] V současnosti (2021) ale patří mezi ekonomicky vyspělé kraje České republiky.

Zemědělství

Podrobnější informace naleznete v článku Zemědělství Zlínského kraje.

Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví.

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava ve Zlínském kraji.

Kultura

Zlínský kraj v oblasti kultury zřídil tyto příspěvkové organizace:

Krajské zastupitelstvo

Složení a počty mandátů jednotlivých krajských zastupitelstev:

Politická strana20162012200820042000
ANO 20118
Česká strana sociálně demokratická6121877
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová1210
6
11

Koalice Svobodní a Soukromníci4
Komunistická strana Čech a Moravy
49
5
8
8
Občanská demokratická strana
35
11
16
9
Svoboda a přímá demokracie2
Starostové a nezávislí6
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
4



TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj
5



STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ PRO ZLÍNSKÝ KRAJ (NSK a Zlínské hnutí nezávislých)

5


Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj


3

Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA)



15
Zlínské hnutí nezávislých



6

Na základě výsledků voleb do krajského zastupitelstva v roce 2012 a povolebních jednání byla vytvořena většinová koalice ČSSD, komunistů a Zemanovců. Jako výraz nesouhlasu s účastí komunistů v této koalici vznikla výzva proti vládě komunistů ve Zlínském kraji.[10]

Hejtman

Od roku 2000 zastávali funkci hejtmana tito členové zastupitelstva:

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  3. Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví. vdb.czso.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  4. Obyvatelstvo podle vybraných národností a krajů [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. 
  5. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  6. Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné online. 
  7. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  8. Název Zlínský kraj zůstane. iDNES.cz [online]. 2001-03-28 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  9. ČSÚ - Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v roce 2009. www.czso.cz [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-08. 
  10. LAPČÍK, Michael. Petice: nechceme KSČM na kraji. Slovácký deník. 2012-11-05. Dostupné online [cit. 2020-05-04]. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zlin Region CoA CZ.svg
Zlin Region CoA
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Zlin Region.svg
Flag of Zlín Region
Vlevo Lidečko, vpravo Horní Lideč - panoramio.jpg
(c) radvan, CC BY 3.0
vlevo Lidečko, vpravo Horní Lideč
Kromeriz04.JPG
Arcibiskupský palác v Kroměříži, fontána v Podzámecké zahradě
Zlínský kraj in Czech Republic.svg
Autor: TUBSEmail Silk.svg Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of xy region (see filename) in Czech Republic.