Zrakové postižení

Zrakové postižení je důsledek zdravotního postižení jedince, který i po korekci vady má narušené zrakové vnímání takovým způsobem, že mu činí problémy v běžném životě. Počet nevidomých osob na Zemi se odhaduje na cca 45 milionů, počet osob s těžkým zrakovým postižením se odhaduje na cca 138 milionů^[1]. Devět z deseti nevidomých žije v rozvojových zemích. Zrakové postižení negativně ovlivňuje schopnost uspokojovat základní životní potřeby, způsobuje komplikace při prostorové orientaci a samostatném pohybu. Postižený jedinec má problém se získáváním a zpracováním informací, se začleněním do společnosti a s navazováním mezilidských vztahů. Poškození nebo ztráta zraku v pozdějším věku (v důsledku nemoci nebo úrazu) představuje pro jedince náročnou životní situaci. Zrakové postižení jedince ovlivňuje i lidi, kteří s ním přicházejí do styku – typicky rodinní příslušníci a přátelé, ale nejen oni.

Se zrakovým postižením souvisí i pojem zraková defektivita. Defektivita je důsledek zrakové vady, který se projevuje poruchami v psychické výkonnosti, poruchami ve vztahu k sobě a k prostředí, a může dojít i ke změnám ve vývoji osobnosti. Defektivita představuje nevyrovnanost se zrakovou vadou a její příčinnou je nevhodná reakce na poškození zraku. Defektivita není stavem trvalým, může se zhoršovat, zlepšovat, nebo i úplně vytratit.^[2]

Výchovou, vzděláváním a rozvojem osob se zrakovým postižením se zabývá speciální pedagogika osob se zrakovým postižením (synonyma tyflopedie, oftalmopedie). Moderní společnost se snaží o to, aby se osoba (nejen) se zrakovým postižením v co největší míře úspěšně zapojila do společenského života. Aby se zrakově postižený i jeho okolí navzájem pochopili a přizpůsobili.

Klasifikace osob se zrakovým postižením

Vymezení jednotlivých kategorií zrakového postižení se v různých oborech liší. Nejčastěji je základním kritériem zraková ostrost (vizus), která se značí tzv. Snellenovým zlomkem.

1. normální zrak – zraková ostrost je větší než 6/18,
2. zrakové postižení – zraková ostrost je v intervalu 6/18 až 6/60,
3. vážné zrakové postižení – zraková ostrost je v intervalu 6/60 až 3/60,
4. slepota – zraková ostrost je menší než 3/60.^[3]

Podle doby vzniku postižení.

1. vrozené – prenatální (např. vlivem dědičnosti), perinatální (v souvislosti s porodem, např. při předčasném porodu),
2. získané – postnatální (např. vlivem úrazu, nemoci).

Členění zrakového postižení podle etiologického hlediska.

1. genetické příčiny,
2. působením teratogenu v průběhu nitroděložního vývoje (rentgenové a gama záření, infekce, chemické látky)
3. perinatální faktory (předčasné narození),
4. postnatální faktory (úraz, onemocnění)
5. nezjištěná příčina (souběh různých faktorů).^[4]

Členění podle toho, co je postiženo:

1. orgánové postižení,
2. funkční postižení.

Podle doby trvání vady:

1. akutní,
2. chronické,
3. recidivující.

Speciální pedagogika používá čtyřstupňovou klasifikaci podle stupně narušení zrakového vnímání. Kromě zrakové ostrosti je v ní zohledněno omezení zorného pole.

1. osoby nevidomé,
2. osoby se zbytky zraku,
3. osoby slabozraké,
4. osoby s poruchami binokulárního vidění.^[5]

Sportovci se zrakovým postižením jsou s ohledem na závažnost a stupeň zrakové vady (především podle zrakové ostrosti, zorného pole a schopnosti rozlišovat světlo) rozdělováni do tří kategorií tak, aby spolu soutěžili sportovci, jejichž možnosti si jsou co nejvíce podobné.

1. B1 – Bez světlocitu obou očí až po světlocit, ale neschopnost rozeznat tvar ruky z jakékoliv vzdálenosti nebo v jakémkoliv směru – úplná slepota.
2. B2 – Od schopnosti rozeznat tvar ruky až po zrakovou ostrost 2/60 nebo zorné pole menší než 5° – praktická slepota.
3. B3 – (Od zrakové ostrosti nad 2/60 až po zrakovou ostrost 6/60 nebo zorné pole větší než 5° a menší než 20° – schopnost samostatné orientace a pohybu na speciálně upraveném a bezpečnostně zajištěném závodišti.^[6]

Zrakově postižení v ČR

V České republice proběhlo v roce 2013 druhé výběrové šetření osob se zdravotním postižením (první proběhlo v roce 2007), z něhož vyplývá, že v ČR žije cca 100 000 osob se zrakovým postižením^[7]. Další šetření v této oblasti proběhlo v roce 2018. Z něho vyplývá, že přibližně 250 tis. lidí v ČR se cítí být nedostatky ve zrakovém vnímání omezováno v běžném životě (nárůst počtu osob je v důsledku změny metodiky sběru dat).^[8]

Komplexní služby pro zrakově postižené v ČR

Komplexními službami se rozumí nejen lékařská péče poskytovaná při zrakovém postižení, ale i zajištění služeb k uspokojení všech potřeb a k ucelené rehabilitaci postiženého jedince. Komplexní služby jsou poskytovány v rovině jak vertikální, tak horizontální. Vertikální rovina zahrnuje služby poskytované jedinci a jeho blízkým od doby zjištění vady až do smrti. Horizontální rovina pak zahrnuje služby institucí v gesci jednotlivých ministerstev a neziskový sektor.^[9]

Ministerstvo práce a sociálních věcí

• Stanovuje podmínky pro zaměstnávání postižených osob.
• Vyplácí dávky:
  • příspěvek na mobilitu
  • příspěvek na zvláštní pomůcky

Ministerstvo zdravotnictví

Zdravotnická péče je poskytována ve všech etapách lidského života.

• Preventivní péče:
  • genetické poradenství
  • péče o matku a dítě v těhotenství
  • sledování rizikových těhotenství
  • péče o matku a dítě během porodu
  • sledování rizikových dětí – děti zrakově postižených rodičů, předčasně narozené děti
  • preventivní prohlídky u pediatra v jednom roce, třech letech a před zahájením povinné školní docházky
• Oftalmologická péče:
  • prevence
  • poradenství
  • léčba
• Specializovaná pracoviště, např.:
  • Centrum zrakových vad

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Zabývá se procesem vzdělávání zrakově postižených ve speciálních školách nebo formou integrace v běžných školách.

• Speciálněpedagogické centrum (SPC) - metodická pomoc učitelům, podpora integrace.
• Speciální MŠ, MŠ se speciální třídou.
• Speciální škola pro zrakově postižené, ZŠ + spec. třídy.
• Gymnázium pro ZP, Konzervatoř Jana Deyla, další SŠ a nematuritní obory.
• Odborná vysokoškolská centra pro podporu vzdělávání zrakově postižených

Neziskový sektor

Doplňuje nabídku státního sektoru.

• Střediska rané péče (narození až MŠ) – diagnostika, pomoc rodině, stimulace, rozvoj sluchového a hmatového vnímání.
• SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, která dále zřizuje např.:
  • Tyflokabinet – komplexní informace a konzultace v oblasti pomůcek.
  • Tyfloservis – nabídky výukových kurzů, např. nácvik prostorové orientace a samostatného pohybu, čtení a psaní Braillova písma, kurzy domácí sebeobsluhy (úklid, vaření, žehlení), kurzy práce na počítači.
  • Metodické středisko pro informatiku a BraillNet – digitalizace textů, kurzy práce s počítačem, poradenská činnost při výběru hardware a software pro zrakově postižené, správa webu pro zrakově postižené.
  • Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina, o.p.s., Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích
• Palata – Domov pro zrakově postižené
• Česká unie zrakově postižených sportovců
• a další.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zrakové postižení na Wikimedia Commons

Literatura

• ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0. OCLC 85548667 
• RENOTIÉROVÁ, Marie. Speciální pedagogika. 2., dopl. a aktualizované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 313 s. ISBN 80-244-0873-2. OCLC 320486889 
• KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, Lea. Oftalmopedie. 1. vyd. Brno: Paido, 1998. 66 s. ISBN 80-85931-50-8. OCLC 84949841 
• FINKOVÁ, Dita; LUDÍKOVÁ, Libuše; RŮŽIČKOVÁ, Veronika. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 158 s. ISBN 9788024418575. OCLC 237073229