Zmije růžkatá
 Zmije růžkatá | |
|---|---|
 Zmije růžkatá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | zmijovití (Viperidae) |
| Rod | zmije (Vipera) |
| Binomické jméno | |
| Vipera ammodytes Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zmije růžkatá (Vipera ammodytes) je had z čeledi zmijovitých. Žije v jižní Evropě, na Balkáně a na Blízkém východě. Má pověst nejnebezpečnějšího evropského hada vzhledem ke své velikosti, délce jedových zubů (až 13 mm) a vysoké účinnosti jedu.[2] Vědecké jméno je odvozeno z řeckých slov ammos a dytes („písek“ a „norník“). Není to právě nejvýstižnější jméno pro hada, který dává přednost skalnatému prostředí.
Popis
Dorůstá až do délky 95 cm, většina jedinců však nepřesahuje 85 cm. Maximální délka také závisí na rase, přičemž severní poddruhy jsou zřetelně větší než jižní.[2] Podle Strugaria (2006) činí průměrná délka 50–70 cm, nicméně byli spatřeni jedinci delší než 1 m. Samice jsou obvykle větší a robustnější, i když nejdelší zaznamenaní jedinci jsou samci.[3]
Ekologie a chování
Jde o hada s denní aktivitou. Preferuje suchá stanoviště, především křovinaté oblasti, okraje lesů, slunné kamenité svahy hor, travnatá území, opuštěné zahrady a kamenné zdi. Živí se malými savci, plazy (ještěrkami, jinými hady včetně zástupců vlastního druhu), ptáky a mladí jedinci i většími členovci (stonožkami). Hibernuje po dobu dvou až šesti měsíců v závislosti na klimatických podmínkách. K páření dochází na jaře a koncem léta až začátkem podzimu rodí samice jedno až dvacet mláďat.[3]
V některých oblastech žije sympatricky se zmijí skvrnitou a zmijí obecnou, s níž se, velmi vzácně, kříží.[4]
Populace zmije růžkaté v oblasti Dalmácie se významně zmenšila v důsledku introdukce promyky zlaté počátkem 20. století.[5]
Jed, nebezpečnost
Jed zmije růžkaté je poměrně silný, LD50 dosahuje zhruba 0,48 mg/kg. Had disponuje větší zásobou jedu než například zmije obecná.[4] Chová se však obvykle neútočně a pokud není silně provokován, většinou neuštkne.[2] Nicméně nebezpečí uštknutí nelze podceňovat, a to především od samců na jaře.[4]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c MALLOW, D., LUDWIG, D., NILSON, G. 2003. True Vipers: Natural History and Toxinology of Old World Vipers. Krieger Publishing Company. 359 pp. ISBN 0-89464-877-2.
- ↑ a b STRUGARIU, A. 2006. The European Horn-Nosed Viper Archivováno 14. 10. 2013 na Wayback Machine.. VenomousReptiles.org.
- ↑ a b c ACHILLE, Gabriele. Snakes of Italy: Herpetological Treatise on the Biology and Iconography of Italian Ophidians. Heidelberg: Springer, 2015. 192 s. Dostupné online. ISBN 978-3-319-14106-0. S. 119–122. (anglicky) Google-Books-ID: 9fZNBgAAQBAJ.
- ↑ Small Indian mongoose Herpestes auropunctatus (Hodgson, 1836) on the Adriatic Islands of Yugoslavia. www.zobodat.at. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zmije růžkatá na Wikimedia Commons - Galerie zmije růžkatá na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Elena Terkel, Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 3.0
Vipera ammodytes. I met this snake on September 27, 2008 in the forest on a rocky slope near Sutorman, Bar area, Montenegro