Zlatý potok (přítok Losenice)
| Zlatý potok | |
|---|---|
 Zlatý potok v přírodní rezervaci Amálino údolí | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 7,0 km |
| Plocha povodí | 15,4 km² |
| Hydrologické pořadí | 1-08-01-0440 |
| Pramen | |
| severovýchodně od Řetenic 49°8′14″ s. š., 13°37′9″ v. d. 941 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Losenice 49°8′2,5″ s. š., 13°32′16,5″ v. d. 638 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Jihočeský kraj - okres Prachatice, Plzeňský kraj - okres Klatovy) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Losenice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatý potok je největší pravostranný přítok řeky Losenice. Protéká územím na pomezí klatovského a prachatického okresu v okrajové části Šumavy. Délka jeho toku činí 7,0 km.[1] Plocha povodí má rozlohu 15,4 km².[2]
Průběh toku
Zlatý potok pramení na svazích hory Královský kámen severovýchodně od vesnice Řetenice v okrese Prachatice. Zpočátku teče směrem na jihozápad přes Řetenice, kde překročí hranici CHKO Šumava. Za vesnicí se stáčí na západ a opouští území Jihočeského kraje. Západní směr drží až do soutoku s Losenicí po necelých 7 kilometrech od pramene. Zlatý potok teče převážně hlubokým údolím, většina tohoto údolí je chráněna přírodní rezervací Amálino údolí. Necelý kilometr před ústím se zprava, od Kašperských Hor, přiipojuje Kašperský potok.
Význam
Na Zlatém potoce a v jeho blízkém okolí jsou dobře patrné pozůstatky dřívějšího rýžování a dolování zlata, které zde probíhalo od středověku (štoly a další). Těžba zlata byla v oblasti ukončena na počátku 20. století.[3] Existují snahy o její obnovení, problémem by však bylo narušení území s vysokou ekologickou hodnotou, těžba je tak dosud odmítána.[4][5]
Údolí potoka bylo součástí zlaté stezky, v současnosti podél potoka vedou naučné stezky Cestou zlatokopů a Stezka strážců hranice.
Odkazy
Reference
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Zlatý potok [cit. 2018-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 37) [online]. [cit. 2018-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Zlato na Šumavě [online]. ŠumavaNet.cz [cit. 2011-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Na Šumavě je 100 tun zlata. Stát průzkum nechce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-10-10 [cit. 2011-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Těžba zlata v Kašperských Horách se prozatím odsouvá [online]. iDNES.cz, 1998-12-10 [cit. 2011-01-20]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatý potok na Wikimedia Commons - Informace o naučné stezce Cestou zlatokopů Archivováno 17. 5. 2009 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiekeren, Licence: CC BY-SA 3.0
Zlatý potok v přírodní rezervaci Amálino údolí v okrese Klatovy