Znojmo

Znojmo
Znojmo, panorama od jihu
Znojmo, panorama od jihu
Znak města ZnojmoVlajka města Znojmo
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0647 593711
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíZnojmo
Okres (LAU 1)Znojmo (CZ0647)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel33 370 (2022)[1]
Rozloha65,90 km²
Nadmořská výška290 m n. m.
PSČ669 02
Počet domů5 251 (2021)[2]
Počet částí obce9
Počet k. ú.10
Počet ZSJ31
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Znojmo
Obroková 2/10
669 22 Znojmo
info@muznojmo.cz
StarostaJakub Malačka (dříve ČSSD, od r. 2022 nestr.)
Oficiální web: www.znojmocity.cz
Další údaje
Kód obce593711
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Znojmo (německy Znaim) je město s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně. Hranice s Rakouskem probíhá osm kilometrů od města. Na území města žije přibližně 33 tisíc[1] obyvatel. Ve znojemské sídelní aglomeraci včetně přilehlých samostatných obcí žije přes 40 tisíc obyvatel.[3] Je druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní Moravy.

Až do roku 2002 bylo Znojmo okresním městem správního okresu Znojmo. Za Rakouska-Uherska a za první Československé republiky bylo do roku 1928 také městem statutárním.

Sousedními obcemi sídla jsou Kravsko, Citonice, Strachotice, Podmolí, Dobšice, Chvalovice, Dyje, Havraníky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Tasovice, Mašovice, Suchohrdly, Únanov, Vrbovec, Plenkovice, Žerůtky, Hluboké Mašůvky a Kuchařovice.

Název

Jméno je poprvé doloženo ve 12. století v podobě Znojem (zapisováno Znoiem, Znoyem, Znogem a podobně) a vztahovalo se k místnímu hradu. Jde o ojedinělé jméno nemající obdoby v okolních zemích a jeho původ je nejasný. Nejčastěji se jako o jeho zdroji uvažuje o praslovanském znojь ("žár"), není však jasné, jakými slovotvornými postupy by od něj mělo být odvozeno výsledné jméno. Vzhledem ke starobylosti osídlení místa může být původ jména předslovanský (například germánský).[4]

Historie

Historie do třicetileté války

Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od 8. století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé velkomoravské hradiště (nynější část města Hradiště), které střežilo brod přes řeku Dyji vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z Čech přes západní Moravu do Podunají. Uvnitř hradiště, které v 8.10. století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byl ve velkomoravském období vystavěn patrně již působením prvních křesťanských misií z bavorského Pasova kostelík (rotunda) sv. Hippolyta. Existence druhého kostela je zatím větší částí akademické obce zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé pohřebiště, objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Staromoravské Znojmo (Hradiště) bylo někdy v polovině 10. století poničeno Maďary, život zde byl ale záhy již na přelomu 1. a 2. tisíciletí obnoven. Po dobytí Moravy českými Přemyslovci (1019/1029) bylo první správní centrum zřízeno právě na Hradišti. Nový přemyslovský hrad byl vybudován blíže ke strategickému říčnímu brodu na protější straně Gránického údolí za vlády knížete Konráda I. Brněnského a jeho syna Litolda Znojemského.

Zdánlivá první písemná zmínka o Znojmě se nachází v listině datované do roku 1048, která však byla padělkem, jíž měl český kníže Břetislav I. založit proboštstvíRajhradě; mezi svědky byl uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. Nejpozději po roce 1092 vzniklo samostatné přemyslovské údělné knížectví zvané znojemský úděl. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince – znojemské denáry. Na předpolí hradu vznikly předměstské osady s dominantami kostelů svatého Michalasvatého Mikuláše.

Rotunda svaté Kateřiny z konce 11. století

Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců Konrád II. Ota, který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 premonstrátský klášter v Louce, který stojí jižně od historického středu města. V letech 1222–1226 bylo Znojmo Přemyslem Otakarem I. jako první na jižní Moravě povýšeno na královské město a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13.14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hippolyta na Hradišti společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy svaté Anežky České, sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou.

V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. klášter minoritů (1226–1239), později zde vznikl i klášter klarisek (1271–1274). Po bitvě na Moravském poli (26. srpna 1278) byl v minoritském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie pohřben český králmoravský markrabě Přemysl Otakar II. (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do chrámu svatého VítaPraze. V lednu 1307 se u znojemských minoritů sešli český král Rudolf Habsburský a jeho otec, římskoněmecký král Albrecht I., aby zde vyhlásili nový řád posloupnosti panovníků na českém trůnu. Ten však kvůli brzké Rudolfově smrti a odlišné vůli české šlechty nikdy nevešel v platnost. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město několikrát dáno do zástavy vévodům rakouským. V roce 1404 bylo jako bašta stoupenců moravského markraběte Prokopa Lucemburského po dva měsíce neúspěšně obléháno vojsky rakouského vévody Albrechta IV.uherského krále Zikmunda Lucemburského. V době husitských válek v první polovině 15. století zůstalo město katolické a stálo na straně českého králeřímského císaře Zikmunda. Jeho smrtí ve Znojmě 9. prosince 1437 vymřela dynastie Lucemburků.

Historie po třicetileté válce

Znojmo, rytina dle kresby Jorise Hoefnagela, Civitates Orbis Terrarum, 1620

Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu a rekatolizaci. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála Lennart Torstensona (16031651).

Pohled na Znojmo, rytina Matthäuse Meriana z roku 1650

Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Později zasáhly Znojmo i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako bitva u Znojma. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u Vídně roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef I. rozdělil: vnitřní hrad udělil jako léno Koruny české Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří na troskách paláce vystavěli barokní zámek. Vnější hrad byl předán městu Znojmu, které zde založilo pivovar. Po vymření Deblínů roku 1784 připadl zámek zpět koruně české. Císař Josef II. zde roku 1787 umístil vojenskou nemocnici. Po roce 1865 tu byla vojenská kasárna, až v roce 1910 začalo stavbu využívat znojemské městské muzeum (dnes Jihomoravské muzeum ve Znojmě). Z původního hradu se zachovala pouze románská rotunda sv. Kateřiny, mocná obvodní hradba a gotické sklepení vnitřního hradu. Do roku 1892 stála u vstupu do vnějšího hradu z předhradí takzvaná Loupežnická věž.

Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do Brna, Prahy a Vídně, vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň–Hrušovany nad Jevišovkou–Brno s odbočkou na Znojmo (1870) a zejména Severozápadní dráhy Vídeň–Znojmo–Jihlava–Nymburk–Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským Place de l'Étoile. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí.

Nalezení ložisek kaolinu přispělo k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Keramická továrna Aloise Klammertha (+1878) od roku 1851 vyráběla hnědě glazovanou keramiku, bílou sanitární keramiku i fajáns. Nejvyššího rozkvětu dosáhla za spolupráce s vídeňskými výtvarníky z Uměleckoprůmyslové školy v 70. letech[5]. Na ni následně navázal podnik Rudolfa Ditmara s názvem Ditmara, proslulý zejména strojní výrobou sanitární keramiky.[6]

Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či krajský soud s věznicí (1913–1919, dnes zde sídlí soud okresní).

Historie v 1. polovině 20. století

Znojmo před rokem 1909

Slibný rozmach města umrtvila první světová válka. Při rozpadu Rakousko-Uherska na podzim 1918 se Znojmo stalo centrem separatistického regionu Německé jižní Moravy, který se vzepřel připojení k nově vzniklému Československu a s odvoláním na Wilsonem deklarované právo na sebeurčení vyhlásil sounáležitost s Německým Rakouskem. Teprve vojenskou intervencí 16. prosince 1918 bylo Znojmo s okolím obsazeno československými jednotkami. Následoval mohutný příliv českého úřednictva do města a s tím související odchod části Němců, zejména z řad inteligence. Tak byla dosavadní majorita německého obyvatelstva ve městě vyrovnána na poměr 1:1. V roce 1920 byl starostou města zvolen první Čech – Dr. Josef Mareš. Díky jeho uvážlivé politice širokého konsensu se podařilo soužití mezi oběma národnostmi ve městě udržet v klidných mezích. Město tehdy oficiálně navštívil prezident Masaryk. Rozvoj města v meziválečném období byl i nadále díky masivní výstavbě obytných domů dynamický, přesto se město začalo poprvé ve své historii potýkat se syndromem města na periferii. Vznik celní hranice mezi ČSR a Rakouskem, redukce provozu na Severozápadní dráze a další centralistická opatření pražské vlády do značné míry omezily vývoz tradičních znojemských komodit do rozlehlé spádové oblasti v okolí Vídně a přispěly ke zchudnutí značné části obyvatel Znojma. Tento aspekt přispěl k silné radikalizaci německého obyvatelstva, zejména po vzniku Sudetoněmecké strany.

Mnichovskou dohodou z podzimu 1938 bylo Znojmo připojeno k hitlerovské Třetí říši. To vyvolalo exodus značné části Čechu, Židů a německých antifašistů ze Znojma do okleštěného zbytku republiky. Židovská synagoga byla uzavřena a později zbořena. Ve Znojmu žilo před válkou (1930) 675 osob židovského původu.[7] Dne 4. srpna 2016 byly ve městě položeny první znojemské kameny zmizelých, tak zvané stolpersteine pro oběti holokaustu.[8]

S koncem druhé světové války na jaře 1945 bylo Znojmo poškozeno několika nálety sovětských a amerických bombardérů. Přímý zásah dostala budova staré radnice, velké škody utrpělo vlakové nádraží. Německá branná moc město opustila těsně před příchodem Rudé armády (8. května 1945).

Související informace naleznete také v článku Osvobození Znojma (1945).

S příchodem Sovětů a obnovením československé státní moci došlo k divoké fázi odsunu německého obyvatelstva z města. První vlaky po obnovené trati z vnitrozemí přivážely stovky českých novousedlíků.

Nové pojmenování ulic. Vzhledem ku změněným poměrům bylo nutno přejmenovati některé ulice. Uvádíme pro informaci některé změny známých ulic: Brandtova ul. je přejmenovaná na Leninovu, Buchbergerova na Vančurovu, Ebner-Eschenbachové na Boženy Němcové, Gabelsbergerova na Janáčkovu, Götheova na Dominikánskou, Haberleova na Lidickou, Haukova tř. na Malinovského (generál RA), Jahnova na Titovu, Kalcherova na Kolárovu, Kernekerova na Roosweltovu, Leiningenova na Alšovu, Lutherova na Chelčického, Frant. Rapénové na Jarošovu, Sealsfieldovo nám. na Mikulášské nám., Schillerova na Ulici mládeže, Hübnerova na Horovu, Náměstí Švehlovo na Máchovo, Weindlova ul. К parku, Českých legií na Legionářskou.

—Naše Demokracie, 29.06.1945[9]

Později, ve fázi organizovaného odsunu, bylo německé obyvatelstvo internováno v prostoru nuceného pracovního tábora na Pražské třídě (dnes areál Policie ČR). Ve městě také v letech 1945–1948 zasedal mimořádný lidový soud. Během vlakových transportů v roce 1946 bylo odsunuto do amerického okupačního pásma v Německu na 15 tisíc znojemských Němců. Nové obyvatelstvo přicházelo zejména z oblasti Českomoravské vrchoviny a také z Hané, Valašska a Slovácka. Jednalo se o největší etnickou proměnu v dějinách města od 13. století.

V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězila ve Znojmě na celé čáře kandidátka Komunistické strany Československa. Po komunistickém převratu v únoru 1948 došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem. Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem, „hrází proti imperialismu“. Ve středu 21. srpna 1968 zaplavily dnešní Masarykovo náměstí sovětské tanky T-54 s bílými invazními pruhy.

Části města

Katastrální území Znojma

Součástí města byly dříve i obce Dobšice, Dyje, Kuchařovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice a Suchohrdly,[10] které dnes tvoří Svazek obcí Znojemsko.

Obyvatelstvo

Stolpersteine pro dva členy rodiny Weinbergerů v ulici Rudoleckého 859/21

Počet obyvatel

Sčítání lidu[11][12][13][14]Obyvatelé celkověNárodní příslušnost
RokNěmciČešijiná
1450~2800
1500~2200
188012 77211 0121 528232
189015 16712 9361 982249
190016 98814 5842 032372
191019 68316 8122 496375
192121 1977 98811 6911 518
193025 8558 34716 1391 369
197126 126
198139 263
199139 949
200135 773
201134 0781619 0614 928 Moravané

Struktura obyvatelstva

Památky ve městě

Mikulášské náměstí, vlevo kostel sv. Mikuláše, vpravo Svatováclavská kaple
Kostel Nalezení svatého Kříže s dominikánskýn klášterem
Související informace naleznete také v článcích Seznam kostelů a kaplí ve Znojmě a Seznam kulturních památek ve Znojmě.

Ve městě Znojmě se nachází mnoho památek, z nichž jsou některé zapsány i do seznamů kulturních památek ČR. Samotné město Znojmo je městskou památkovou rezervací, ve městě se nachází i Národní kulturní památka České republikyrotunda svaté Kateřiny z 12. století, ta je památkově chráněna z důvodu zachovalých nástěnných maleb z roku 1134, jež zobrazují přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a také podobizny moravských údělných knížat. Kromě toho se ve městě nachází dalších 216 nemovitých kulturních památek Česka.[15] Mezi nejznámější tyto památky patří znojemské kostely, kostel Nalezení svatého Kříže s dominikánským klášterem, Loucký klášter a další bývalé kláštery, měšťanské domy a další památky.

Mezi významné památky patří i znojemský hrad nad údolím Gránického potoka, rozsáhlé několikapatrové Znojemské podzemí z 13. až 17. století, Sealsfieldův kámen položený k památce spisovatele Charlese Sealsfielda či radniční věž postavená Mikulášem ze Sedlešovic. Z městských domů vynikají např. Althanský, Daunův nebo Ugartův palác.

Radnice města Znojma nabízí na svých stránkách iniciativu 77 divů Znojma, jež má podporovat turistický ruch a zobrazovat tak památky dělené do několika skupin, tyto památky jsou prezentovány na různých veletrzích cestovního ruchu či v městských tiskovinách. Rozvoji turistického ruchu po krajině i po památkách ve Znojmě a okolí také napomáhají různé cyklostezky či vinné stezky, město Znojmo podporuje několik projektů k rozvoji turistického ruchu.[16] Ve městě Znojmě se nachází 7. zastavení trojstátní trasy poutních míst nazvané Kristkova podyjská glyptotéka.

V blízkosti historického jádra města se nachází hráz vodní nádrže Znojmo.

Zaniklé stavby

Uvnitř kláštera klarisek stávala Loretánská kaple, založená roku 1713. Po josefinských reformách byl klášter zrušen a Santa Casa roku 1829 zbořena.[17]

Kultura

Maskot města Znojma – znojemská okurka

V roce 2005 vznikl Hudební festival Znojmo, který se od té doby rozrůstá a prodlužuje.[zdroj?] Každý ročník je zaměřen na jiného skladatele a s tím souvisí i obměna podtitulů festivalu (Na Händela Bacha, (ne)vinná degustace Mozarta, Ludwig wein Beethoven, In vino Vivaldi). V roce 2008 vznikl jako součást Hudby Znojmo další festival, Znojmo Jazz Fest a v roce 2009 následoval VOC festival Znojmo s podtitulem „dny folkloru a originálních znojemských vín“.[zdroj?]

Znojemské vinobraní

Každý rok probíhá Znojemské historické vinobraní, spojené s prodejem burčáku a kulturními atrakcemi po celém městě.[18] Vinobraní se pravidelně účastní asi 80 tisíc návštěvníků.[19]

Zakladatelem prvního Znojemského historického vinobraní byl v roce 1966 František Koukal. Městská slavnost připomíná návštěvu Jana Lucemburského, který do města přijel v roce 1327 zapít zdařilé státnické jednání ve Vratislavi. Město pro něj nachystalo bohatý program, jehož části mohou návštěvníci zhlédnout. Tradiční vinobraní bylo v roce 1974 přerušeno komunistickým režimem a k jeho obnovení došlo až v 90. letech 20. století. Obecně je vliv Znojma a jeho okolí značný v oblasti gastronomie, zejména na formování moravské kuchyně. To jak produkcí mnohých potravinářských komodit tak rozvojem postupu při přípravě pokrmů.

Každým rokem vinobraní přiláká desetitisíce návštěvníků, kteří nepřijíždějí pouze za vínem nebo burčákem, ale také za kulturním programem, kterému korunuje průvod krále Jana Lucemburského s jeho chotí a dvořany.[20]

Zemědělství a vinařství

Znojmo je proslulé nakládanými okurkami, v originálním sladkokyselém a kořeněném nálevu, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Ty jsou také přísadou lokálních specialit, kterými jsou např. Znojemská roštěná či Znojemský guláš.

Díky příhodným klimatickým podmínkám se ve městě daří vinařství a ovocnářství. Dnes se město stalo opětovně centrem vinařství a cílovým místem milovníků přírody, a to zejména zásluhou Národního parku Podyjí. Znojmo je vinařskou obcí ve Znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě Kraví hora, Načeratický kopec, Pod lesem, Třešňovka, Hajden, U sv. Urbana, Horní Leska, Křivánky, Za křížem, Gránice, Rajská zahrada, Lajtny).

Sport

Ve městě působí fotbalový klub 1. SC Znojmo založený v roce 1953.[21] Hraje Moravskoslezskou fotbalovou ligu (třetí ligová úroveň). Má na svém kontě i jednu sezónu v nejvyšší soutěži (2013/14). Své domácí zápasy odehrává na Městském stadionu v Horním parku, který má kapacitu 2599 diváků.

Znojemský hokejový stadion - Nevoga aréna

Ve městě funguje i úspěšný klub ledního hokeje Orli Znojmo. V letech 2011-2020 a 2021-2022 hrál v mezinárodní rakouské hokejové lize. V sezóně 2015/16 v ní bral stříbro. V české nejvyšší soutěži strávil deset sezón (1999-2009). V ročníku 2005/06 skončil na třetím místě. Od roku 2022 působí ve třetí nejvyšší české soutěži.[22] Své domácí zápasy hraje v Nevoga aréně s kapacitou 4800 diváků. Ke slavným hráčům minulosti patří Jiří Dopita, Petr Kaňkovský nebo Marek Uram. V sezoně 2004/05 přilákala výluka v NHL do Znojma známé hráče jako Tomáš Vokoun, Martin Havlát, Karel Rachůnek a Patrik Eliáš.

Mezi historicky nejstarší a tradiční sporty patří basketbal. V současné době se veškerá činnost tohoto oddílu soustřeďuje do TJ Znojmo, oddíl basketbalu a zaměřuje se především na práci s mládeží. Významným klubem je TJ plavání Znojmo, který vychoval 6 účastníků OH, medailisty z Mistrovství světa a Mistrovství Evropy.[zdroj?] Mezi neúspěšnější patří Olga Šplíchalová, a vlajkonoš z OH 2004 Atény Květoslav Svoboda. Dalším významnějším klubem ve Znojmě je florbalový TJ Znojmo Laufen CZ, který v letech 2008–2010 a 2017–2019 hrál nejvyšší soutěž mužů a od roku 2019 hraje 1. ligu.[23] Klubem, který hraje extraligu a má základnu ve Znojmě, je i korfbalový klub TJ Znojmo, oddíl korfbalu. Ve městě působí také dva vodácké oddíly, a to TJ Znojmo – Oddíl kanoistiky a Vodácký oddíl Neptun. Vodácký oddíl Neptun provozuje od roku 2010 Centrum volnočasových aktivit Stará Vodárna, a to v rámci dotačního programu Evropské unie.

Od roku 2009 ve Znojmě také působí tým amerického fotbalu TJ Znojmo Knights, který je od roku 2012 členem ČAAF.

Fotogalerie

Osobnosti

Rodáci

Další osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Úvodní informace o Znojmě: Znojmo. www.znojmocity.cz [online]. [cit. 2018-12-29]. Dostupné online. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 798, 799.
  5. Alena BRAUNOVÁ, Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha 1985, s. 408-409.
  6. USER, Super. Ditmar, Rudolf (1848-1887). www.knihovnazn.cz [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  7. Znojmo, zpráva portálu holocaust.cz o Židech ve Znojmu, online: holocaust.cz/...
  8. Znojmo bude mít příští týden první dva tzv. kameny zmizelých, zpráva rozhlasové stanice Radio Praha, 28. července 2016, online: radio.cz/...
  9. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 1(4). s. [4].
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  11. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984.
  12. Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  13. ČSÚ
  14. ČORNEJ, Petr. Český stát v době jagellonské. Praha; Litomyšl: Paseka, 2012. 232 s. ISBN 978-80-7432-225-9. S. 165. 
  15. MonumNet, seznam památek ve Znojmě
  16. 77 divů Znojma, Znojmo city
  17. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 150.
  18. Znojemské vinobraní[nedostupný zdroj]
  19. idnes.cz: Do Znojma a Mikulova dorazilo 120 tisíc lidí. Jaké vinobraní bylo lepší?
  20. WWW.PROFESIONALITA.CZ, Galileo Corporation s.r.o. -. Znojemské vinobraní - Znojemské historické vinobraní. www.znojemskevinobrani.cz [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  21. ŠOBA, Milan. Historie [online]. Znojmo: eSports.cz, 2010 [cit. 2010-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-09. 
  22. Znojmo opět končí v rakouské lize. V příští sezoně bude hrát v Česku. iSport.cz [online]. 2022-05-04 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  23. Florbalisté Znojma sestoupili ze superligy, Bulldogs Brno čeká baráž. iDNES.cz [online]. 2019-04-13 [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. 
  24. https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/zemrel-byvaly-starosta-znojma-pavel-balik-20170906.html

Literatura

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • KACETL, Jiří. 77 divů Znojma. Znojmo: Znojemská Beseda, 2008. 51 s. 
  • FILIP, Aleš; KLÍMA, Bohuslav, KOZDAS, Jan; ČERNÁ-ŠEVČÍKOVÁ, Iveta; STARÁ-OBERREITEROVÁ, Jana: Znojmo-od středověku po moderní dobu. Brno, K-public 2012. ISBN 978-80-87028-09-4
  • KACETL, Jiří. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem / Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2013. 80 s. ISBN 978-80-86974-12-5. 

Související články

Externí odkazy


Město Znojmo

Znojmo (k. ú. Znojmo-město • Znojmo-Hradiště • Znojmo-Louka • Dolní Předměstí • Dyje • Horní Předměstí • Mansberk • Nové Sady • Starý Šaldorf) • Přímětice • k. ú. Mramotice (Mramotice • Kasárna) • Popice • Konice • Oblekovice (Bohumilice • Nesachleby) • Načeratice • Derflice

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Gezicht op ZnaymvmZnojmo in Tsjechie, RP-P-2009-617.jpg
Autor: Rijksmuseum, Licence: CC0


Identificatie
Titel(s): Gezicht op Znaymvm/Znojmo in Tsjechie
Objecttype: prent
Objectnummer: RP-P-2009-617
Omschrijving: Gezicht op de stad Znojmo met op de voorgrond de rivier de Teya/Thaya. Uit 'Civitates Orbis Terrarum', 1572-1680.

Vervaardiging
Vervaardiger: prentmaker: Jacob Hoefnagel (vermeld op object)naar ontwerp van: Joris Hoefnagel (vermeld op object)uitgever: Georg Braun
Plaats vervaardiging: Keulen
Datering: 1620
Fysieke kenmerken: gravure, met de hand ingekleurd
Materiaal: papier
Techniek: graveren (drukprocedé) / met de hand kleuren
Afmetingen: plaatrand: h 321 mm × b 505 mm

Toelichting
Prent gebruikt als illustratie in: G. Braun en F. Hogenberg, Civitates Orbis Terrarum, Keulen 1572-1680.

Onderwerp
Wat: prospect of city, town panorama, silhouette of city
Waar: Znojmo

Verwerving en rechten
Credit line: Overdracht van beheer van het Instituut Collectie Nederland
Verwerving: overdracht van beheer nov-2008
Copyright: Publiek domein
Znojmo - panorama od jihu obr1.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Panorama Znojma od Kraví hory.
Mascot of Znojmo - cucumber at Regiontour 2010.jpg
Autor: Jiří Sedláček (Frettie), Licence: CC BY 3.0
Prezentace růzých turistických destinací ČR.
Flag of South Moravian Region.svg
Vlajka Jihomoravského kraje
Znojmo, Masarykovo náměstí, kašna.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Znojmo Stolpersteine.jpg
Autor: -jkb-, Licence: CC BY-SA 3.0
Stolpersteine für die Familie Weinberger, Straße Rudoleckého 859/21, jeweils tschechisch und deutsch, Znojmo (Tschechische Republik); die Nr. 859 wurde für die Familie Weinberger gebaut, die Nr. 860 daneben war als "Weinberger-Villa " bekannt, erbaut für den Sohn Fritz; die abgebildeten Stolpersteine gehören weiteren Angehörigen. Die Steine wurden am 4. August 2016 verlegt [1], zwei Tage vor dieser Aufnahme
ZNOJMO znak města.png
V modrém štítě vpravo hledící zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí nesoucí na hrudi modrý štítek se zlatým majuskulním písmenem Z a provázená po stranách šesti (3,3) zlatými liliemi.
Znojmo a Dyje (Znaim und Thaya) - panorama.JPG
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 3.0
Znojmo a Dyja
Katastrální mapa Znojma.png
Autor: J-a-a-p, Licence: CC BY-SA 3.0
Katastrální mapa města Znojma
Znojmo kostel svatého Kříže 4.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Znojmo, dominikánský klášter a kostel svatého Kříže
Znojmo (1909).jpeg
Město Znojmo, Morava, ČR, EU
Sčítání obyvatelstva 2011, 593711 Znojmo, vzdělání.svg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel obce Znojmo ve věku 15 a více let podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Nevoga Arena Znojmo Czechia.jpg
Autor: Oasis98, Licence: CC BY-SA 4.0
Fotografie Nevoga Areny
Znojmo Old Town Panorama from Castle 20190217.jpg
Autor: Uoaei1, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled ze Znojemského hradu na starou část města Znojmo s kostelem svatého Mikuláše a kaplí svatého Václava v popředí.
Znojmo (Znaim) - kostel svatého Mikuláše.JPG
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Znojmo-Nicholas Square.jpg
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Mikulášské náměstí ve Znojmě, vlevo gotický kostel sv. Mikuláše zbudovaný na románských základech po roce 1338, vpravo dvoupatrová Svatováclavská kaple, postavená po roce 1512.
ZNOJMO vlajka města.jpg
List tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a červený, a modré karé se žluto-červeně šachovanou korunovanou orlicí se žlutou zbrojí nesoucí na hrudi modrý štítek se žlutým majuskulním písmenem Z a provázenou po stranách šesti (3,3) žlutými liliemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Znojmo - underground - panoramio.jpg
(c) Honza and Ivana Ebr, CC BY 3.0
Znojmo - underground
Znojmo, Loucký klášter, sklepy (2).JPG
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: