Zlatá tretra Ostrava

Zlatá tretra Ostrava (anglicky Ostrava Golden Spike) je nejvýznamnější atletický mítink v Česku, jeden z nejstarších atletických závodů v Evropě, založený roku 1961 v Ostravě. Start atletů je podmíněn pozváním pořadatelů.

Vývoj názvu a zařazení

  • 2001–2002: Mítink EA
  • 2003–2005: Mítink IAAF Super Grand Prix
  • 2006–2009: Mítink IAAF World Athletics Tour
  • 2010–2019: Mítink IAAF World Challenge
  • od 2020: Mítink World Athletics Continental Tour – Gold

Mítinky World Athletics Continental Tour – Gold

V roce 2020 se mítink stal součástí nového seriálu elitních světových atletických soutěží pod názvem World Athletics Continental Tour – Gold, jako druhé nejvyšší světové úrovně závodů po Diamantové lize, a v bězích na 200 m, 3000 m překážek, v hodu diskem, kladivem a v trojskoku té nejvyšší.

World Athletics Continental Tour – Gold 2020
DatumNázev mítinkuMěstoStát
11. srpnaPaavo Nurmi GameTurkuFinskoFinsko Finsko
19. srpnaRacers Adidas Grand PrixKingstonJamajkaJamajka Jamajka
23. srpnaGyulai István MemorialSzékesfehérvárMaďarskoMaďarsko Maďarsko
6. záříKamila Skolimowska MemorialChořovPolskoPolsko Polsko
8. září59. zlatá tretra OstravaOstravaČeskoČesko Česko
15. záříMemorial Borisa HanzekovicaZáhřebChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
26. záříNairobi Athletics MeetingNairobiKeňaKeňa Keňa

Historie

Zlatá tretra Ostrava vznikla roku 1961 v Ostravě. Mezi vítkovické zakladatele mítinku se zařadili Vlastimil Vacula, Jan Pekař, Jan Kebrle, který byl třicet tři let ředitelem závodu. V prvním ročníku Mezinárodních běžeckých závodů VŽKG se na škvárovém oválu Městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích sešli atleti z tehdejšího Československa, Sovětského svazu a Maďarska. Již tehdy padl světový výkon. V polovině září, tedy na sklonku hlavní atletické sezony se o něj časem 2:08,1 minuty postarala na netradiční běžecké trati 880 yardů Ludmila Lysenková.

Premiérový ostravský mítink na umělém povrchu proběhl o deset let později, v rámci druhého ročníku Zlaté tretry Evropy. Ta byla od května 1970 nejen názvem atletického soupeření, ale rovněž po dobu dvou desítek let (od roku 1968) i pojmenování v tehdejší době trofeje udělované nejlepšímu atletovi na Starém kontinentu, o němž hlasovali evropští atletičtí experti.

První skutečně „zlaté“ roky Tretry proběhly v letech sedmdesátých a osmdesátých. A to hlavně díky sprinterům. Rok před montrealskou olympiádou, ještě v dobách ručního měření času, Kubánec Silvio Leonard v Ostravě vyrovnal tehdejší světové maximum na stovku a ještě před ním Renate Stecherová z NDR zaběhla nejkratší sprint za 10,9 vteřiny. V Ostravě se představila rovněž její krajanka a držitelka dosud platného světového rekordu na čtvrtce Marita Kochová a opakovaně se v Ostravě objevovala i československá atletická špička v čele s Jarmilou Kratochvílovou, Taťánou Kocembovou, Helenou Fibingerovou a mnohými dalšími.

V roce 1978 se mítinku zúčastnili sportovci z pětadvaceti zemí. Před sametovou revolucí spadla Tretra do „třetí ligy“ a organizátoři čelili riziku zániku. V roce 1999 byla tradice závodů na rok přerušena, když závod neproběhl.

Dědictví světové atletiky

Soutěži byla mezinárodní atletickou federací World Athletics v roce 2019 udělena plaketa Dědictví světové atletiky (World Athletics Heritage). Jedná se o ocenění, které připomíná, oslavuje a propojuje ikonické osobnosti, výkony, místa a události 3000 let staré historie atletického sportu. Plaketa je udělována za výjimečný přínos historii a rozvoji světové atletiky.

Top 10 atletů

1967–1999

Top 10 atletů[zdroj?!]
  • Jarmila Kratochvílová (držitelka světového rekordu na 800 m z roku 1983 platného dodnes, stříbrná z OH 1980, dvojnásobná mistryně světa z roku 1983 (400 m - SR poprvé pod 48 s. a 800 m)
  • Helena Fibingerová (světová rekordmanka ve vrhu koulí v hale, 3× překonala SR venku, mistryně světa 1983, bronzová z OH, 8× mistryně Evropy v hale)
  • Taťána Kocembová (2× stříbrná z MS 1983 na 400 m a 4 × 400 m, halová mistryně Evropy (400 m), stříbro na 4 × 400 m a bronz 400 m z ME)
  • Jan Železný (pětinásobný světový rekordman v oštěpu, jeho výkon 98.48 m platí dodnes, 3× zlato a 1× stříbro z OH, 3× zlato 2× bronz z MS)
  • Alberto Juantorena (Kuba, dvojnásobný olympijský vítěz OH 1976 na 400 m a 800 m, 2× překonal světový rekord)
  • Iván Pedroso (Kuba, dálkař, olympijský vítěz z roku 2000, 4× zlato z mistrovství světa z let 1995-2001, 5× zlato z halového MS 1993-2001)
  • Šárka Kašpárková (trojskokanka, bronzová z OH 1996, zlatá z MS 1997, 3× stříbro z ME a HME, 2× bronz z halového MS)
  • Silvio Leonard (Kuba, druhý sprinter světa, který překonal hranici 10 s. s automatickým měřením času, stříbrný na 100 m z OH 1980)
  • Imrich Bugár (diskař, stříbro z OH 1980, zlato z MS 1983, zlato a bronz z ME, 13× mistr ČSSR 1978-1992 a 2× mistr ČR 1993-1994)
  • Irena Szewińská (Polsko, držitelka sedmi medailí z OH z toho 3× zlato, jako jediná držela současně světové rekordy na tratích 100, 200 a 400 m)

2000–2019

Top 10 atletů[zdroj?!]
  • Usain Bolt (Jamajka, sprinter, nejlepší atlet posledních let, 8× zlato z OH, 11× zlato z MS, držitel světového rekordu na 100 m a 200 m)
  • Asafa Powell (Jamajka, sprinter, olympijský vítěz, mistr světa ve štafetě, bývalý světový rekordman, 97× zaběhl 100 m pod 10 s)
  • Hišám Al-Karúdž (Maroko, 2× zlato z OH -1500 m a 5000 m z roku 2004, držitel světového rekordu na 1500 m a míli)
  • Wayde van Niekerk (JAR, držitel světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS v běhu na 400 m)
  • Haile Gebrselassie (Etiopie, 2× zlato z OH, 9× zlato z MS ve vytrvalostních disciplínách)
  • Denisa Rosolová (Česko, 1× zlato z HME v běhu na 400 m, 1× zlato z ME v běhu na 400 m př.)
  • Blanka Vlašičová (Chorvatsko, skok do výšku, 2× zlato z MS, 2× zlato z HMS)
  • Anita Włodarczyková (Polsko, nejlepší kladivářka historie, držitelka světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS, 1× zlato z ME)
  • Dayron Robles (Kuba, bývalý držitel světového rekordu na 110 m př., 1× zlato z OH, 1× zlato z HMS)
  • Kenenisa Bekele (Etiopie, 3× zlato z OH, 16× zlato z MS, držitel světového rekordu na 5000 m a 10 000 m)

Rekordy mítinku

Muži

DisciplínaVýkonAtletStátRok rekordu
Běh na 100 metrů9,83 (−0,5 m/s)Asafa PowellJamajka27. května 2010
Běh na 200 metrů19,83 (+0,3 m/s)Usain BoltJamajka12. června 2008
Běh na 400 metrů44,16LaShawn MerrittUSA17. června 2014
Běh na 800 metrů1:43,24Wilfred BungeiKeňa12. června 2003
Běh na 1500 metrů3:31,17Cornelius ChirchirKeňa12. června 2003
Běh na 1 míli3:49.57Haron KeitanyKeňa17. června 2009
Běh na 3000 metrů7:31,66Caleb Mwangangi NdikuKeňa17. června 2014
Běh na 5000 metrů12:48,63Jacob KiplimoUganda8. září 2020
Běh na 10 000 metrů26:20,31Kenenisa BekeleEtiopie8. června 2004
Běh na 110 metrů překážek12,87 (+0,9 m/s)Dayron RoblesKuba12. června 2008
Běh na 400 metrů překážek47,62Karsten WarholmNorsko8. září 2020
Běh na 3000 metrů překážek7:58,68Lamecha GirmaEtiopie31. května 2022
Skok do výšky238 cmMutaz Essa BaršimKatar13. června 2018
Skok o tyči612 cmArmand DuplantisŠvédsko27. června 2023
Skok daleký866 cm (+1,0 m/s)Juan Miguel EchevarríaKuba13. června 2018
Trojskok17,57 m (−1,1 m/s)Christian TaylorUSA28. června 2017
Vrh koulí22,63 mRyan CrouserUSA27. června 2023
Hod diskem68,55 mKristjan ČehSlovinsko27. června 2023
Hod oštěpem94,64 m (Současný design)Jan ŽeleznýČesko31. května 1996
Běh na 4 × 100 metrů38,43Jeremiah Azu
Zharnel Hughes
Richard Kilty
Nethaneel Mitchell-Blake
Spojené království31. května 2022
Běh na 4 × 400 metrů3:01,49Jerome Davis
Derek Mills
James Carter
Danny McCray
USA31. května 2001

Ženy

DisciplínaVýkonAtletStátRok rekordu
Běh na 100 metrů10,76 (+1,1 m/s)Veronica BrownováJamajka31. května 2011
Běh na 200 metrů22,07 (−1,0 m/s)Jarmila KratochvílováČeskoslovensko3. června 1981
Běh na 400 metrů49,67Taťána KocembováČeskoslovensko1. června 1983
Běh na 800 metrů1:57,72Maria MutolaováMosambik8. června 2004
Běh na 1500 metrů3:57,38Diribe WeltejiEtiopie27. června 2023
Běh na 5000 metrů14:30,18Meseret DefarováEtiopie27. června 2007
Běh na 10 000 metrů30:26,67Tiruneš DibabaováEtiopie27. června 2013
Běh na 100 metrů překážek12,42Jasmine Camacho-QuinnováPortoriko27. června 2023
Běh na 400 metrů překážek53,32Zuzana HejnováČesko27. června 2013
Běh na 3000 metrů překážek9:11,33Norah JerutováKeňa13. června 2018
Skok do výšky206 cmMarija LasickeneováAutorizovaní neutrální atleti20. června 2019
Skok o tyči483 cmStacy DragilaováUSA8. června 2004
Skok daleký700 cm (+0,1 m/s)Eva MurkováČesko23. května 1984
Trojskok15,00 mYamilé AldamaováKuba12. června 2003
Vrh koulí21,96 mHelena FibingerováČeskoslovensko8. června 1977
Hod diskem69,52 mZdeňka ŠilhaváČeskoslovensko10. června 1987
Hod kladivem79,72 mAnita WłodarczykováPolsko27. června 2017
Hod oštěpem67,78 mBarbora ŠpotákováČesko25. května 2012
Běh na 4 × 100 metrů43,56Gréta Kerekes
Jusztina Csóti
Boglárka Takács
Alexa Sulyán
Maďarsko27. června 2023
Běh na 4 × 400 metrů3:33,9Edit Molnár
Agnes Kozáry
Noémi Bátori
Judit Forgács
Maďarsko3. srpna 1991

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Jamaica.svg
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Ethiopia.svg
Vlajka Etiopie
ANA flag (2017).svg
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.