Zmije paví

Zmije paví
Zmije paví
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	plazi (Reptilia)
Řád	šupinatí (Squarnata)
Podřád	hadi (Serpentes)
Čeleď	zmijovití (Viperidae)
Podčeleď	zmije (Viperinae)
Rod	zmije (Echis)
Binomické jméno
Echis carinatus Schneider, 1801
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zmije paví (Echis carinatus) je had z čeledi zmijovitých (Viperidae) žijící v jižní a jihozápadní Asii. Je to jeden z nejjedovatějších hadů ve svém areálu rozšíření a způsobila již mnoho smrtelných uštknutí lidí. Někdy se udává, že má na svědomí nejvíce lidských obětí ze všech hadů.^[1][2] Její nebezpečnost spočívá v tom, že má silný jed, vyskytuje se ve velkých počtech v oblastech, kde lidé chodí bosí nebo jen v sandálech, a je aktivní převážně v noci, tudíž ji lze snadno přehlédnout.^[3]

Synonyma

• Pseudoboa carinata
• Boa horatta
• Scytale bizonatus
• Echis ziczac
• Vipera (Echis) superciliosa
• Echis superciliosa
• Echis carinata
• Vipera carinata
• Echis carinatus carinatus
• Scytale bizonatus
• Vipera echis
• Vipera noratta
• Echis carinata carinata

Taxonomie

Areál rozšíření

Zmije paví se vyskytuje na území Asie; na Indickém subkontinentu: v Indii, Srí Lance v Bangladéši a Pákistánu. Také na Blízkém východě: v Ománu, ve východních Spojených arabských emirátech, v Iráku a jihozápadním Íránu. Ve Střední Asii: v Afghánistánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu a v Tádžikistánu (bližší rozšíření poddruhů výše).

Tato zmije je na většině svého areálu rozšíření velmi hojná, což dokládá např. fakt, kdy bylo nalezeno přes 2000 jedinců během 5 dnů v oblasti Ratnagiri poblíž Bombaje.^[4]

Popis

Hlava poddruhu E. c. carinatus

Zmije paví dorůstá délky 50–80 cm.^[3]

Zbarvení má každý poddruh jiné, respektive takové, jakou má barvu podklad v území, kde žije. Základní barvou je nejčastěji hnědá až červená (spíše načervenalá), ale objevují se i různé odstíny těchto barev a přechodů, jako např. žlutavá až do zelena. Také chov a křížení jednotlivých poddruhů těchto zmijí způsobily proměnlivé a nezvyklé barvy. Kresba u zmije paví je typu pyramidium, neboli tzv. velké světlé ostře ohraničené základovou barvou dorzální skvrny na těle podlouhlého až okrouhlého tvaru. Laterální světlé skvrny obráceného písmene tvaru V jsou často spojené v laterální vlnící se pruh. Barva mezi těmito skvrnami je většinou stejná jako hřbetu.

Jed

Zmije paví má poměrně silný jed, mezi zmijemi patří k těm nejtoxičtějším, nicméně záleží na poddruhu, případně na oblasti výskytu. Smrtelná dávka LD50 dávaná nitrožilně laboratorním myším či králíkům dosahuje hodnot 0,1 až 1,9 mg/kg. Množství čistého jedu, jímž had disponuje, je asi 18 až 72 mg.^[5] Její jed působí zhoubně především na krev, ale zřejmě obsahuje i neurotoxickou složku.

Ekologie

Potrava

Oběťmi jejich nočních lovů se stávají obvykle drobní živočichové jako scinkové, gekoni, žáby a menší savci a hadi. Některé populace se specializují na větší bezobratlé živočichy, jako jsou stonožky nebo štíři.

Rozmnožování

Rozmnožování většinou probíhá ve vlhčím období roku (od dubna po červen). Zmije paví rodí v některých oblastech živá mláďata, jinde kladou vejce se zkrácenou dobou vývoje. Počet mláďat bývá v průměru 5–8, přičemž největší počet byl 23 mláďat.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zmije paví na Wikimedia Commons
• Galerie zmije paví na Wikimedia Commons
• Taxon Echis carinatus ve Wikidruzích