Zlata Holušová

Mgr. Zlata Holušová
Narození21. června 1958 (65 let)
Praha
BydlištěOstrava
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povolánímanažerka, moderátorka a středoškolská učitelka
DětiTereza Ghose[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zlata Holušová (* 21. června 1958 Praha)[2][3] je česká manažerka, moderátorka a pedagožka.[3]

Život

Ač se narodila v Praze, ještě ve svém dětství se přestěhovala do Ostravy. Na vysokoškolská studia se přestěhovala do Brna, kde na tamní Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala učitelství českého jazyka a dějepisu.[3][4] Po dokončení školy začala učit na gymnáziu v Bílovci. Působila rovněž v ostravské redakci Českého rozhlasu,[3] kde uváděla pořad „Barvy hudby“, jehož moderování po ní posléze přejala její dcera.[5]

Holušová dále působí v hudebním průmyslu. Spoluvlastnila hudební klub Boomerang, který se nacházel na ostravské Stodolní ulici, a organizovala také několik hudebních festivalů. První se měl konat roku 1985 a dostal název „Spirála“. Tehdy v Československu vládnoucí režim ale jeho pořádání dva dny před začátkem zakázal. Dále se podílela na organizaci festivalu „Folkový Kolotoč“ a počínaje rokem 2002 pravidelně připravuje „Colours of Ostrava“,[3] v čele jehož organizačního výboru stojí.[6] Připravovala jej i pro rok 2020, avšak kvůli pandemii covidu-19 musela festival zrušit a přesunout ho na následující rok (2021).[7] Místo zrušeného ročníku nakonec zorganizovala „NeFestival“, který ale z rozhodnutí krajské hygienické stanice musel být v jeho průběhu ukončen, neboť hygienici s ohledem na průběh pandemie rozhodli, že se smí konat hromadné akce o nejvýše stu lidech.[8] Při výběru jednotlivých vystupujících pro ostravský festival stráví každý rok v součtu asi čtyři měsíce při cestách v zahraničí, kde navazuje kontakty s jednotlivými umělci.[5]

Vedle Colours of Ostrava pořádá Holušová se svým týmem spolupracovníků rovněž Festival v ulicích.[9]

Ocenění

K roku 2012 získala za organizaci festivalu „Colours of Ostrava“ dvě hudební ceny Anděl.[3] Roku 2010 jí byla udělena mimořádná cena Trebbia, kdy hodnotící komise ocenila přínos Holušové k dialogu národních kultur.[10] K roku 2012 patřila mezi členy Akademie populární hudby a současně mezi členy Evropského fóra světových festivalů.[3]

Rodina

Holušová je vdaná a do svazku se narodila jedna dcera, Tereza,[3] která je autorkou publikace Jako pták ses narodila.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Deník.cz. Dostupné online. [cit. 2020-07-20]
  2. ↑ Výpis z obchodního rejstříku [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2020-07-20]. Kapitola Jednatel. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h TICHÁ, Eva. Nemám ráda povrchní kontakty, říká šéfka Colours of Ostrava Holušová. iDNES.cz [online]. 2012-07-01 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ PLEVA, Martin. Zlata Holušová: Toužím být mnichem na Srí Lance. Deník [online]. 2010-07-04 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c SUPÍKOVÁ, Bronislava. Zlata Holušová, šéfka ostravského festivalu: Colours není na prodej!. Deník [online]. 2018-07-21 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ HNÁTEK, Václav. Na Colours už byl každý žánr. Možná kromě metalu, říká Zlata Holušová. iDNES.cz [online]. 2019-07-14 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ DOLEŽALOVÁ, Denisa. Pořadatelé vyčkávali, ale nakonec Colours of Ostrava zrušili. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-04-30 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČTK. ‚Devastující.‘ Organizátorka ostravského NeFestivalu zvažuje právní kroky kvůli náhlým opatřením. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-07-17 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ JIŘÍČEK, Petr. Festival v ulicích letos v Porubě. Nabídne kanárskou hudbu i tanec s robotem. Deník [online]. 2022-06-16 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČTK. Evropskou cenu Trebbia obdrželi fotograf Vano a rocker Geldof. Lidovky.cz [online]. 2010-03-14 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 

Externí odkazy

  • TACHECÍ, Barbora. Zlata Holušová: Amerika nezažila svůj komunismus a potřebuje si k němu čichnout [online]. Praha: Český rozhlas, 2019-05-16 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.