Zlatá palma
| Zlatá palma | |
|---|---|
 Filmový festival v Cannes 1979 | |
| Udělováno | za nejlepší film FF v Cannes |
| Místo | Cannes |
| Země | Francie |
| První ročník | 1955 – Marty, Delbert Mann |
| Současný držitel | 2021 – Titane Julia Ducournau |
Zlatá palma (francouzsky: Palme d'Or) je nejvyšší ocenění udílené na Filmovém festivalu v Cannes. Bylo zavedeno organizační komisí v roce 1955.
V letech 1939 až 1954 se nejvyšší ocenění nazývalo Velká cena mezinárodního filmového festivalu (Grand Prix du Festival International du Film). V letech 1964 až 1974 pak Velká cena festivalu (Grand Prix du Festival).
Držitelé ocenění
Velká cena mezinárodního filmového festivalu (1939–54)
| rok | film | režisér | státní příslušnost režiséra (v době premiéry filmu) |
|---|---|---|---|
| 1939 | Union Pacific | Cecil B. DeMille |  Spojené státy |
| 1946 | Hets (Hets) | Alf Sjöberg |  Švédsko |
| Ztracený víkend | Billy Wilder | Spojené státy | |
| The Red Meadows (De røde enge) | Bodil Ipsen a Lau Lauritzen Jr. |  Dánsko | |
| Pouto nejsilnější | David Lean |  Spojené království | |
| María Candelaria (Portrait of Maria) | Emilio Fernández |  Mexiko | |
| Neecha Nagar (नीचा नगर) | Chetan Anand |  Indie | |
| The Turning Point (Великий перелом, Velikiy perelom) | Fridrikh Markovitch Ermler |  Sovětský svaz | |
| La symphonie pastorale | Jean Delannoy |  Francie | |
| The Last Chance (Die Letzte Chance) | Leopold Lindtberg |  Rakousko | |
| Muži bez křídel (Muži bez křídel) | František Čáp |  Československo | |
| Řím, otevřené město (Roma, città aperta) | Roberto Rossellini |  Itálie | |
| 1947 | nebylo uděleno | ||
| 1948 | nepořádalo se | ||
| 1949 | Třetí muž | Carol Reed | Spojené království |
| 1950 | nepořádalo se | ||
| 1951 | Slečna Julie (Fröken Julie) | Alf Sjöberg | Švédsko |
| Zázrak v Miláně (Miracolo a Milano) | Vittorio De Sica | Itálie | |
| 1952 | Othello | Orson Welles | Spojené státy |
| Za dva groše naděje (Due soldi di speranza) | Renato Castellani | Itálie | |
| 1953 | Mzda strachu (Le salaire de la peur) | Henri-Georges Clouzot | Francie |
| 1954 | Brána pekel (地獄門, Jigokumon) | Teinosuke Kinugasa |  Japonsko |
Zlatá palma (1955–63)
| rok | film | režisér | státní příslušnost režiséra (v době premiéry filmu) |
|---|---|---|---|
| 1955 | Marty | Delbert Mann | Spojené státy |
| 1956 | Svět ticha (Le monde du silence) | Jacques-Yves Cousteau a Louis Malle | Francie |
| 1957 | Přesvedčení | William Wyler | Spojené státy |
| 1958 | Jeřábi táhnou (Летят журавли, Leťat žuravli) | Michail Kalatozov | Sovětský svaz |
| 1959 | Černý Orfeus (Orfeu Negro) | Marcel Camus | Francie |
| 1960 | Sladký život | Federico Fellini | Itálie |
| 1961 | Tak dlouhá nepřítomnost (Une aussi longue absence) | Henri Colpi | Francie |
| Viridiana | Luis Buñuel |  Španělsko | |
| 1962 | Dané slovo | Anselmo Duarte |  Brazílie |
| 1963 | Gepard (Il gattopardo) | Luchino Visconti | Itálie |
Velká cena mezinárodního filmového festivalu (1964–74)
| rok | film | režisér | státní příslušnost režiséra (v době premiéry filmu) |
|---|---|---|---|
| 1964 | Paraplíčka ze Cherbourgu (Les parapluies de Cherbourg) | Jacques Demy | Francie |
| 1965 | Fortel, a jak ho získat | Richard Lester | Spojené království |
| 1966 | Muž a žena (Un homme et une femme) | Claude Lelouch | Francie |
| Dámy a pánové (Signore e signori) | Pietro Germi | Itálie | |
| 1967 | Zvětšenina | Michelangelo Antonioni | Itálie |
| 1968 | zrušeno kvůli událostem května 1968 | ||
| 1969 | Kdyby... | Lindsay Anderson | Spojené království |
| 1970 | MASH | Robert Altman | Spojené státy |
| 1971 | Posel | Joseph Losey | Spojené státy |
| 1972 | La classe operaia va in paradiso (La classe operaia va in paradiso) | Elio Petri | Itálie |
| Případ Mattei (Il caso Mattei) | Francesco Rosi | Itálie | |
| 1973 | Námezdní síla | Alan Bridges | Spojené království |
| Strašák | Jerry Schatzberg | Spojené státy | |
| 1974 | Rozhovor | Francis Ford Coppola | Spojené státy |
Zlatá palma (1975–současnost)
| rok | film | režisér | státní příslušnost režiséra (v době premiéry filmu) |
|---|---|---|---|
| 1975 | Chronique des années de braise (Chronique des années de braise) | Mohammed Lakhdar-Hamina |  Alžírsko |
| 1976 | Taxikář (film) | Martin Scorsese | Spojené státy americké |
| 1977 | Padre Padrone | Paolo Taviani a Vittorio Taviani | Itálie |
| 1978 | Strom na dřeváky (L'albero degli zoccoli) | Ermanno Olmi | Itálie |
| 1979 | Apokalypsa | Francis Ford Coppola | Spojené státy americké |
| Plechový bubínek (Die Blechtrommel) | Volker Schlöndorff |  Západní Německo | |
| 1980 | All That Jazz | Bob Fosse | Spojené státy americké |
| Kagemuša (影武者) | Akira Kurosawa | Japonsko | |
| 1981 | Člověk ze železa (Człowiek z żelaza) | Andrzej Wajda |  Polsko |
| 1982 | Nezvěstný | Costa-Gavras |  Řecko |
| Cesta (Yol) | Yılmaz Güney a Şerif Gören |  Turecko | |
| 1983 | Balada o Narajamě (楢山節考, Narayama bushiko) | Šóhei Imamura | Japonsko |
| 1984 | Paříž, Texas | Wim Wenders | Západní Německo |
| 1985 | Otec na služební cestě (Otac na službenom putu) | Emir Kusturica |  Jugoslávie |
| 1986 | The Mission | Roland Joffé | Spojené království |
| 1987 | Pod sluncem Satanovým (Sous le soleil de Satan) | Maurice Pialat | Francie |
| 1988 | Pelle Dobyvatel (Pelle erobreren) | Bille August | Dánsko |
| 1989 | Sex, lži a video | Steven Soderbergh | Spojené státy americké |
| 1990 | Zběsilost v srdci | David Lynch | Spojené státy americké |
| 1991 | Barton Fink (unanimously) | Joel a Ethan Coen | Spojené státy americké |
| 1992 | The Best Intentions (Den goda viljan) | Bille August | Dánsko |
| 1993 | Sbohem, má konkubíno (霸王別姬, Bàwáng bié jī) | Chen Kaige |  Čína |
| Piano | Jane Campion |  Nový Zéland | |
| 1994 | Pulp Fiction | Quentin Tarantino | Spojené státy americké |
| 1995 | Underground (Подземље, Podzemlje) | Emir Kusturica | Jugoslávie |
| 1996 | Tajnosti a lži | Mike Leigh | Spojené království |
| 1997 | Chuť třešní (طعم گيلاس, Ta'm-e gīlās) | Abbas Kiarostami |  Írán |
| Unagi (''うなぎ, Unagi) | Šóhei Imamura | Japonsko | |
| 1998 | Věčnost a den (Mia aioniotita kai mia mera) | Theo Angelopoulos | Řecko |
| 1999 | Rosetta | Luc a Jean-Pierre Dardenne |  Belgie |
| 2000 | Tanec v temnotách | Lars von Trier | Dánsko |
| 2001 | Pokoj mého syna (La stanza del figlio) | Nanni Moretti | Itálie |
| 2002 | Pianista | Roman Polanski | Polsko |
| 2003 | Elephant | Gus Van Sant | Spojené státy americké |
| 2004 | Fahrenheit 9/11 | Michael Moore | Spojené státy americké |
| 2005 | Dítě (L'enfant) | Luc a Jean-Pierre Dardenne | Belgie |
| 2006 | Zvedá se vítr | Ken Loach |  Irsko& Spojené království |
| 2007 | 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (4 luni, 3 săptămâni şi 2 zile) | Cristian Mungiu |  Rumunsko |
| 2008 | Mezi zdmi (Entre les murs) | Laurent Cantet | Francie |
| 2009 | Bílá stuha (Das weiße Band, Eine deutsche Kindergeschichte) | Michael Haneke | Rakousko |
| 2010 | Strýček Búnmí (ลุงบุญมีระลึกชาติ) | Apichatpong Weerasethakul |  Thajsko |
| 2011 | Strom života (The Tree of Life) | Terrence Malick | Spojené státy americké |
| 2012 | Láska (Amour) | Michael Haneke | Rakousko |
| 2013 | Život Adele (Vie d'Adèle, La) | Abdellatif Kechiche | Francie |
| 2014 | Zimní spánek (film) (Winterschlaf) | Nuri Bilge Ceylan | Turecko |
| 2015 | Dheepan (Dheepan) | Jacques Audiard | Francie |
| 2016 | Já, Daniel Blake (I, Daniel Blake) | Ken Loach | Spojené království |
| 2017 | Čtverec (film) (The Square) | Ruben Östlund | Švédsko |
| 2018 | Zloději (film) (Shoplifters) | Hirokazu Kore'eda | Japonsko |
| 2019 | Parazit | Pong Čun-ho |  Jižní Korea |
| 2021 | Titane | Julia Ducournau | Francie |
| 2022 | Trojúhelník smutku[1][2] | Ruben Östlund | Švédsko |
| 2023 | Anatomie pádu [3] | Justine Trietová | Francie |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palme d'Or na anglické Wikipedii.
- ↑ ČTK. Zlatou palmu v Cannes získal film Triangle of Sadness švédského režiséra Östlunda.. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 28. května 2022 [cit. 29.května 2022]. Dostupné online.
- ↑ ONDRÁČKOVÁ, Tereza. Zlatou palmu získal v Cannes Trojúhelník smutku švédského režiséra Östlunda. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-28 [cit. 2022-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Zlatou palmu získal film Anatomie pádu od francouzské režisérky Trietové. iDNES.cz [online]. 2023-05-27 [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatá palma na Wikimedia Commons - (anglicky) Internet Movie Database - Zlatá palma Archivováno 11. 4. 2010 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
.svg){kind=link}