Zlaté Moravce

Zlaté Moravce
Pohled na centrum města (2009)
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°22′42″ s. š., 18°23′48″ v. d.
Nadmořská výška	196 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Zlaté Moravce
Tradiční region	Tekov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	27,155 km²
Počet obyvatel	11 855 (31.12. 2014)
Hustota zalidnění	436,6 obyv./km²
Správa
Status	okresní město
Primátor	Dušan Husár (SMER-SD, Hlas - sociálna demokracia, SNS)[1] [2]
Vznik	1113
Oficiální web	www.zlatemoravce.eu
E-mail	info@zlatemoravce.eu
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Zlaté Moravce Ul. 1. mája 2 953 01 Zlaté Moravce Tel.+421 37 69 239 25
Telefonní předvolba	037
PSČ	953 01
Označení vozidel (do r. 2022)	ZM
NUTS	525634
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlaté Moravce (německy: Goldmorawitz, maďarsky: Aranyosmarót) jsou okresním městem na Slovensku, leží v Nitranském kraji, asi 28 km východně od Nitry. Žije zde přibližně 12 tisíc^[3] obyvatel. Město má rozlohu 45,36 km², leží v nadmořské výšce 196 m. Městem protéká řeka Žitava a Hostiansky potok, který se na jižním okraji města do Žitavy zprava vlévá.

Nejstarší zmínka o Zlatých Moravcích je v listině benediktýnského Opatství sv. Ypolita v Nitře z roku 1113, kde je město uvedené jako Morowa. Podle názvu obec obývali Moravané. Ve 12. a 13. století patřila zoborskému opatství, od roku 1292 Hunt-Poznanovcům a od roku 1386 panství Jelenec. Od roku 1564 se Zlaté Moravce vyvíjely jako městečko. V letech 1530 a 1573 jej vyrabovali Turci. Od 17. století město patřilo Paluškovcům, později Migazziovcům. V roce 1735 se staly sídlem Tekovské župy a zůstaly jím až do úpravy administrativního uspořádání v prvních letech Československé republiky. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století probíhaly četnější dělnické stávky. V roce 1938 bylo město spojeno s Pohroním a Nitrou železniční tratí Lužianky – Zlaté Moravce – Kozárovce.

Po druhé světové válce byly vybudované nové průmyslové podniky, především Calex na výrobu ledniček. Calex se měl původně orientovat na výrobu obuvnických strojů, ale od 50. let zde začala výroba chladniček. Továrna se postupně stala hlavním výrobcem chladírenských zařízení pro celé Československo a byla hlavním zaměstnavatelem v regionu. Na vrcholu zaměstnanosti do roku 1989 zaměstnávala 5240 pracovníků. Kromě toho zde v období socialismu působily podniky na výrobu obuvi – pobočný závod ZDA Partizánske, v 90. letech byl privatizován a později rozkraden, podnik zanikl v roce 2001 pod názvem Rossa. Dále zde působil KOVOPLAST Nitra, také se rozvinula výroba v cihelně. Po transformaci na tržní ekonomiku se Calex musel přizpůsobit konkurenčnímu prostředí, novým pravidlům používání nebezpečných freonů a z tohoto důvodu od roku 1991 založil společný podnik s firmou SAMSUNG, kde se orientoval na výrobu ekologických kompresorů a souběžně s tím pokračoval i samotný Calex a. s. Firmu však později v dobách divoké privatizace postihly problémy a zkrachovala. Oživení průmyslového areálu nastalo až po roce 2000, kdy areál začal využívat dánský investor, který vyrábí chladící techniku ​​a kompresory. Značka Calex však zůstala známou a dodnes někteří přezdívají město jako „CALEX city“.

V roce 1983 se ve vzdálenosti asi 20 km od města začala stavět jaderná elektrárna Mochovce.

V současné době ve městě působí průmyslové podniky Danfoss – Secop, Delfingen v areálu bývalých ZDA, Estamp, Defta Slovakia.

V roce 1960 Zlaté Moravce přestaly být okresním městem a byly začleněny pod nový velký okres Nitra v Západoslovenském kraji, od roku 1996 jsou Zlaté Moravce opět okresním městem Nitranského kraje.

• klasicistní kostel sv. Michala Archanděla z roku 1785, postavený na místě staršího gotického kostela (malby z tohoto kostela byly převezeny do muzea v Ostřihomi a Slovenské národní galerie v Bratislavě
• renesanční kaštěl, ze 17. století, barokně přestavěný po roce 1779, dnes muzeum.
• bývalý župní dům, renesanční ze 17. století, barokně přestavěný v roce 1789.
• Mauzoleum rodiny Migazziovců
• Sousoší Golgoty a archeologická lokalita středověkého kostela
• Památný dům básníka Janka Kráľa
• Budova banky
• Židovský hřbitov, ve kterém je umístěn památník obětem holokaustu

• Emil Ágoston (1858–1921) – původním jménem Emil Adler, secesní architekt.
• Marián Filadelfi (1947–2006) – slovenský filmový herec a rekvizitář.
• Róbert Gragger (1887–1926) – univerzitní profesor hungarologie a literární vědy v Berlíně, zakladatel berlínskeho Collegia Hungarica.
• Július Jarábek (* 1953) – slovenský filmový režisér.
• Ján Kocian (* 1958) – původem z Topoľčianek, narozen ve Zlatých Moravcích, československý fotbalový reprezentant, trenér.
• Jozef Lohyňa (* 1963) – bývalý československý zápasník, bronzový medailista z olympijských her 1988.
• Martin Ondrejka (* 1983) – slovenský fotbalový záložník.
• Jozef Samaša (1828–1912) – náboženský spisovatel, pedagog. Profesor biblistiky, od roku 1871 spišský biskup, od roku 1873 arcibiskup a od 2. prosince 1905 kardinál jmenovaný Piem X.
• Mária Švarbová (* 1988) – umělecká fotografka.
• Matej Truban (* 1996) - dramatik, dramaturg Bábkového divadla Žilina, zakladatel a principál Divadla Houže.
• Ján Tužinský (* 1951) – slovenský spisovatel, autor literatury pro děti a mládež.
• Vec (* 1976) – slovenský rapper, DJ, textař a hudebník, vlastním jménem Branči Kováč.

• Janko Kráľ – básník štúrovské generace, žil a působil ve městě od roku 1862 až do svojí smrti v roce 1876. V městě se nachází po něm pojmenovaný park, památník, muzeum a jeho jméno nese i místní gymnázium.
• Krištof Bartolomej Anton Migazzi (něm. Christoph Bartholomäus Anton Graf Migazzi) (1714-1803) – vídeňský arcibiskup, pohřbený v Dómu sv. Štefana vo Vídni, nechal v městě v roce 1785 postavit kostel sv. Michala Archanděla.
• Karel Koutský – český matematik, učil na zdejší škole v letech 1922–1928

Ve městě sídlí fotbalový klub FC ViOn Zlaté Moravce, hrající v sezóně 2010/2011 nejvyšší slovenskou ligu.

• Prílepy – připojeny v roce 1960
• Chyzerovce – připojeny v roce 1970

(v letech 1975–2002 byly městskou částí také Žitavany, dnes samostatná obec na sever od města)

^[4]

1. Sierpc, Polsko
2. Bučovice, Česká republika
3. Našice, Chorvatsko
4. Hulín, Česká republika
5. Velké Přílepy, Česká republika
6. Szydłów, Polsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlaté Moravce na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky