Zločin agrese

Zločin agrese je trestný čin podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Definice a podmínky výkonu jurisdikce byla přijata konsensem na Kampalské konferenci v roce 2010.[1][2] Kampalská definice zločinu agrese zní následovně: „Zločin agrese znamená plánování, přípravu, zahájení nebo provedení útočného činu, který svým charakterem, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty OSN, a to osobou v postavení, které jí umožňuje efektivně vykonávat kontrolu nad státem nebo řídit jeho politické nebo vojenské akce." [3]

Kdo v postavení, které mu umožňuje vykonávat kontrolu nad některým státem nebo řídit jeho politické a nebo vojenské akce, v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva plánuje, připravuje, zahájí nebo provede útočný čin, který spočívá v použití ozbrojené síly takovým státem proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jiného státu nebo v použití ozbrojené síly takovým státem jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s Chartou Organizace spojených národů a který svou povahou, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty Organizace spojených národů, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem.
— Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník - § 405a [4]

Skutková podstata

Zločinem agrese je zločin, který obsahuje: plánování, přípravu nebo organizaci útočného činu. Útočným činem se rozumí vpád nebo útok ozbrojených sil státu na území jiného státu, použití jakýchkoliv zbraní státem proti území jiného státu, blokáda přístavů nebo pobřeží státu ozbrojenými silami jiného státu, vyslání státem nebo jeho jménem ozbrojených band, skupin, příslušníků nepravidelných ozbrojených sil nebo žoldnéřů, kteří používají ozbrojenou sílu proti jinému státu v tak závažné míře, že se to rovná činům vypočteným výše nebo podstatné účasti státu na nich. [3]

Historie

První kroky k definici agrese

Oficiální definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010. Ale pokusy o definování začaly o hodně dřív. První myšlenka definování agrese se objevila po první světové válce. Projevilo se to i v některých mezinárodních dokumentech:

Dokumenty zakazovaly válku jako prostředek řešení sporů, některé ji dokonce označovaly za mezinárodní zločin a zakazovaly i hrozbu agresí.[5] První nadějné snahy o definici agrese se objevují již v roce 1933 na Konferenci o odzbrojení, kde sovětská delegace přichází s návrhem vymezení pojmu agrese. Návrh, přestože byl projednáván a pozměněn, nakonec konferencí přijat nebyl, avšak v podobném znění byl uplatněn v Úmluvě o definici agrese z 3. června 1933. K této úmluvě však přistoupilo pouze devět členů, takže její znění nemělo univerzálního významu. [6] Významná změna nastala po druhé světové válce.  První významný krok k budoucí definici zločinu agrese a udělal Norimberský tribunál. Tribunál soudil jedince za zločiny proti míru, což je v dnešní terminologii zločin agrese.[5]

Zločin agrese a Mezinárodní trestní soud

 Druhým důležitým v historii pokroku k vymezení definice agrese a vymezení trestu za něj byl návrh čtyř závažných protiprávních aktů pro Mezinárodní trestní soud (nazvaných jako zločiny). Těmito zločiny byly: genocidum, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese. Později návrh byl přijat, avšak přesná definice zločinu agrese ještě zůstávala otevřenou otázkou. Výběr těchto čtyř kategorií a jejich návrh vycházel z principu Norimberského tribunálu.

Současná situace

V roce 2010 na konference Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, která se konala v ugandské Kampale, byla upřesněna a vymezena definice zločinu  agrese. Také byly upřesněny podmínky, za které Mezinárodní trestní soud (ICC) může stíhat jednotlivce za spáchání zločinu agrese.[7] Zločinu agrese se může dopustit především stát, který pak za to nese mezinárodněprávní odpovědnost a takový druh zločinu agrese se definuje jako mezinárodní. Ale také se zločinu agrese může dopustit i jednotlivec, a v tomto případě pak nese individuální trestněprávní zodpovědnost (tj. zločin podle mezinárodního práva).[3]

Ruská agrese proti Ukrajině

Dne 19. ledna 2023 Evropský parlament schválil poměrem hlasů 472 ku 19 (při 33 abstencích) usnesení vyzývající k vytvoření, v součinnosti s VS OSN, zvláštního tribunálu určeného k posouzení viny Ruské federace a čelných představitelů tam vládnoucího režimu, v otázce zločinu proti míru v souvislosti s útokem proti Ukrajině.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crime of aggression na anglické Wikipedii.

  1. Conference of the Rome Statute concludes in Kampala[nedostupný zdroj]
  2. ICC nations define crime of aggression [online]. [cit. 2011-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Podkladový materiál k senátnímu tisku číslo 259. Dostupné online.
  4. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. 2009. Dostupné online. § 405a. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. a b MATUŠINOVÁ, Anna; MLYNAŘÍK, Václav. Revizní konference MTS v Kampale. Global Politics. 2010-10-20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-19.  Archivováno 19. 3. 2017 na Wayback Machine.
  6. MAŇÁSKOVÁ, Michaela. Definice agrese nebo ozbrojeného útoku?. Brno, 2009 [cit. 2022-08-26]. Diplomová práce. Masarykova univerzita - Právnická fakulta. Vedoucí práce prof. JUDr. Vladislav David, DrSc.. Dostupné online.
  7. Smluvní strany Římského statutu Mezinárodního trestního soudu se shodly nad podobou definice zločinu agrese [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2010-06-16 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  8. DRAKE, Daniel. Evropský parlament chce speciální tribunál pro ruské zločiny. Dva Češi byli proti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-01-19 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy