Znojemský úděl

Znojemský úděl
 České knížectví10551182Moravské markrabství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
dědičná monarchie
České knížectvíČeské knížectví České knížectví
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
státní útvary a území
předcházející:
České knížectvíČeské knížectví
následující:
Moravské markrabstvíMoravské markrabství

Znojemský úděl, zkráceně Znojemsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého).

Znojemsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu). Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu. Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko.

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Ze znojemských Přemyslovců byl nejvýznamnější poslední z nich, moravský markrabě a poté český kníže Konrád II. (III.) Ota. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191, jelikož jeho manželství s Hellichou z Wittelsbachu zůstalo bezdětné.

Údělná knížata znojemská

Zdroj[1]

#JménoVládaPoznámky
1Ota I. Olomoucký1055–1056Syn knížete Břetislava I.
2Konrád I. Brněnský1061–1092Syn knížete Břetislava I.
3Litold Znojemský1092–1099Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
4Bořivoj1099–1100Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5Litold Znojemský1101–1112Podruhé.
6Oldřich Brněnský1112–1113Také brněnský údělník.Bratr Litolda, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
7Soběslav I.1115–1123Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
8Konrád II. Znojemský1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161)Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem.
9Konrád III. Otaasi 1161–1182Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.

Reference

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 

Související články

Média použitá na této stránce

Königsbanner 14Jh.svg
Autor: Vlastní dílo, Ronald Preuss (eagle), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner (Königsbanner) of the German kings and emperors in the early to mid 14th century. The upright rectangular shape of the field approximates the proportions of 14th-century military banners, see e.g. File:Codex Balduini Trevirensis - Alpenüberquerung Heinrich VII.JPG
Přemyslovci erb.svg
Erb rodů Přemyslovců
Banner of the Margraviate of Moravia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Margraviate of Moravia
Banner of Přemyslid family.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Heraldická korouhev se znakem Přemyslovců, též korouhev svatého Václava a Českého knížectví.