Zoborožec kaferský

Zoborožec kaferský
Zoborožec kaferský - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	zoborožci (Bucerotiformes)
Čeleď	zoborohovití (Bucorvidae)
Rod	zoborožec (Bucorvus)
Binomické jméno
Bucorvus leadbeateri (Vigors, 1825)
Synonyma
Bucorvus cafer (Vigors, 1825)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoborožec kaferský^[2] (Bucorvus leadbeateri), též zoboroh jižní,^[3] je mohutný pták, jeden ze dvou zástupců čeledi zoborohovití (Bucorvidae). Vyskytuje se v jižní Africe, kde obývá savany a lesy. Jedná se o největšího představitele řádu zoborožci (Bucerotiformes).

Popis

Společně s blízce příbuzným zoborožcem havraním je největším žijícím zoborožcem. Dorůstá 90 – 129 cm, váží 2,2 – 6,2 kg a v rozpětí křídel měří 520 – 600 mm; samci jsou přitom značně větší než samice. Je celý černý, má velký zahnutý zobák a bílé konce křídel, které jsou v letu jeho spolehlivou charakteristickou. Obě pohlaví se liší nejen ve velikosti, ale také ve zbarvení. Samec má jasně červeně zbarvenou kůži na hlavě a hrdle, samice má na červeně zbarveném hrdle navíc tmavě modré a mladí ptáci pro změnu žluté zbarvení.

Výskyt

Zoborožec kaferský se vyskytuje na rozsáhlém území afrického kontinentu v rozmezí od severní Namibie a Angoly až po sever Jihoafrické republiky, Burundi a Keňu. Žije v savanách a na suchých, travnatých otevřených pláních. V Červeném seznamu ohrožených druhů je označen za zranitelný druh a většina jedinců dnes přežívá pod pevnou ochranou v afrických přírodních rezervacích a v národních parcích.

Chování

Zoborožec kaferský se zdržuje převážně na zemi. Žije v menších, obvykle 5–10členných skupinách vedených jedním dominantním párem. Skupina si hájí území velké přibližně a aktivně z něj vyhánějí zoborožce z jiných skupin. Je všežravý, v jeho potravě však převládá masná strava. Nejčastěji loví především plazy, hlemýždě a hmyz, dokáže však ulovit i mnohem větší živočichy až do velikosti zajíce.

Do stromové dutiny klade 1–3 vejce, na kterých sedí výhradně samice po dobu 37–43 dní. Mláďata jsou na rodičích závislá poměrně dlouhé období a plně se osamostatňují až po 6–12 měsících života.

Chov v zoo

Zoborožec kaferský je chován přibližně v 90 evropských zoo.^[4]

V rámci Česka se jedná o (stav ke konci roku 2017)^[5]:

• Zoo Dvůr Králové nad Labem
• Zoo Liberec
• Zoo Olomouc – zatím poslední odchov 2021
• Zoo Ostrava – zatím poslední odchov 2020
• Zoo Praha – první evropský odchov 1994
• Zoo Zlín – zatím poslední odchov 2020

Dříve byl zoborožec kaferský chován také v Zoo Plzeň a Zoo Ústí nad Labem.

Na Slovensku je k vidění v Zoo Bojnice a Zoo Košice.^[4]

Chov v Zoo Praha

První jedinci tohoto druhu byli chováni v Zoo Praha již v 50. letech 20. století. Po takřka třicetileté pauze byl chov obnoven v roce 1984. První odchov se podařil až o deset let později.^[6] Mládě narozené 20. května bylo odchováno uměle a stalo se vůbec prvním evropským odchovem u tohoto afrického druhu.^[7][8] V roce 1995 se podařil další odchov, tentokrát již přirozený, byť se rodičovský pár mohl spolehnout na pomoc chovatelů.^[7] Sameček dostal jméno Vendelín a stal se otcem mnoha dalších mláďat, díky čemuž patří Zoo Praha ke špičce v chovu zoborožců kaferských.^[6]

Na Štědrý den roku 2011 se vylíhlo v pořadí již 18. mládě tohoto druhu v Zoo Praha.

Ke konci roku 2018 byl chován pár těchto zvířat.^[9]

Zoborožci kaferští byli dříve chováni v místech dnešního Údolí slonů (horní část zoo). V současnosti obývají lagunu v Ptačích mokřadech v dolní části zoo.^[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Southern Ground-hornbill na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zoborožec kaferský na Wikimedia Commons
• Galerie zoborožec kaferský na Wikimedia Commons
• Zoborožec v ZOO Zlín (česky)
• Článek na webu Afrika online (česky)
• Článek v časopisu 100+1 (česky)