Zofia Kossaková-Szczucká

Zofia Kossaková-Szczucká
Narození	10. srpna 1889 Kośmin
Úmrtí	9. dubna 1968 (ve věku 78 let) Bílsko-Bělá
Místo pohřbení	Slezské vojvodství
Povolání	spisovatelka, publicistka, básnířka, autorka a učitelka
Alma mater	Škola krásných umění ve Varšavě
Témata	román
Významná díla	Vzplanutí Złota wolność Křižáci Puškař Orbano Bursztyny … více na Wikidatech
Ocenění	Řád svatého Lazara (1938) Spravedlivý mezi národy (1982) Řád bílé orlice (2018) důstojník Řádu znovuzrozeného Polska Zlatý záslužný kříž … více na Wikidatech
Děti	Anna Szatkowská
Rodiče	Tadeusz Kossak
Příbuzní	François Rosset François Rosset (vnuk)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zofia Kossaková-Szczucká (roz. Zofia Kossak, z prvního manželství Szczucka, z druhého manželství Szatkowska; 10. srpna 1889^[1], Kośmin – 9. dubna 1968 Bílsko-Bělá)^[2] byla polská spisovatelka, novinářka, odbojářka a katolická aktivistka.

Je považována za jednu z nejvýznamnějších polských spisovatelek 20. století, v oblasti historického románu pak za jednoho z nejlepších autorů vůbec. Její díla, z nichž nejznámější jsou romány Křižáci (1935), Malomocný král (1936) a Beze zbraně (1937), byla přeložena do 16 jazyků.

Za druhé světové války byla klíčovou osobností polského protinacistického odboje, snažila se spojovat úsilí jeho jednotlivých frakcí a byla hlavní iniciátorkou a organizátorkou jeho pomoci Židům. Založila odbojové organizace Front Odrodzenia Polski, Provizorní radu pro pomoc Židům a Żegotu.

Po válce uprchla před komunistickým režimem z Polska, v roce 1957 se vrátila, nicméně její dílo bylo komunisty potlačováno. V roce 1982 obdržela od Jad Vašem posmrtně titul spravedlivá mezi národy.

Život

Rodina

Zofia Kossaková-Szczucká pocházela z umělecké rodiny - její strýc Wojciech Kossak a dědeček Juliusz Kossak byli známí malíři, sestřenice Marie Pawlikowska-Jasnorzewska a Magdalena Samozwaniecová zase spisovatelky. Od roku 1906 pracovala jako učitelka ve Varšavě. V letech 1912-1913 studovala malířství na Škole výtvarných umění ve Varšavě, v letech 1913-1914 kresbu v Ženevě. V roce 1915 si vzala Stefana Szczuckého a odstěhovala se s ním na Volyň. Po jeho smrti v roce 1921 se odstěhovala do Slezska do obce Velké Hůrky. V roce 1925 se znovu vdala, tentokrát za Zygmunta Szatkowského.

Protinacistický odboj

Za druhé světové války působila v protinacistickém odboji: spoluzaložila katolickou odbojovou organizaci Front Odrodzenia Polski a spolupracovala s řadou dalších podobných, hrála klíčovou roli v produkci tisku katolického odboje. V odboji používala krycí jméno Weronika.^[3]

Ač byla považována za jednu z hlavních představitelek polského nacionalismu a antijudaismu, sehrála nezastupitelnou roli v boji Poláků proti holokaustu. V létě 1942 sepsala slavný Protest, v němž popsala osud Židů umírajících v ghettech a vražděných ve vyhlazovacích táborech a vyjádřila naprostý nesouhlas katolíků a polského národa s tímto vražedným běsněním.

Společně s Wandou Krahelskou založila 27. září Provizorní radu pro pomoc Židům (orig. Tymczasowy Komitet Pomocy Żydom), která se stala 8. prosince jádrem nově vzniklé Żegoty.^[4][5] Kossaková je považována za klíčovou osobu, jejíž energické jednání a publikační činnost přispěly ke sjednocení demokratického odboje v rámci Żegoty a je považována za ideovou matku této organizace. Zároveň se poměrně úspěšně snažila sjednocovat různé proudy demokratického odboje i v ostatních oblastech činnosti a zapojovat je do struktur Zemské armády. V samotné Żegotě však působila jen velmi krátce, měla odlišné představy o fungování organizace a dostávala se do sporů s její židovskou částí, nakonec proto organizaci opustila a v rámci katolické organizace Społeczna Organizacja Samopomocy (SOS) sloužila jako spojka mezi Żegotou a katolickými kláštery a sirotčinci skrývajícími židovské děti.

V roce 1943 byla zatčena gestapem, prošla koncentračním táborem Auschwitz - Birkenau i nechvalně známým Pawiakem, obrovským štěstím pro ni bylo, že nacisté nikdy nezjistili její skutečnou totožnost. Byla odsouzena k smrti, ale s pomocí polského podzemí unikla popravě a dostala se na svobodu. V roce 1944 se účastnila Varšavského povstání.

Po válce

(c) Anna Fenby-Taylor, CC BY-SA 3.0

V roce 1945 byla členkou mise Polského červeného kříže ve Spojeném království, zde se rozhodla zůstat v exilu a vyhnout se tak pronásledování, které proti členům nekomunistického odboje rozpoutal komunistický režim v Polsku. Do Polska se vrátila v roce 1957, po uvolnění, které nastalo po smrti Stalina. Vydávání jejích děl bylo omezováno a po gradaci konfliktu s režimem, když odmítla jeho vyznamenání a sepsala ostrou kritiku komunismu, která byla čtena namísto nedělního kazání v katolických kostelích, byla až do pádu režimu vyškrtnuta z oficiálních dějin polské literatury a její díla nesměla vycházet.

Je pohřbena ve vesnici Velké Hůrky. V roce 1982 jí Jad Vašem posmrtně udělil titul spravedlivá mezi národy.^[6]

Dílo

Zofia Kossaková je považována za jednu z nejvýznamnějších postav polského historického románu (po Sienkiewiczovi a Kraszewském), mimo to produkovala i úspěšná díla s náboženskou tematikou. Její knihy byly přeloženy do řady jazyků, včetně češtiny. Některé její historické romány (např. Křižáci) jsou plné Božích zásahů a zázraků, díky čemuž bývá některými autory řazena mezi autory fantasy.^[7]

• Pożoga: Wspomnienia z Wołynia 1917-1919, (1922, Požár), autorčin první román, v němž zachycuje dojmy z válečných a revolučních událostí na Volyni z let 1917-1919.
• Beatum scelus (1924), historický román ze 17. století,
• Z miłości (1926, Z lásky), vyprávění o svatém Stanisławovi Kostkovi žijícím v druhé polovině 16. století,
• Na drodze (1926),
• Kłopoty Kacperka, góreckiego skrzata (1926),
• Wielcy i mali (1927, Velcí a malí), sbírka povídek ze Slezska,
• Złota wolność (1928, Zlatá volnost), historický román z doby polského krále Zikmunda III.,
• Szaleńcy Boży (1929, Nadšenci boží), životopisy světců,
• Legnickie pole (1930, Lehnické pole), román z polského středověku odehrávající se v době bojů s Tatarů na Horním Slezsku v první polovině 13. století,
• Dzień dzisiejszy (1931, Dnešní den),
• Ku swoim (1931, Ke svým),
• Topsy i Lupus (1931),
• Nieznany kraj (1932, Neznámý kraj), sbírka povídek ze Slezska, odměněno polskou slezskou literární cenou,
• Z dziejów Śląska (1933, Z dějin Slezska),
• Pątniczym szlakiem. Wrażenia z pielgrzymki (1933), dojmy z cest ze Svaté země,
• Szukajcie przyjaciół (1934, Hledání přátel),
• S.O.S. ... ! (1934),
• Krzyżowcy (1936, Křižáci), velká čtyřsvazková románová kronika, vyznamenaná cenou časopsiu Wiadomości Literackie, která pojednává o první křížové výpravě z konce 11. století, česky zéž pod názvem O Kristovu korunu, jednotlivé díly se jmenují:
  • Bóg tak chce (Bůh to chce),
  • Fides graeca (latinsky Řecká věrnost),
  • Wieża trzech sióstr (Věž tří sester),
  • Jerozolima wyzwolona (Osvobozený Jeruzalém).
• Król trędowaty (1936, Malomocný král), historický román líčící osudy Jeruzalémského království za malomocného krále Balduina IV. a jeho pád, přivoděný vnitřním rozkladem i vítězstvím vojsk sultána Saladina.
• Bursztyny (1936, Jantary),
• Puszkarz Orbano (1936, Puškař Orbano), historický román pro mládež
• Beatyfikacja Skargi (1937),
• Bez oręża (1937, Beze zbraně), historický román z přelomu 12. a 13. století, z ovzduší, jež tvoří pozadí křižáckých výprav do Svaté země. Autorka v něm líčí životní pouť a vznešené cíle svatého Františka z Assisi, zakladatele řádu františkánů, který nakonec dobývá Svatý hrob sám a beze zbraně.
• Skarb Śląski (1937, Slezský poklad),
• Rewindykacja polskości na Kresach (1938),
• Laska Jakubowa (1938, Jakubova láska),
• Chrześcijańskie posłannictwo Polski (1938, Křesťanské poslání Polska),
• Gród nad jeziorem (1938, hrad nad jezerem),
• Trembowla (1939),
• Warna (1939),
• Z otchłani: wspomnienia z lagru (1946, Z propasti), vzpomínky koncentračního tábora,
• Suknia Dejaniry (1948),
• Przymierze (1951, Úmluva), historický román s biblickou tematikou, který zachycuje úsek ze slavných dějin židovského národa s Abrahámem jako hlavní postavou v čele.
• Błogosławiona wina (1953, Požehnaná vina), historický román,
• Kielich krwi (1954, Kalich krve),
• Rok polski: obyczaj i wiara (1955, Polský rok: obyčeje a víra), cyklus črt,
• Dziedzictwo (1956, Dědictví), první část románového cyklu z 19. století o zemanských rodových tradicích,
• W Polsce Podziemnej: wybrane pisma dotyczące lat 1939 - 1944 (1957),
• Troja północy (1960, Tři půlnoci), společně se Zygmuntem Szatkowskim, historický román o Polabských Slovanech,
• Pod lipą (1962, Pod lípou),
• Prometeusz i garncarz (1963, Prométheus a hrnčíř),
• Ognisty wóz (1963, Ohnivý vůz),
• Dziedzictwo II. (1964, Dědictví II.), druhá část románového cyklu,
• Dziedzictwo III. (1967,Dědictví III.), třetí část románového cyklu, společně se Zygmuntem Szatkowskim,
• Błogosławiony Jan Sarkander ze Skoczowa

Česká vydání

• O Kristovu korunu, Vyšehrad, Praha 1937, přeložil Jaroslav Janouch, jde o román Křižáci,
• Legenda o svatém Mikuláši z Prstnice, Jaroslav Janouch, Praha 1938, přeložil Jaroslav Janouch, soukromý tisk,
• Z lásky, Vyšehrad, Praha 1938, přeložil P. Karel Otýlka, přehlédl Jaroslav Janouch,
• Puškař Orbano, Vyšehrad, Praha 1939, přeložil Jaroslav Janouch,
• Beze zbraně, Vyšehrad, Praha 1973, přeložil Lubomír Nakládal,
• Lehnické pole, Miroslav Stejskal, Praha 1948, přeložila Růžena Schwarzová,
• Křižáci, Vyšehrad, Praha 1948, přeložil Jaroslav Janouch, znovu vyšlo 1976, překladatel Jaroslav Janouch uveden pod pseudonymem Vojtěch Janouch.
• Malomocný král, Lidová demokracie, Praha 1958, přeložil Jaroslav Janouch,
• Úmluva, Lidová demokracie, Praha 1967, přeložila Anetta Balajková, znovu Scriptum, Praha 1993, Paulínky, Praha 2017,

Odkazy

Reference

Literatura

• ŠTĚPÁN, Ludvík, a kol. Slovník polských spisovatelů. Praha: Libri, 2000. 555 s. ISBN 80-7277-005-5. 

Související články

• Front Odrodzenia Polski
• Provizorní rada pro pomoc Židům
• Żegota
• Seznam polských spisovatelů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zofia Kossaková-Szczucká na Wikimedia Commons
• Galerie Zofia Kossaková-Szczucká na Wikimedia Commons
• Dílo Protest Zofie Kossak-Szczucké ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zofia Kossaková-Szczucká
• (česky) Životopis v cyklu Světla v temnotách
• (polsky) Muzeum Zofii Kossak-Szatkowskiej w Górkach Wielkich
• (polsky) Fundacja im. Zofii Kossak
• (anglicky) Keepers of the Flame z pera Joyce Jensena