Zrcadlová kaple (Praha)

Kaple Zvěstování Panny Marie v Klementinu (Zrcadlová kaple)
Kaple Zvěstování Panny Marie v Klementinu (Zrcadlová kaple), rok 2016
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Staré Město
Souřadnice	50°5′12,6″ s. š., 14°24′59,7″ v. d.
Základní informace
Církev	česká římskokatolická
Provincie	Česká církevní provincie
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Status	kaple
Datum posvěcení	17. století
Architektonický popis
Architekt	František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh	baroko, rokoko, klasicismus
Výstavba	1722-1726
Další informace
Adresa	Klementinum 190, 11000 Praha 1-Staré Město
Oficiální web	Zrcadlová kaple/nkp.cz
Kód památky	38162/1-7 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klementinum)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Zvěstování Panny Marie, známější jako Zrcadlová kaple, se nalézá v areálu Klementina v Praze na Starém Městě. Její interiér je pozoruhodnou ukázkou vrcholného baroka. Název Zrcadlová kaple získala díky velkému počtu zrcadel použitých při výzdobě stěn i klenby. Využívá se zejména jako koncertní síň.

Historie

Kaple byla postavena v letech 1722–1726 na náklady latinské Větší mariánské kongregace. Dosud nebylo spolehlivě zjištěno, zda byl skutečným autorem stavebního návrhu František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. Roku 1784 byla odsvěcena a byla využívána jako skladiště knižních svozů, k liturgickým účelům pak znovu sloužila od roku 1815 do roku 1923. Při stavebních úpravách Klementina se na čas opět stala skladištěm knih. Slavnostně otevřena již jako světský prostor byla v roce 1936. Poté sloužila jako výstavní a promoční síň, později byla adaptována i pro koncertní účely.^[1]

V roce 2011 prošla kaple v rámci revitalizace Klementina celkovou rekonstrukcí. Obnovena byla výmalba, výzdoba z umělého mramoru a podlahy, byla pořízena nová okna. Opraveny byly také varhany. Veřejnosti byla kaple znovu zpřístupněna 1. srpna 2011.^[2]

Architektura a vnitřní výzdoba

Zrcadlová kaple je umístěna v přízemí křídla spojujícího Astronomickou věž s traktem při Platnéřské ulici, mezi třetím a čtvrtým nádvořím Klementina. Původní vstup se zachoval jen částečně, je zakryt klasicistním přístavkem (rizalitem), který byl vybudován v roce 1780, aby zajistil narušenou statiku budovy. Prostorová dispozice kaple je jednoduchá. Chór a kruchta jsou symetricky uspořádané, kněžiště vymezují postranní sloupy. Pět klenebních polí je odděleno trojitými pasy, zdi člení vždy dvojice pilastrů a bohatě profilovaná římsa. Kaple má bohatou výzdobu ve stylu vrcholného baroka, v níž převládá mariánská tematika. Strop je kombinací freskové výmalby a zlacené štukatury. Nástropní malby na motivy modlitby Ave Maria jsou z roku 1723 a jsou dílem Jana Hiebla. Autorem štukové výzdoby je Bernardo Spinetti. Pod kůrem s balustrádou stojí socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí, kterou vytvořil Karel Josef Hiernle. Četná zrcadla se nacházejí na stěnách i na klenbě, v oválných či hvězdicových rámech. Odráží se v nich motivy hvězd mramorové podlahy. Stěny jsou obložené umělým mramorem. Výzdobu dopl̥̟ňují čtyři velké obrazy, olejomalby od Václava Vavřince Reinera: Malý Jan Křtitel se Zachariášem a Alžbětou, Panna Marie se sv. Annou a sv. Jáchymem, Vidění sv. Josefa, Vidění sv. Jana na Patmu.^[1]

Varhany

Původní varhany z roku 1732 od varhanáře Tomáše Schwarze se nacházejí pouze na kůru. Další varhany byly instalovány v protilehlé části kaple v místě bývalého hlavního oltáře, který byl po sekularizaci objektu roku 1784 zcizen. Tyto barokní varhany sem byly přivezeny v 50. letech 20. století z kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru u Doupova.^[1]

Kaple ve filmu

• Dobrodružství kriminalistiky, druhý díl seriálu nazvaný Jed (1989, režie Antonín Moskalyk)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zrcadlová kaple na Wikimedia Commons
• Historie Národní knihovny – Zrcadlová kaple