Zruč nad Sázavou (zámek)

Zruč nad Sázavou
Jižní strana s baštami
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Jižní strana s baštami
Základní informace
Slohgotický, renesanční, novogotický
Výstavba1. polovina 14. století
Přestavbapolovina 16. století, konec 19. století
Další majitelépáni ze Zruče
Kolovratové
Kalenicové z Kalenic
Poloha
AdresaZruč nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
UliceZámek
Souřadnice
Zruč nad Sázavou
Zruč nad Sázavou
Další informace
Rejstříkové číslo památky45465/2-1238 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Zruč nad Sázavou je hrad přestavěný na zámek ve městě Zruč nad Sázavouokrese Kutná Hora. Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století. V polovině šestnáctého století proběhla přestavba v renesančním slohu a na konci devatenáctého století byl upraven novogoticky. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

První písemná zmínka o zručském hradu pochází z roku 1335 a nalézá se v predikátu Heřmana ze Zruče, o kterém se předpokládá, že již neobýval tzv. Starý zámek.[2] V roce 1355 byl majitelem Petr z Kolovrat a roku 1364 je připomínán Ješek z Kolovrat, který měl syny Václava, Jana a Alberta. Václav se stal knězem a hrad zdědili oba zbývající bratři, kteří ho prodali svému strýci Mikuláši Kolovratovi ze Zruče. Zemřel v roce 1405 nebo 1406 a jeho synové Mikuláš a Aleš několik let společně hospodařili, ale v roce 1410 se o majetek podělili, a hrad připadl Alešovi. Posledním zmínka o něm pochází z roku 1417.[3]

Během husitských válek hrad patřil Zručským z Chřenovic, kteří patřili k rodu Kolovratů. Posledním příslušníkem rodu ve Zruči byl Zdeněk z Kolovrat, který hrad v roce 1547 prodal Jindřichu Střelovi z Rokyc a přestěhoval se do Dalkovic. O rok později se majitelem stal Jan Černčický z Kácova a od roku 1553 Jiří z Kalenic. Jeho syn Adam z Kalenic hrad roku 1560 prodal Janovi Staršímu z Kalenic.[3] Někdy v té době byl starý hrad renesančně přestavěn.[2] Kalenicům zámek patřil až do stavovského povstání, po kterém byl Bavoru z Kalenic zabaven a v roce 1623 jej koupil Arnolt Perglas z Losentic.[3]

Mezi dalšími majiteli byli Markéta Mecerodová z Dobrohoště, od roku 1657 Albrecht Kryštof Hložek ze Žampachu, od roku 1664 Lambert František Hřevenář z Hrachu, o dva roky později Vit de Nathermann, od roku 1671 hraběnka Johanka Eusebie Millesimová ze Žďáru, po ní hraběnka Cecilie Eleonora Breunerová, hrabě Maxmilián Ludvík Breuner a od roku 1693 Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk. Ten Zruč postoupil v roce 1700 Janu Václavovi Valkounovi z Adlaru, po němž následovali bratři Jan Ludvík a Ferdinand Bohuslav Serins z Eichenau. Zadlužení bratři museli zámek v roce 1749 prodat Rausům z Rausenbachu, po kterých se v jeho držení vystřídala řada dalších rodů.[3] V roce 1781 však zámek vyhořel a dochovanou podobu získal při novogotické přestavbě na počátku devadesátých let devatenáctého století.[2]

Stavební podoba

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Bateriová věž
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Zdvojená jihovýchodní bašta

Nejstarší stavební fáze hradu byla nejspíš dvojdílná. Na východní straně se pravděpodobně nacházelo předhradí a za ním na západě stálo hradní jádro s téměř čtvercovým půdorysem. S výjimkou nepřístupné jižní strany jádro obepíná ve skále tesaný a částečně vyzděný příkop. Původní budovy se dochovaly v zámeckém zdivu. Hlavní palác stál podél jižní strany v jihovýchodním nároží. Severně od něj z půdorysu mírně vystupoval objekt brány a podél zbývající části východní strany byla další budova. Ostatní strany zřejmě uzavírala pouze hradba. Na počátku šestnáctého století byl hradní palác na západní straně rozšířen.[2]

Nejasné je období vzniku dělostřeleckého, částečně dochovaného opevnění tvořeného především baštami a kurtinami bránitelnými z ochozů. Vzhledem k jeho subtilnosti vzniklo buď na přelomu vlády Jiřího z Poděbrad a Jagellonců, kdy ještě nebyly pozdně gotické opevňovací systémy plně vyvinuty, nebo vzniklo později, ale zůstalo konzervativní a ne zcela pochopené.[2]

Nové opevnění nejlépe chránilo nejbezpečnější jižní stranu, kterou zajistily tři polookrouhlé bašty. Jihovýchodní nároží chrání dvojitá bašta, které umožnila ostřelování jižní i východní strany, zatímco v jihozápadním nároží stojí pouze pilíři podobná věžice. V nejvíce ohroženém severozápadním nároží byla postavena ve spodní části dovnitř otevřená bateriová věž se střílnami pro menší děla. Podobu severní a severovýchodní strany neznáme, ale předpokládá se zde pouze oblé nároží.[2]

Návštěvnost

Návštěvnost zámku[4]
RokPočet návštěvníků
201515 027
201622 919
201723 558
201823 848
201927 691

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-28]. Identifikátor záznamu 157911 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zruč nad Sázavou, s. 630–631. 
  3. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Zruč hrad, s. 146–151. 
  4. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 10. Dostupné v archivu. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Zruč hrad, s. 146–151. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Zruč nad Sázavou, Kolovratský dub a Kolowratská věž (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Zruč nad Sázavou, zámek, bašta zevnitř.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Zruč nad Sázavou, zámek, zdola (05).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: