Zlaté doly (Mladé Buky)
| Zlaté doly v Bártově lese | |
|---|---|
 Zlatý potok | |
| Základní údaje | |
| Hornina | Zlato, Stříbro |
| Poloha | |
| Kraj | královéhradecký |
| Okres | Trutnov |
| Obec | Mladé Buky |
| Souřadnice | 50°37′30″ s. š., 15°51′18″ v. d. |
| Provozní údaje | |
| Období těžby | 1564 - 1772 |
| Kód památky | 12578/6-5628 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlaté doly v Bártově lese jsou kulturní památkou na území obce Mladé Buky v okrese Trutnov. Jedná se o pozůstatky zlatých dolů z 16. století. Součástí kulturní památky je i kamenný most, pravděpodobně také ze 16. století.
Historie
S těžbou stříbra je spojena zejména osada Bystřice, ležící na sever od Mladých Buků. Zlato je v těchto místech připomínáno již během vlády knížete Oldřicha na přelomu 10. a 11. století.[1] První doložená zmínka o těžbě zlata je pak z roku 1542. Jednalo se o smlouvu mezi Kryštofem z Gendorfu a majiteli Vlčického panství. Roku 1546 pak císař Ferdinand I. povýšil hornickou osadu Svobodu pod „zlatými Rýchorami“ na městys s horními právy (získala tedy právo těžit zlato a stříbro).[2]
Roku 1580 se stává Svoboda nad Úpou horním městem. Doly jsou v této době v období největší prosperity. Měšťan Jan Jirský z Hradce Králové zde nechává otvírat nové šachty. Vzniká jáma Trenčín či jáma Zlatý klas. Během intenzivní těžby horníci zcela přebudovali terén. V roce 1609 vzniká odvodňovací štola Klinge a Kluge. Tu nechal roku 1768 opětovně čistit kníže Schwarzenberg. Těžbu přerušila třicetiletá válka. Ačkoliv byla hornická činnost po válce opět obnovena, nikdy se nenavrátila k plnému rozsahu prací. Roku 1772 těžba ustala kvůli nerentabilitě.[3] O devět let později byla zbořena stoupa a tím těžba definitivně skončila.[4]
Obec Sklenářovice ležící nedaleko dolů byla zničena v padesátých letech 20. století při akci Demolice. V současnosti je oblast zajímavá zejména z archeologického a historického hlediska.
Popis
Doly
Místo dolů je v současnosti zarostlé lesem a travinami. Nalezneme zde však kupovité či protáhlé kopečky nazývané sejpy. Největším pozůstatkem po povrchovém dobývání v Bártově lese je jáma Velká pinka o rozměrech 100 x 90 metrů, na jejímž dně jsou tři zasypaná ústí šachet.[3] Konečná délka podzemní ho díla není známa. Ve svahu jsou patrné nejméně dva trychtýře nad zasypanými světlíky.[1]
Most
Celková délka kamenného archaického mostu je zhruba 18 metrů. Mostní koruna je mírně vzdutá, konstrukce je bez postranních madel. Most byl postaven z lokálně vytěžených kamenů. Výška klenby je 430 cm, osa klenby mostu má 460 cm a u nájezdní komunikace je šíře mostovky až 550 cm.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c rudný důl na zlato, se sejpy a mostem přes Zlatý potok, archeologické stopy - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, as4u cz. Kamenný most a areál bývalých zlatých dolů, Mladé Buky - Technické památky - Krkonoše - Mladé Buky. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Vojenskou cestou vozili na Rýchory materiál na bunkry, těžili tu zlato. iDNES.cz [online]. 2019-05-26 [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ ŠEDA, BOHDAN. Technické památky v Krkonoších. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku 31 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-40-4, ISBN 80-87706-40-4. OCLC 892781185
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Zlatý potok (mezi Sklenářovicemi a Bystřicí)
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: