Zlomkovský mlýn
| Zlomkovský mlýn | |
|---|---|
.jpg) letohrádek na místě mlýna | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1400 |
| Přestavba | 1765 |
| Poloha | |
| Adresa | Nosticova 469/6, Praha 1, Malá Strana,  Česko |
| Ulice | Nosticova |
| Souřadnice | 50°5′4,9″ s. š., 14°24′26,3″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlomkovský mlýn (Maltézský, Wendlingerovský) je bývalý vodní mlýn v Praze na Malé Straně, který stojí na levém břehu Čertovky.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Vodní mlýn zde stál již před rokem 1400 a byl poplatný johanitské komendě u Panny Marie pod řetězem. Během husitské revoluce byl vypálen, je zmíněn jako „spálený a konečně skažený“. Poté se jeho zbytky dostaly do dědičného nájmu s podmínkou na opětné vystavění. Patřila k němu zahrada, ohrada a ulice, která směla být přehrazena.[3]
Název Zlomkovský se poprvé uvádí v roce 1532, kdy jej koupil mlynář Pavel Zlomek. V roce 1583 se dostal jako poničený do majetku Viléma z Rožmberka; poté se majitelé střídali. Roku 1639 byl prodán spolu se dvěma sousedními domy, prádlem a haltýřem na ryby.[3]
Roku 1684 zdědil mlýn baron Jan Jiří Wendlinger. Za jeho vlastnictví pravděpodobně došlo k přestavbě na šlechtické sídlo; takto je stavba popisována roku 1723, kdy byla v majetku Wendlingerových dědiců.[3][2]
V letech 1765–1766 došlo k zásadní přestavbě, při které hrabě Nostic v domě zřídil prádelnu včetně mandlů, přenesenou sem z objektu čp. 470/III. Byly vybourány dělicí příčky a nahrazeny pasy. K roku 1782 měla prádelna 10 měděných kotlů, jeden kotel železný a 43 žlaby na praní prádla, mandlovna měla 10 mandlů.[2]
V roce 1810 Nostitzové připojili dům ke komplexu užitkových budov paláce. V roce 1834 požádal Ervín Nostitz město o povolení k přestavbě a zrušení prádelny; plány přestavby vypracoval K. Pollak. Roku 1924 přešel objekt do majetku státu pod ministerstvo školství.[2]
Popis
Původní mlýnice a dům byly pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Mlýn byl zděný, jednopatrový a voda k němu vedla náhonem. Z technologie mlýna se dochoval zbytek lednice. [1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zlomkovský, Maltézský, Wendingerovský mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Helena Špůrová, 4.10.2012. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Zlomkovský vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000151531, rejstříkové číslo ÚSKP 39501/1-848. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online
- ↑ a b c Josef Klempera. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. S. 30–31.
Literatura
- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Zlomkovský mlýn. S. 30–31
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlomkovský mlýn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalý Zlomkovský vodní mlýn, Praha 1-Malá Strana, Nosticova 469/6.