Zrcadlová kaple (Praha)
Kaple Zvěstování Panny Marie v Klementinu (Zrcadlová kaple) | |
---|---|
Kaple Zvěstování Panny Marie v Klementinu (Zrcadlová kaple), rok 2016 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Staré Město |
Souřadnice | 50°5′12,6″ s. š., 14°24′59,7″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | česká římskokatolická |
Provincie | Česká církevní provincie |
Diecéze | Arcidiecéze pražská |
Status | kaple |
Datum posvěcení | 17. století |
Architektonický popis | |
Architekt | František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer |
Stavební sloh | baroko, rokoko, klasicismus |
Výstavba | 1722-1726 |
Další informace | |
Adresa | Klementinum 190, 11000 Praha 1-Staré Město |
Oficiální web | Zrcadlová kaple/nkp.cz |
Kód památky | 38162/1-7 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klementinum) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple Zvěstování Panny Marie, známější jako Zrcadlová kaple, se nalézá v areálu Klementina v Praze na Starém Městě. Její interiér je pozoruhodnou ukázkou vrcholného baroka. Název Zrcadlová kaple získala díky velkému počtu zrcadel použitých při výzdobě stěn i klenby. Využívá se zejména jako koncertní síň.
Historie
Kaple byla postavena v letech 1722–1726 na náklady latinské Větší mariánské kongregace. Dosud nebylo spolehlivě zjištěno, zda byl skutečným autorem stavebního návrhu František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. Roku 1784 byla odsvěcena a byla využívána jako skladiště knižních svozů, k liturgickým účelům pak znovu sloužila od roku 1815 do roku 1923. Při stavebních úpravách Klementina se na čas opět stala skladištěm knih. Slavnostně otevřena již jako světský prostor byla v roce 1936. Poté sloužila jako výstavní a promoční síň, později byla adaptována i pro koncertní účely.[1]
V roce 2011 prošla kaple v rámci revitalizace Klementina celkovou rekonstrukcí. Obnovena byla výmalba, výzdoba z umělého mramoru a podlahy, byla pořízena nová okna. Opraveny byly také varhany. Veřejnosti byla kaple znovu zpřístupněna 1. srpna 2011.[2]
Architektura a vnitřní výzdoba
Zrcadlová kaple je umístěna v přízemí křídla spojujícího Astronomickou věž s traktem při Platnéřské ulici, mezi třetím a čtvrtým nádvořím Klementina. Původní vstup se zachoval jen částečně, je zakryt klasicistním přístavkem (rizalitem), který byl vybudován v roce 1780, aby zajistil narušenou statiku budovy. Prostorová dispozice kaple je jednoduchá. Chór a kruchta jsou symetricky uspořádané, kněžiště vymezují postranní sloupy. Pět klenebních polí je odděleno trojitými pasy, zdi člení vždy dvojice pilastrů a bohatě profilovaná římsa. Kaple má bohatou výzdobu ve stylu vrcholného baroka, v níž převládá mariánská tematika. Strop je kombinací freskové výmalby a zlacené štukatury. Nástropní malby na motivy modlitby Ave Maria jsou z roku 1723 a jsou dílem Jana Hiebla. Autorem štukové výzdoby je Bernardo Spinetti. Pod kůrem s balustrádou stojí socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí, kterou vytvořil Karel Josef Hiernle. Četná zrcadla se nacházejí na stěnách i na klenbě, v oválných či hvězdicových rámech. Odráží se v nich motivy hvězd mramorové podlahy. Stěny jsou obložené umělým mramorem. Výzdobu dopl̥̟ňují čtyři velké obrazy, olejomalby od Václava Vavřince Reinera: Malý Jan Křtitel se Zachariášem a Alžbětou, Panna Marie se sv. Annou a sv. Jáchymem, Vidění sv. Josefa, Vidění sv. Jana na Patmu.[1]
Varhany
Původní varhany z roku 1732 od varhanáře Tomáše Schwarze se nacházejí pouze na kůru. Další varhany byly instalovány v protilehlé části kaple v místě bývalého hlavního oltáře, který byl po sekularizaci objektu roku 1784 zcizen. Tyto barokní varhany sem byly přivezeny v 50. letech 20. století z kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru u Doupova.[1]
Kaple ve filmu
- Dobrodružství kriminalistiky, druhý díl seriálu nazvaný Jed (1989, režie Antonín Moskalyk)
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zrcadlová kaple na Wikimedia Commons
- Historie Národní knihovny – Zrcadlová kaple
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Klementinum, Zrcadlová kaple