Zpět k pramenům
Zpět k pramenům | |
---|---|
Původní název | Zpět k pramenům |
Žánr | dokumentární film |
Scénář | Bedřich Ludvík |
Režie | Bedřich Ludvík |
Hrají | Luděk Munzar |
Země původu | Česko |
Jazyk | čeština |
Počet řad | 1 |
Počet dílů | 13 |
Produkce a štáb | |
Kamera | Josef Nekvasil |
Premiérové vysílání | |
Stanice | Česká televize |
Posloupnost | |
Předchozí | Paměť stromů |
Následující | Praha, město věží |
Zpět k pramenům na ČSFD, SZ Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zpět k pramenům (putování k neznámým pramenům známých řek) je dokumentární cyklus České televize.
Tvorba započala v roce 2004, kdy byly vytvořeny scénáře jednotlivých dílů. Následovaly obhlídky lokalit, které provedl scenárista a režisér cyklu Bedřich Ludvík a v jednom případě také dramaturg Milan Vacek. Lektorováním scénáře byli pověřeni pracovníci České geologické služby. Během obhlídek bylo navštíveno 108 míst po celé České republice, ale také v Rakousku, Německu a Polsku. V květnu pak začalo natáčení, během kterého štáb navštívil 50 soutoků a 44 pramenů. Původně bylo plánováno vytvořit 24 dílů s 64 řekami, ale nakonec se vytvořilo jen 13 dílů s 44 prameny. Cyklem provázel Luděk Munzar. Autorem a interpretem ústřední písně byl Bedřich Ludvík.
V roce 2005 pak na cyklus navázala kniha Zpět k pramenům, kde se objevily i prameny řek, které se nevešly do dílů.
Jednotlivé díly
Pořadí | Název dílu | Řeky | Povodí |
---|---|---|---|
1 | Na střeše Evropy | Labe, Morava, Odra | Labe, Morava, Odra |
2 | Ze střechy pod okap | Vltava, Hřenská Kamenice, Ploučnice, Bílina | Labe |
3 | Řeka bez pramene | Berounka, Úhlava, Úslava, Mže, Radbuza | Labe |
4 | Zlatonosné prameny | Otava, Blanice, Volyňka, Vydra | Labe |
5 | Prameny vodáckých řek | Sázava, Lužnice, Ohře | Labe |
6 | Pitné řeky | Želivka, Svitava, Punkva | Labe, Morava |
7 | Severní prameny | Jizera, Kamenice, Bílá Desná, Nisa | Labe, Odra |
8 | Střední prameny | Cidlina, Doubravka, Chrudimka | Labe |
9 | Východní prameny | Loučná, Tichá Orlice, Divoká Orlice, Metuje, Úpa | Labe |
10 | Jižní prameny | Svratka, Jevišovka, Moravská Dyje, Rakouská Dyje | Morava |
11 | Zapomenuté prameny | Jihlava, Rokytná, Oslava | Morava |
12 | Prameny přítoků Moravy | Velká Haná, Vsetínská Bečva, Rožnovská Bečva, Divoká Desná | Morava |
13 | Poslední prameny | Bílá Opava, Moravice, Bílá Ostravice, Černá Ostravice | Odra |
Související články
Externí odkazy
- Zpět k pramenům na stránkách České televize
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“