Znalostní ekonomika

Znalostní ekonomika spočívá v tvorbě přidané hodnoty na základě zúročení znalostí, nejen díky manuální výrobě, a roste v ní význam vzdělání a využití vědeckých poznatků z hlediska celkové konkurenceschopnosti země.^[1]

„Slabost nebo dokonce absolutní absence definic znalostní ekonomiky je pronikavým rysem u většiny odborné literatury zabývající se tímto tématem. Je to jedna z nepřesností, které dělají pojem „znalostní ekonomika“ spíše rétorickým, než analyticky využitelným.“^[1]

„Myšlenka společnosti vzdělání vychází z předpokladu, že základním produkčním faktorem se v současné době stává kvalifikace občanů. Jen taková společnost bude dlouhodobě úspěšná v mezinárodní soutěži, která dokáže investovat do celoživotního vzdělávání svých občanů a v tomto smyslu do rozvíjení jejich schopností. Vláda odmítá myšlenku, že by naší základní komparativní výhodou v celosvětové soutěži globalizované společnosti mohla být levná pracovní síla. Naopak, domnívá se, že můžeme prorazit efektivním využíváním kvalifikované a dobře placené pracovní síly s vysokou produktivitou práce. Sociální investice, investice do lidského kapitálu či do rozvoje lidského potenciálu vláda považuje za nejúčinnější formu vládních investic. Tuto formu, zejména v podobě investic do vzdělání, chce vyjádřit i ve svých rozpočtových prioritách tak, aby se naše společnost postupně stávala znalostní společností.“^[2]

• Vědecká spolupráce
• Středem zájmu subjektů je učení a učení se
• Kooperace a integrace původně oddělených ekonomických sektorů
• Stále rostoucí využívání informačních a komunikačních technologií (ICT)
  • Přispívá k transformování fyzicky existujících organizací do virtuálních
  • Lepší vzájemné propojení a spolupráce
• Dynamičtější tvorba cen v porovnání s klasickou ekonomikou
• Obchody realizovány v reálném čase
  • Nejsou žádné přestávky mezi jednotlivými kroky procesu
• Spolupráce organizací
• Vytváření partnerství
• Nemá pevné vymezení v ekonomice

Znalostní ekonomika odpovídá celkové ekonomické struktuře (ta vyvstává z kombinací níže uvedených bodů).

1. Rostoucí znalostní intenzita ekonomických aktivit
   1. Používání informačních technologií
   2. Stále rostoucí míra technologických změn
2. Globalizace ekonomických událostí
   1. Národní a mezinárodní deregulace
   2. Telekomunikační revoluce

„Jaké jsou problémy českého školství? Stále největší problém českých žáků je, že dostatečně neporozumí psanému textu, což je v mezinárodním srovnání nestaví do dobrého světla. Za snížení úrovně znalostí dětí může mimo jiné také to, že učitelé musejí v rámci školské reformy více dbát na rozvoj jejich schopností a dovedností, což je nyní celoevropský trend. Více než výuce faktů se musí věnovat tomu, aby s dětmi diskutovali a učili je formulovat vlastní názor. Perspektivně bude třeba zlepšit výuku cizích jazyků, zejména angličtiny, která je hlavním jazykem tržní ekonomiky, e-learningu a mezinárodní komunikace.“^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu znalostní ekonomika na Wikimedia Commons