Zlatá stoka (České Budějovice)

Zlatá stoka v roce 1829 (zvýrazněno modře)

Zlatá stoka v Českých Budějovicích je vodní dílo, které sloužilo k napájení Vrbenských rybníků vodou z řeky Vltavy. V současnosti existuje již jen zlomek původního vodního kanálu.

Historie a význam

Aby byly Vrbenské rybníky zásobené dostatečným množství vody, nechala městská rada Českých Budějovic v letech 15291530 vybudovat přes 6 kilometrů dlouhou stoku přivádějící vodu z Vltavy.[1] K řece byla připojená u bývalé valchy, v oblasti dnešního Stecherova mlýna.[1] Dále procházela Litvínovicemi a kolem tehdejšího západního okraje Čtyřech Dvorů, kde později napájela i městská sádka.[1] Následně protínala současnou Husovu ulici a v oblasti současného jižní cípu sídliště Vltava (náměstí Vltava střed) protínala stoku napájející dnes již zaniklou rybniční soustavu u Remlova dvora.

Poté pokračovala mezi Husovou ulicí a západním okrajem zástavby sídliště Vltava a před samotou u Hvízdala se stáčela západně k Vrbenským rybníkům. V těchto místech se z jihozápadního směru připojovalo rameno vycházející z Velkého Vávrovského rybníka.[1] Samotná Zlatá stoka se pak vlévala do Vrbenských rybníků Černiš a později Domin.

Původně byla stoka nazývána jako Hlavní, Litvínovická nebo Černická. Poté (nejpozději však v 18. století) se ujal název Zlatá.[1]

Pozůstatky

Využití a koryto vodního kanálu se postupem doby vyvíjelo podle aktuálních potřeb. V současné době již původní účel neplní, valná část této vodní stavby neexistuje a dochovaly se jen fragmenty. Část o délce zhruba 1300 metrů zůstala zachována v oblasti Litvínovic a západního okraje parku Stromovka.[1] V Litvínovicích se existence vodního díla odrazila v názvu ulice U Zlaté stoky. Podobně tak v oblasti Čtyřech Dvorů v ulicích Na Zlaté stoce a Na Sádkách.

Při západním okraji sídliště Vltava je poloha koryta zachována pásem stromů, především dubů, který vede od Remlova dvora kolem současné základní školy, dále mezi mateřskou školou a hřištěm a podél Otavské ulice, odkud směřuje k ulici U Hvízdala. V porostu jihozápadně od centra Arpida je zachován přívod z Vávrovského rybníka o délce 480 metrů a pozůstatky původního koryta.[1]

Reference

  1. a b c d e f g Slavné vily. Stavby Českých Budějovic - Zlatá stoka [online]. Praha: FOIBOS a.s. [cit. 2012-09-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zlatá stoka České Budějovice map.png
Výřez z historické mapy (1829) se zvýrazněním původního toku Zlaté stoky. Podkladová mapa: „Topographische Karte der in Böhmen budweiser Kreises liegenden Sr. Durchlaucht dem Fürsten zu Schwarzenberg Herzog zu Krummau gehörigen Herrschaft Krummau mit Bestimmung des äussern Gränzen und Ausscheidung des im Umfange der Herrschaft befindlichen obrigkeitlichen Grundeigentums. Nro. II., Joseph Falta, 1829“