Zlatý potok (přítok Blanice)

Zlatý potok
Potok v obci Vitějovice
Potok v obci Vitějovice
Základní informace
Délka toku36,7 km
Plocha povodí92,3 km²
Průměrný průtok0,60 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-08-03-052
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - Skříněřov, Vitějovice, Protivec, Čichtice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Vodňanská Blanice
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatý potok je nejdelší přítok jihočeské řeky Blanice. Délka toku činí 36,7 km.[1] Plocha povodí měří 92,3 km².[2]

Průběh toku

Pramení na jihozápadním svahu Rohanovského vrchuLibínské hornatiněnadmořské výšce okolo 930 m. Nejprve teče jihovýchodním směrem, protéká Skříněřovem. Po zhruba 6 kilometrech odtud se jeho tok obrací na sever. Tento směr si ponechává až ke svému ústí do Blanice, do které se vlévá zprava mezi Čichticemi a Blanicí, na jejím 41,0 říčním kilometru,[1] v nadmořské výšce 429 m.

Větší přítoky

  • levé – Chrobolský potok, Študlarský potok, Nebahovský potok
  • pravé – Luční potok, Tisovka, Křížovický potok, Záhořský potok

Vodní režim

Průměrný průtok Zlatého potoka u ústí činí 0,60 m³/s.[3]

Hlásný profil:[4]

místoříční kmplocha povodíprůměrný průtok (Qa)stoletá voda (Q100)
Hracholusky8,7074,97 km²0,54 m³/s55,0 m³/s

Mlýny

Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.

Odkazy

Reference

  1. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 371) [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 310. 
  4. Evidenční list hlásného profilu stanice Hracholusky [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vitějovice(5).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Obec Vitějovice v okrese Prachatice, Česko. Pohled na Zlatý potok