Zlatohorská vrchovina
Zlatohorská vrchovina Góry Opawskie | |
---|---|
Nejvyšší bod | 975 m n. m. (Příčný vrch) |
Nadřazená jednotka | Jesenická oblast (Východní Sudety) |
Sousední jednotky | Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Złote / Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina |
Podřazené jednotky | v Česku Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina, Jindřichovská pahorkatina, Bělská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Polsko |
Zlatohorská vrchovina v Česku Zlatohorská vrchovina v Polsku | |
Povodí | Odra |
Souřadnice | 50°16′48″ s. š., 17°27′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IVC-6 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku. Jedná se o geomorfologický celek, který patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinou, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.
Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.
Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n. m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n. m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.
Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP Rejon Mokre - Lewice.
V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku Opolskie Bieszczady, neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku Oberschlesische Gebirgsecke, protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k provincii Horní Slezsko.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons
- Góry Opawskie
- Góry Opawskie
- Góry Opawskie
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: RadLes, Licence: CC BY-SA 3.0
Widok z pętlicy drogi na Ondřejovice na górę Příčný vrch
Autor: Qqerim, Licence: CC BY-SA 4.0
Physico-geographical regionalization of Poland
Mezoregion 332.63 Opava Mountains
Regionalizacja fizycznogeograficzna Polski
Poloha geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I4 (IV)
-
I4C (IVC)
- I4C-1 (IVC-1)
-
I4C (IVC)
-
I4 (IV)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří