Zmenšený kvintakord
Zmenšený kvintakord je alterovaný kvintakord charakteristický zmenšenou kvintou. Je používán jako průchodný akord - ve skladbách obvykle neplní žádnou ze základních harmonických funkcí.
Jedná se o trojzvuk, který sestává ze základního tónu, malé tercie a zmenšené kvinty, nebo také dvou malých tercií nad sebou. Značí se obvykle velkým písmenem označujícím základní tón doplněným o příponu mi nebo m (vyznačující malou tercii a tedy mollový charakter akordu) a o horní index 5- (vyznačující alterovanou - zmenšenou kvintu):
Složení zmenšeného kvintakordu
| Značka akordu | Základní tón | Malá tercie | Zmenšená kvinta |
|---|---|---|---|
| a | c | es | |
| e | g | b | |
| h | d | f | |
| fis | a | c | |
| cis | e | g | |
| as | ces (=h) | eses (=d) | |
| es | ges | heses (=a) | |
| b | des | fes (=e) | |
| f | as | ces (=h) | |
| c | es | ges | |
| g | b | des | |
| d | f | as |
Obraty
Jako trojzvuk má zmenšený kvintakord dva obraty:
- první obrat - sextakord složený z malé tercie a velké sexty, například c - es - a pro akord
- druhý obrat - alterovaný kvartsextakord složený ze zvětšené kvarty a velké sexty, například es - a - c pro akord
V praxi nejsou obraty příliš důležité - častěji než zmenšený kvintakord je používáno jeho rozšíření do zmenšeného septakordu, který je symetrický a o obratech tedy u něj nemá smysl mluvit.
Harmonická funkce
Jak již bylo napsáno v úvodu, nezastává v durových ani mollových skladbách tento akord žádnou důležitou harmonickou funkci (i když se jedná o základní akord pro církevní lokrický mód).
V blues a jazzu je oblíbené jeho použití jako „průchodu“, jak ukazuje následující příklad (použití zmenšeného septakordu je ale častější):
Příklad použití
V úvodních dvou taktech dvanáctitaktového blues v C dur harmonizovaných tónikou a subdominantou
lze zvýšit napětí vložením zmenšeného kvintakordu na první dvě doby druhého taktu:
Rozepišme pro přehlednost použité akordy:
Použitý zmenšený kvintakord se ve dvou tónech shoduje s cílovou subdominantou, ale obsahuje místo f základní tón fis, takže v tomto harmonickém postupu je slyšet chromatická sekvence g - fis - f, která zní „jazzověji“ než přímý přechod.