Zlatý hřeb
Zlatý hřeb, známý též jako Poslední hřeb,[1] je obřadní hřeb ze zlata o ryzosti 17,6 karátů, který prezident železničních společností Southern Pacific Railroad a Central Pacific Leland Stanford slavnostně zatloukl do pražce, aby tak propojil úseky Centrální pacifické železnice a Union Pacific Railroad do První transkontinentální železnice protínající celé Spojené státy. Stalo se tak 10. května 1869 v oblasti Promontory Summit v Utahu.
V angličtině se od té doby termín „poslední hřeb“ používá k obvykle slavnostnímu závěrečnému aktu dokončení nové železnice, zejména v případech, kdy se trať staví ze dvou různých bodů směrem k místu setkání. Originální zlatý hřeb je dnes vystaven v Uměleckém centru Iris a B. Geralda Cantorových na Stanfordově univerzitě ve Stanfordu nedaleko Palo Alta v Kalifornii.[2]
V češtině se rčení zlatý hřeb obvykle používá k označení vrcholné části něčeho, např. programu.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Golden spike na anglické Wikipedii.
- ↑ "The Last Spike" by Thomas Hill, 1881 The Central Pacific Photographic History Museum
- ↑ Family Collections at the Cantor Arts Center Iris & B. Gerald Cantor Center for Visual Arts
- ↑ Kolektiv. Slovník spisovného jazyka českého. VIII. svazek Z - Ž. 2. vyd. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1989. 608 s. bez ISBN
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatý hřeb na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Wjenning, Licence: CC BY-SA 3.0
The original Golden Spike used to connect the Union Pacific and Central Pacific railways in 1869 near Ogden, Utah. This spike was driven in by Leland Stanford and is on display at the Cantor Arts Museum at Stanford University.
The painting depicts the ceremony of the driving of the "Last Spike" at Promontory Summit, UT, on May 10, 1869, joining the rails of the Central Pacific Railroad and the Union Pacific Railroad. It is worth noting that some of the people depicted in the painting were not at the Gold Spike ceremony (e.g., Collis P. Huntington, Charles Crocker, Edwin B. Crocker, Theodore Judah and Mark Hopkins). Only two of the members of the Central Pacific board of directors were present: Leland Stanford and Charles Marsh (who are depicted in the painting).